Šplouchnutí jedenácté .... Inspirace hudbou

Tohle téma na šplouchání mi nahánělo strach

hned od začátku. Jak to udělat ..... až do doby kdy jsem ho

viděla zpracované u Hanky. Původně jsem si myslela že se určitě

dostanu někdy do Prahy a tam už to bude hračka. Kámoš prodávající

v hudebninách, pouliční muzikanti ...... prostě inspirací spousty. Jenže ....

člověk míní ale situace tomu nakloněná není. Takže jsem si vzala

mustr od Hanky a vytvořila něco podobného. Tedy, až na

skupinu jejíž text pasoval na některé moje fotky. A to

že je jen jedna ......

Miluju severní nebe - KATAPULT

zhudebněná báseň Františka Gellnera

Zpěv: Jiří " Dědek" Šindelář

Miluju severní nebe,

bílý a bez citu

kterým se marně prodírá slunce

chladný a bez svitu .....

Miluji severní pláně

se smutkem zavátých cest.

Miluji večerní mlhy

severních velkoměst

Miluji severní muže,

těl těžkopádných a mdlých....

se smutnou truchlivou touhou

v srdcích tesklivých.....

Miluji severní ženy,

bázlivě stulené v tmách ....

Který prožívají svý lásky

ve snech a vzpomínkách .....

Abych se víc přiblížila náladě z písničky, ještě jsem fotky trošku doupravila

do studena, i do snova .....

Poslední podzimní květy .....

Troufám si říct, že tahle květinka

je opravdu tou poslední která dělá na zahradě

když je její čas velkou parádu. I když jen krátkou dobu.

Je to podzimní krokus (neplést si s ocúnem nebo šafránem)

a kdysi jsem si ho oupila na jedné z výstav v litomyšlských školkách.

Na původním místě se mu nějak nedařilo, kvetl tu a tam a

tak jsem ho v rámci generálky přesadila jinam. Tedy

nevěděla jsem že ho přesazuji protože jsem prostě

jen vyryla hromadu cibulek a ty které mipřipadly

trochu jiné jsem si vybrala a zasadila k terase.

No čekala jsem co z nich bude.

Vyrostli z nich tito krasavci, kteří mi dělají radost

každý začátek listopadu když se vyklubou ze země. Jejich

velkým nedostatkem je strašná křehkost stonků, takže pokud fouká

trochu silnější vítr hned se polámou. A tak musím vždycky

honem než nějaký přijde vzít foťák a nafotit je ....

---

Jedinec který mi vykvetl v trávě. Buď mi tam zůstala zapadlá nějaká cibulka,

nebo se tam v rámci rozrůstání přestěhoval. V každém případě mne překvapil .....

Chmejření ......

Po včerejším dost únavném dni, kdy moc času

na psaní nebylo neboť dopoledne

jsem byla uklízet v reštice která patří k penzionu

(či naopak) po předchozí akci aby bylo uklizeno na následující a kdy

jsem na té následující pomáhala i jako servírka (kruh se uzavřel

protože to samé jsem dělala když jsme se sem nastěhovali)

dneska překvapivě svěží a schopná pohybu (k večeru záda už hodně

volala SOS) se konečně dostávám k počítači.

Tedy než pro změnu začnu ještě odívat dům do adventní světelné

a truhlíkové výzdoby. Samozřejmě jako poslední tři roky kdy

tvořím pro jiné, opět tradičně na poslední chvíli.

A zase si trochu připomeneme sluníčkový den, respektive

sluníčkové ráno a večer kdy bylo krásné světlo.

Jako model mi opět jako už mnohokrát posloužil sousedčin

klematis ..... a schválně jestli poznáte které byly z rána

a které z podvečera. Malou nápovědou by vám měly

být sluneční paprsky ......

---

Poslední podzimní plody .....

Naposledy se šípek začervená,

naposledy jeřabina svou chutí jazyk polaská.

Naposledy plody magnólie barvou trávu projasní

než na vše padne zimy opona ......

---

tyhle dvě fotky jsem si pro sebe nazvala Dvojí tvář krásy.....

z jedné strany mladá krása s jasnou barvou a z druhé stará vrásčitá a scvrklá

usychající .....

Houbičky .....

Nejsou jedlé,

jsou to cizopasníci,

ale i tak jsou pohledné.

Jak krajkoví na pařezu, nebo

sukně tanečnic kankánu či flamenga.

to

jsou

tyhle

houbičky

---

Cestou údolím Skuhrovského potoka ....

Když jsem u JiHei viděla její krásné fotky

z údolí řeky Chomutovky, došlo mi, že tady máme

docela podobné místo. A tak jsem se tam vypravila.

Jen místo říčky s peřejemi, se v korytě jen tu a tam pod vrstvou

listí zableskla tu menší, tu větší kaluž vody a tak to ani

nevypadalo že by tu někdy tekl potok .....

Dost mne to zklamalo, ale bohužel, bylo suché léto a potok

napájený lesními prameny a studánkami prostě

skoro celý vyschnul.

Jen ty kaluže naznačovaly že nejde o cestu ale

koryto potoka. Před několika lety prošlo

koryto velkou rekonstrukcí, byly nastavěny malé či

větší splávky z kmenů aby se potok trochu rozpohyboval

protože v něm žije početná populace pstruha duhového.

Jenže ty po několika větších vodách pomalu berou za své

a v tom nízkém stavu vody nejsou stejně nic moc platné ....

---

Jeden z přítoků potoka. Je to odtok od studánky Bukovka vedoucí

přes malé jezírko a pod cestou do Skuhrovského potoka.

A to je jeden ze dvou pramenů studánky .....

..... a detailnější záběr na skálu nad ní

Část opukového podloží vystupujícího na některých místech na povrch

Když se pozorněji podíváte dolů, zjistíte že i tohle je pramen. Nikdy nebývá

moc vydatný, ale teď je z něj doslova jen čůrek. Ale jako jediný má u sebe

hrneček na pití. Ty studánky, nebo prameny jsou tu celkem čtyři.

Tady je vidět jak se začínají rozpadat splávky na potoce. Pokud by bylo

dřevo pod vodou celoročně, asi by byly v lepším stavu, ale ty výkyvy

v průtoku jim neudělaly zrovna dobře.

Při normálním stavu by tady byly vidět tři kaskádky vody....

Na tomhle místě vznikly ty odrazovky na vodě z předminulých článků