25 března 2016

Pánský pokoj .....



Když projdete chodbou kterou jsem vám
ukázala, příjdete do pokoje, kterému vévodí velký kulečník
a velká plátna na kterých jsou výjevy z bitev prince Evžena Savojského.
Já si nazvala kulečníkovým, ale je to takový klasický pánský pokoj.
pro posezení s kamarády při dobrém koňaku nebo brandy
případně nějakého dobrého vína a pokouření výtečných doutníků.
I když..... teď mne napadlo jestli vlastně v šestnáctém a sedmnáctém
století už doutníky kouřili šlechtici i v Evropě a v Čechách ....


Obrazy jsem nefotila záměrně, protože se v nich buď odráželo světlo z oken nebo zas byly
bez světla takže by na nich asi nebylo nic moc vidět. Navíc byly už hodně tmavé
stářím. Ale i tak jsou z nich fragmenyt vidět .....



Když jsem viděla barevnost aranžmá v tomto pokoji, bylo mi jasné
že mám splněno do klubového Rainbow. Zadání zní oranžovožlutá a většina
aranžmá jí splňovala měrou vrchovatou!
Třeba tyhle nádherné ranunculy (pryskyřníky) .......



Tato busta představuje Ondřeje Šlika. Možná se budete ptát, jak se dostala
busta protestantského šlechtice na zámek katolické šlechty? Inu jednoduše,
jednalo se o druhou větev Šliků, katolickou. Dřív to tak bylo, že jedna část rodu
se hlásila k protestantismu a druhá ke katolicismu. A tak, pokud prohrála jedna strana
majetek přešel na tu druhou a ne do cizích rukou. Tak trochu předběhli dobu, že?
Ale nedivím se, pro šlechtu byl rodový majetek a jeho rozšiřování i ochrana
věcí prvořadou, věcí ke které byli od mala vedeni a také se o něj s láskou
a pílí starali. V tom by měli sloužit za vzor všem novodobým politikům.
Leta bolševismu z nich udělala líné, poživačné a kruté stvůry které hleděly
jen na svůj prospěch, lid poddaný vykořisťovaly a tyly z jeho krve a potu.
Samozřejmě že mezi šlechtou se také našly výjimky, jako všude, ale rozhodně
nebyla taková jak se nám celou dobu snažil bolševik namluvit. A ještě jedna věc
jim byla daná, pokora. Ohromná pokora ve všem co dělali, k přírodě, k hospodaření ......
Jo, a k tomu jménu Šlik. Na Staroměstském náměstí byl popraven Jáchym Šlik.





Zdá se, že pan hrabě se právě vrátil z projížďky ....



24 března 2016

Chodba ....



Mezi jídelnou, kterou jsem vám ukázala a kulečníkovým
pokojem který jsem vám slíbila, je chodba kterou jste
viděli jako poslední fotografii ve včerejším článku.
Bylo v ní naaranžovaných květin spousty a dalo se k nim, jako v jediném místě,
dostat blíž. Takže dnes to máme jednu chodbu
a zítra zas pokračujeme pokoji ......








Některé kamélie už dokvétaly ....




...... takže najít na nich nepoškozený květ byla docela fuška.



23 března 2016

Začínáme hlasovat po třetí ......



Nějak mi zas uniklo, že už je po dvacátém březnu,
a to znamená že nás čeká představení soutěžních příspěvků
a začátek hlasování. Jelikož jsou jen čtyři, zkrácená doba vůbec
nevadí, stihneme to krásně bez tlaků ......

(VendyW)

(SignoraA)

(MarijaKes)

(Sceneryphoto)

Tak, a máme tu zcela dámský souboj krásných staveb a tak
hurá na hlasování!

22 března 2016

Malá knihovna a jídelna .....



Bývalo dobrým zvykem, aby se panstvo ukázalo v nejlepším světle
mít knihovnu. Někde si v ní i majitel zámku četl, někdy mu jen vylepšoval
počet svazků image před ostatními. Já věřím, že na zámku, obzvlášť když byl
obýván tak osvíceným panstvem jakým byl Vratislav z Pernštejna, Trautmansdorfové
nebo Valdštejnové - Vartemberkové je někde i větší knihovna než je ta, kterou
jsem si sama pro sebe nazvala Malou ....






