19 srpna 2015

Další západ ......



Jestliže první předzápadovky
vznikly zcela náhodou, na
další západ jsem se vydala
už zcela záměrně. Ovšem
narozdíl od těch prvních
to byla tentokrát nuda ..

Zbarvení oblohy sice napovídalo
že už se sluníčko chystá do hajan,
ale obloha byla jen fádně zlatá a
oranžová a ani jedinej mráček
tu fádnost nenarušoval ani nekrášlil

Nepomohlo ani měnit barevné spektrum či
jiné módy které aparát nabízí a tak jsem jen
měnila stanoviště a zoomování aby alespoň ty
obrázky byly trochu zajímavější. No jo, no
nemůže být vždycky svátek a pořád se dařit.

Sice jsem měla ještě k dobru jeden den na nafocení
třeba dalších zajímavějších obrázků, ale jak se ukázalo
tahle alternativa bohužel padla, protože se zatáhlo ještě
dřív než sluníčko stačilo zapadnout a to opravdu jednolitou
vrstvou mraků. Takže další západové focení se nekonalo.










Čekala jsem ještě nějakou chvíli jestli se alespoň nezmění nějak barevnost
ale nedělo se vůbec nic ....


Tak jsem jen cvakla jeden mezilistovej snímek



18 srpna 2015

Trochu odbočka .....



..... a to ke květům. To aby toho sluníčka
nebylo moc. Ono teď by byl na řadě další den a opět
ze západem. Protože jak už jsem se zmínila na delší procházky
jsem neměla ani náladu ani sílu. A jak jsem se tím předzápadovým
výhledem namlsala tak jsem si říkala že další už bude cíleně jen
čistě západový. Ale nějak to nebylo ono ......

Tyhle záběry jsou povětšinou ze zahrady
opět posbírané jak co kdy kde kvetlo ....


Ćernýš hajní jsem nafotila na Čertově mostě o kterém
tu bude zvlášť článek.


Tato drobná kapradina či co to je, mne pokaždé dostane v chrličích
bývalých fontán v parku na Dobříši. Tady už má i kamaráda v podobě
jedle nebo tisu, obojí se v parku vyskytuje a v semenáčcích moc
rozdílů nenajdete ......



Na kvetení se chystající vavřín? Tady si taky nejsem moc jistá, vypadají ty
listy na vavřín, ale po rozemnutí voní jen velmi málo ....


Pro mne překvapivý květ Kleopatřiny jehly. A proč?
Protože jsem jí dostala jako odkopek vloni od Libby a s tím
že pokvete jsem počítala až tak někdy za dva roky. Navíc se
stěhovala z místa na místo, ale těsně před odjezdem jsem zjistila
že má dokonce dva květní stvoly. Sice jen malé, ale byly tam. Počítala
jsem s tím že až se vrátímbude už odkvetlá ale počkala na mě
holka jedna žlutá!


Takhle krásně se mi definitivně vybarvila hortenzie. Bez jakéhokoli
přidání hnojiva způsobující modré zabarvení, či jiných podpůrných
prostředků


Jak jsem byla překvapená já některými nečekanými květy, byla
překvapená sousedka když jí po navezení kompostu na záhony
začaly na různých místech vyrážet surfínie nebo právě tenhle
letní durman. Vyvrbil se hned těsně našeho plotu, respektive
se při růstu protáhnul okem pletiva ke mě. Zvláštní na tom je
že si ta všechna semena uchovala klíčivost víc jak čtyři roky!


A já tím získala možnost fotit nový květ a jeho návštěvníky





Begónie mi přivezla domů dcera, protože jí jeden truhlík spadl
z okna, tak aby tam tomuhle nebylo smutno



Muškát s jarním jménem "Apleblossom" . Opravdu
má zbarvení jak jabloňový květ




17 srpna 2015

Než zapadlo .....


Při první podvečerní procházce, která vyšla tak
akorát časově na dobu kdy už se slunko chystalo do hajan. Díky mrakům
bylo nebe velmi pohledné. Rozhodně víc, než když jsem o dva dny později
šla znovu fotit zapadající sluníčko. Díky masivnímu kácení mi teď stačí jen
vyjít ze zahrady přes silnici a po pár desítkách metrů mám krásný výhled na
protější hřeben kde sluníčko zapadá ......
Jak jsem se pohybovala po cestě měnila se trochu i scenérie
a stromy dodávaly obloze důstojný rámec.




Zoomovala jsem tentokrát jen vyjímečně, aby vynikly paprsky jdoucí přes mraky.
Spíš jsem si hrála víc s laděním barev které program pro focení zapadajícího slunce umožňuje.


Zkusila jsem i jak by to moho vypadat v čb







Tahle tu byla minule v čb podobě, tak teď v barvě




16 srpna 2015

V lese .....


