10 července 2016

Rozloučení se skalničkami .....



Posledními záběry na směs různých kytiček
se rozloučíme definitivně s výstavou skalniček a 7. květnem.
Připomeneme si tak krásné jarní dny a definitivně se tak rozloučíme
s pražským děním, abychom se na poslední dva články vrátili
do barokního areálu Skalka. Těmi se také uzavře kapitola z 10.května.
Ještě se podíváme na podvečerní procházku lesem den před odjezdem
domů a pak se budeme pohybovat zase tady.

Když jsem si tak v klidu fotila, najednou přiletěl návštěvník, který si
vůbec nedělal násilí a procházel se před objektivem jako zkušený model.





Odkvetlá čemeřice dělá parádu svými plody


Malé zátiší nad jezírkem


Tuto pivoňku jsem měla na blogu jako polorozkvetlou a v plnokvěté formě.
Na výstavě byla ve formě jednoduché.


A pivoňka japonská, nebo též dřevitá. Opravdu její stonky
časem zdřevnatí a vytváří velké keře, asi jako třeba rododendron.



Tenhle keřík určitě znáte z jarních hájů, ale i zahrad. Sice krásný, leč jedovatý.
Skalková forma lýkovce.


Keř s českým názvem Hroznovec. patří do stejné čeledi jako růže




Hyacintovník. Už tady byl v modré tak teď růžová a bíla.....





6e jsou srdcovky bílé a růžové to jsem věděla, ale že jsou i červené ....



A malá ukázka toho, jak si můžete udělat skalku i na střeše



Primulka, tak trochu jinak.




Dneska bylo fotek trochu víc, tak doufám že to nevadí .....





10 komentářů:

  1. To je nádhery až zrak přechází. Já budu fakt muset ty moje skalky přebrat a upravit. Některé skalničky mi dost přerůstají a nejsou v tak pěkných chomáčcích. nechávám je bujet, jen vytahuju pampelišky a bodláky. Při úpravě zeleninových záhonů posbírám vždy hromadu oblázků. A dávám je do košíku a občas někam ke kytičkám vysypu. Ale loni mi to nějaké zvířátko rozhrabalo. Stále jsem nevypátrala, kdo mi hrabe na zahradě. Už ne díry, tam jsem nasypala trochu pepře a je klid, ale kolem stromků jsem nasypala sečenku a u jednoho stromku je stále rozhrabaná. I když jsme tam spali. Večer jsem to shrabala, brzy ráno bylo rozházeno a vetřelec nikde.

    OdpovědětVymazat
  2. Tolik kytek. Kdo se má v tom vyznat? Ale je to krásny.   

    OdpovědětVymazat
  3. [3]: Některé jsem poznala hned, jiné podle latinských názvů a další jsem neznala vůbec.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Na chatě je obrovská skalka. V ní býval sklípek na uchování potravin. Jenže je strašně nešťastně pod velkou borovicí a menším smrkem a padá na ní dlouhá léta jehličí. A to nevydrží žádné skalničky, takovou kyselou hrabanku. Už jsme jich tam navozili a jediné co tam trochu jde je dlužicha. A pak, chce to pořád plít a na to tam jezdíme moc málo.

    OdpovědětVymazat
  5. Model vůbec nemá postavu modelu, zřejmě ty květiny jdou k duhu

    OdpovědětVymazat
  6. [8]: Spíš ty breberky z těch květů . A pak drobky co trousej tůristi a návštěvníci

    OdpovědětVymazat
  7. Skvostné rozloučení, Vendy, skalničky jsou překrásné.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....