Za to jídelny, ty za to stojí! Vždyť kolik hodovníků se muselo ke stolu
vejít, a to povětšinou jen nejbližší rodina! Všchno je tedy připravené, jen zasednout
k vybraným lahůdkám ..... dobrou chuť







Je libo pravá Míšeň?


Zajímavý průchod, možná že kdysi zde byla taky otevřená arkáda.
Vede do pokoje s kulečníkem. Na ten a na dámský budoár se podíváme příště ....



21 března 2016

Ranní pokoj, Modrý salonek a malý budoár ....



Dnes navštívíme daší tři zámecké pokoje,
nevím jestli se tak opravdu jmenují ale já to brala podle
vybavení které k pokojím náleželo. Je to sled menších nebo větších
pokojů, navíc různě průchozích a tak vznikají i zajímavé průhledy.
I zde samozřejmě byly aranžované květiny tak aby ještě podtrhly
krásu samotných interiérů, a ty zas naopak krásu květů ....



Račte si dát snídani ..... je připravená na stole






Máte rádi modrou?





A co takhle posedět u dortíků v Malém budoáru?












20 března 2016

Výstava květin a zahájení nové zámecké sezóny.....



Zatímco čtvrtek se nesl v duchu lenošení u kávičky na sluníčku
a válení se po zemi a focení včel, pátek, stejně krásně slunný byl ve
znamení kytiček řezaných. Zámek v Litomyšli zahajoval novou sezónu ve
velkém stylu a to výstavou řezaných květin. A když na zámku, tak opravdu
krásných aranžmá. Jako pokaždé se o to postarala zahradnická škola
kam chodil i můj synek a která těch výstav pořádá neurekom.
Na zámku vždy zahajují sezónu, ve školkách mají jarní, pozdně letní, podzimní
a v budově školy i vánoční výstavu a na každé si člověk přijde na své.
(tím myslím jak kytičkář tak fotograf). Výstava probíhala v prvním prohlídkovém
okruhu a jelikož nebyla s průvodcem, sály, sálky a pokoje jsem si pojmenovala
po svém. A jelikož jsem nafotila fotek hodně, rozdělila jsem je do vícero
článků. Takže v nejbližší době si budete užívat kytiček tolik, že vám už asi
polezou krkem ..... jinak pro možné návštěvníky - fotografy tohoto zámku
jedna dobrá zpráva. Focení dovoleno bez blesku a bez příplatku. Od
letoška poprvé.


Takže dnes poprvé vás vítám na zámku v Litomyšli .....
Jednoduchá a nápaditá aranžmá z vrbových a březových prutů
dělali žáci 2.ročníku zahradnické školy. Víc jich uvidíte až v posledním
článku.....


Ovšem další už jsou prací jejich učitelů a těch kteří studují speciálně
floristiku a aranžování. Tedy ročníků maturitních.
Začátek se ještě nesl ve znamení sněhobílém, zimním .....





Ledové jezírko byl moc dobrý nápad


Ale zdárně mu sekundovaly i prastaré sáně


Druhý sál, kterému vévodí tři ohromné portréty Marie Terezie, Štěpána Lotrinského
( jenž byl vlastně císařem, a jeho žena se stala císařovnou až po jeho smrti)
a jejich syna Josefa II. se nesl již ve veselých barvách


Focení nebylo moc dobré, protože se muselo chodit jen po
kobercích, které nebyly moc široké a tak dostávat do objektivu
co člověk potřeboval byla dost fuška. A i tak se mi to dost často
nezdařilo. Naopak jsem byla velmi překvapená že z více než sta
fotek jsme musela vymazat jen tři, které byly nepovedené. Měla
jsem strach jak to bude bez toho blesku vypadat. Jediné úpravy které jsem dělala
bylo trochu zesvětlení některých a tu a tam doostření. A to jsem nakonec zjistila
že jsem celou dobu fotila na manuál, protože jsem měla sebou
i helios a s tím se dá fotit jen na manuál.



Krom řezaných květin se vystavovaly i kamélie, jejichž doba květu právě
vrcholí. Musím říct že jsem se do nich zamilovala....



Protože jsem se stále snažila dostat co nejblíž ke květům
byla jsem neustále od hlídkujících průvodců napomínána abych
se zařadila na koberec. Na chodbách to už bylo jiné, tam bylo místa míň
a tak se člověk k těm květům dostal blíž.