Rozloučení se skalničkami .....

Posledními záběry na směs různých kytiček

se rozloučíme definitivně s výstavou skalniček a 7. květnem.

Připomeneme si tak krásné jarní dny a definitivně se tak rozloučíme

s pražským děním, abychom se na poslední dva články vrátili

do barokního areálu Skalka. Těmi se také uzavře kapitola z 10.května.

Ještě se podíváme na podvečerní procházku lesem den před odjezdem

domů a pak se budeme pohybovat zase tady.

Když jsem si tak v klidu fotila, najednou přiletěl návštěvník, který si

vůbec nedělal násilí a procházel se před objektivem jako zkušený model.

---

Odkvetlá čemeřice dělá parádu svými plody

Malé zátiší nad jezírkem

Tuto pivoňku jsem měla na blogu jako polorozkvetlou a v plnokvěté formě.

Na výstavě byla ve formě jednoduché.

A pivoňka japonská, nebo též dřevitá. Opravdu její stonky

časem zdřevnatí a vytváří velké keře, asi jako třeba rododendron.

Tenhle keřík určitě znáte z jarních hájů, ale i zahrad. Sice krásný, leč jedovatý.

Skalková forma lýkovce.

Keř s českým názvem Hroznovec. patří do stejné čeledi jako růže

Hyacintovník. Už tady byl v modré tak teď růžová a bíla.....

6e jsou srdcovky bílé a růžové to jsem věděla, ale že jsou i červené ....

A malá ukázka toho, jak si můžete udělat skalku i na střeše

Primulka, tak trochu jinak.

Dneska bylo fotek trochu víc, tak doufám že to nevadí .....

Levandulinky .....

Po mnoha desítkách let jsem si vzala do ruky háček,

zalovila v hlubinách úložného prostoru postelí a vytáhla bavlnky

a dala se do voňavého tvoření. Letos mi po delší době zas trochu kvetla levandule

a tak přišlo na věcičku, kterou mám staženou v inspiracích už dost dlouho,

ale nějak jsem se pořád nemohla dostat k tomu ji udělat. A jelikož

stužkové tvoření jsem na zřejmě hodně dlouho, ne - li napořád

uložila k ledu, došlo na tvoření jiné. A tak vzniklo prvních pět

Levandulinek. Ještě k nim brzičko přibude jedna velká, ta bude mít své

místo na vchodových dveřích ..... a pokud se mi podaří přemluvit

majitelku bíle kvetoucí levandule na nějaké snítky, byla by i Levadulinka - nevěsta ....

Poustevna neboli rekolekční dům ....

Poslední ze staveb areálu Skalka je poustevna.

Stojí skoro na vrchu hřebene a vede k ní křížová cesta. Stejně

jako u všech ostatních staveb jsou autory Dientzenhoferové. A ani ona

neunikla zkáze padesátých let. Když jsme byli se synem na Skalce poprvé

využíval jí, jako letního domu, kardinál Vlk. A jak nám říkala paní v infocentru,

nebylo nic divného potkat ho v okolních lesích na kole na projížďce. Měla

docela škodolibou radost že ochranka musí jezdit s ním protože on je

náruživým cyklistou. dnes už jí pražský arcibiskup nevyužívá, možná snad

jen na přípravu před mší v době pouti. Ale to nemám tušení jestli jí vůbec

celebruje. Kardinál Vlk jsem na poutě celebrovat mše jezdil často,

zřejmě mu zdejší kraj přirostl k srdci.

---

Na rozloučenou se zdejšími stavbami pohled od poustevny na jezírko. Naposledy se

do areálu Skalky podíváme kvůli pohledům do kraje.

Keře a stromy .....

Předposlední článek z výstavy skalniček

se týká stromů a keřů, které mne zaujaly. Některé květem, jiné svou barevností

nebo místem růstu. Nedivte se, že třeba už dávno nekvetou, pořád se totiž

pohybujeme ve dvou datech. Kytičky ze 7.5. a areál Skalka 10.5. což bude nejlépe

vidět na závěrečných výhledech na Brdy. Jak je vidět nafotila jsem toho

opravdu hodně . Ostatně se zadařilo i později a tak se, i když se zpožděním,

podíváme na šidélka v travách, na červnový koncert Miro Žbirky nebo na první

červencový páteční výlet pod zem. Do Macochy a Punkevních jeskyní.

Ale teď zpět do květnové Prahy a zahrady u Faustova domu .....

---

Třeba tento keř mne zaujal květy, které vypadají jak

bílé střapce. Jeho jméno je fotergila a patří mezi vilínovité.

Wistárii asi není třeba představovat

Bílá květenství kaštanů se na pozadí z břečťanu velmi vyjímala

Až někdy zase na jaře potkáte tento keř, přivoňte si k němu.

Nádherně voní a má to i ve jménu. Kalina vonná.

Pidimini druh smrku

Maličký čarověník

Kvetoucí cesmína

Kostelík sv. Maří Magdaleny Mníšek pod Brdy .....

Dnes se v dalším kole Sakrálek podíváme

blíž na kostelík sv. Maří Magdalény patřícího do barokního

areálu, který vám tady postupně představuji. Byl postaven jako první

ze staveb areálu a jako druhá stavba (tou další je poustevna) přežil

jakž tak padesátá léta s jejich likvidací většiny zdejších staveb.

Vzhledem k tomu, že v areálu jsou všechny stavby skvěle popsány,

nebudu dávat výcuc z netu, protože to samé je i na nafocených

informačních cedulkách......

Jedna historická

Marně jsem na netu pátrala po obrázku jak vypadal interiér dříve,

ale nic jsem nenašla. Tak alespoň fotka z infotabule jak vypadá kostelík

dnes. I když byl otvírací den a v infocentru měl už někdo být, nebyl. Chtěla jsem

poprosit jestli by mi neotevřeli.

Vlevo od kostelíka stojí mohutný buk, jehož stáří je 230 let.

A na závěr jedna upravená, aby připomínala staré obrázky ze svatých poutí .....