Z pobytu na chatě jsem si přivezla
vlastně jen pár fotek. Ani jsem nenafotila výsledky
našeho snažení, protože jsem si říkala že to asi málokoho
bude zajímat. Nedostala jsem se ani k tomu abych vyrazila do
Prahy něco nafotit, protože dát to tam dokupy bylo přednější
a pak, plácat se po městě kde za vodu platíte pomalu zlatem
se mi tedy taky nechtělo. A na delší procházku do lesa už
nebylo ani moc sil. Byla jsem ráda že jsem se umyla
vlažnou vodou a plácla sebou, na rozdíl od
synátora který se ještě jel projet na kole,
do křesla ke knize.
Ale dvakrát jsem si do lesa přece
jen zašla. Kolem půl osmé tam bylo parádně,
žádné vedro, na pasekách to vonělo přenáramně
a podvečerní sluníčko zlatilo koruny stromů. Tu
a tam se ještě ozval nějaký ptáček a občas se
mi podařilo vyplašit srnku, která se v trávě
už připravovala ke spánku ......


Strom 2 v 1. Že někdy udělá
jehličnan ještě jednu špičku není tak nic obyklého.
Tady mne zaujalo jak ten vedlejší terminál vyrůstá



Hlavní lesní "tepna" . Naštěstí už byl na ní klid. Díky satelitu který
u lesa vzniknul na konci téhle cesty je tu pořád hodně lidí.
Cyklistů, pejskařů, tzv. zelených vdov a někdy je to na ní
jak na Václaváku .....


Při pohledu na tenhle strom by málokdo tipoval že to je dub.


Téhle pavučiny jsem si všimla čistě náhodou. Ale vyfotit jí dalo práci.
Pořád se pohybovala při sebemenším pohybu, zaostřování se
taky pořád měnilo , nakonec jsem musela manuálně ostřit
a z deseti fotek z různých úhlů a stran pak zbyly k něčemu
jen dvě ......



Sluníčko se pomalu chystatalo zapadnout, ale to je na samostatné
fotečky. Tak při odbočce k chatě jsem cvakla jen tak přes
bukovou větev. Musím říct že ten buk už měl taky docela povadlé
listy, asi mu bral vláhu dub kolem kterého roste obtočený .....


A nakonec trocha něhy







15 srpna 2015

Letošní hmyzáci .....


...... se tedy děsně fotěj. Myslím že mnozí z vás
kteří se o to pokouší mi dáte za pravdu. Chovají se jak kdyby
pososali nějakej ten speed či co, protože neposeděj ani chvilinku
v klidu, jak se k nim člověk přiblíží, a to sebeopatrněji, hned berou roha.
O moc lepší to není ani s vážkama a šídlama, ty dělají zatraceně čest
svému jménu. Pár hmyzáčků jsem přece ale ulovila i když to
bylo trochu náročnější. Něco je odtud od nás, něco
z chaty .....


Chtělo by se mi říci slovy klasika Cimrmana " A nejhorší jsou ti trpaslíci ....."
Tedy v tomto případě je řeč o žluťásku řešetlákovém. Ten si nesedne
a nesedne. A když, tak připaží a dělá se neviditelným. Ještě ani jednou
se mi tenhle motýl nepodařil nafotit z roztaženými křídly....
Když jsem ho fotila tak zrovna foukal hodně silný vítr a on se místo
okolí věnoval tomu, aby se zuby, sosák udržel na tom bodláku takže
mne nechal přijít nezvykle blízko, jenže díky rozkomíhanýmu
bodláku je ta fotka zaostřená rochu jinam než bylo potřeba ....


Okáče bojínkového jsem honila pro radost všem ze vsi na louce u zastávky.
Vláčela jsem Bobeše na vodítku sem a tam, stála a koukala kam ta mrcha sedne.
Hned jsem vyrazila za ním jenže samozřejmě frnk, a byl zas v čudu. Do toho
chodili okolo místní do krámu a s takovým podivným úsměvem pozorovali
moje činění. Takže když si konečně sednul tak jsem ho raději fotila decentně z
povzdálí, aby si to zas nerozmyslel a nezdrhnul


U přehrady je šídel i vážek, a to i červených dost, jen by si alespoň na
chvilku mohli sednout. Tak šídlo to nakonec udělalo, ale ty vážky ne.
To samé pak bylo u Huťského rybníka, vážkama se to tam hemžilo,
ale bohužel jen nad vodou .....



Za to Babočka kopřivová se vystavovala na bodláku přímo
exhibicionisticky. Roztahovala křídla, všelijak se natáčela
a nakrucovala, prostě líhlá modelína


Kuk, já ti mávám!
Nebýt toho, že mi do chaty vlítla vážka a dostala se mezi sklo a záclonku
nikdy by se mi takhle nepodařilo jí nafotit. Je to zvenku přes sklo, takže jaksi
bohužel tu a tam kazí fotku různé špíny na okně. I přes dobré předsevzetí
jsem ty okna už nestihla umýt. Jsou totiž hódně velká a je jich na verandě
hodně moc ...... ve finále si vlítla do kouta a pověsila se na pavučinu.

Portrét č.1



Portrét č.2



Portrét č.3



Takhle obalení létají z kvetoucího ibišku čmeldové. Sotva se zvednou
jak mají obalené tělíčko pylem


Vypadají jak obalení v moučkovém cukru