29 července 2013

Modrá, žlutá a trochu zelené....


Tyhle dvě barvy k sobě
skvěle pasují a zelená je doplňuje. Jsou opět jak z minulých měsíců (klematis) tak úplně nejnovější z předvčera a včera. Letos mi tu pomohli totiž ptáci s výsevem slunečnic. Ty které jsem si vysela já až na pět vyjímek vůbec nevylezly. Asi už byly dost stará semínka. Ale ty od nich mě tu rostou porůznu. A kvetou. Krásně. Jak jen to slunečnice umí....















I tohle jsou ovšem slunečnice i když to možná na první pohled nevypadá. Jsou to trvalky. Ostatně i takový topinambur je druh slunečnice. Jen neposkytuje užitek z květu, neberem- li v úvahu potěchu oka , ale z hlíz.



A ještě žlutá v podání vrbiny penízkové( tedy utlumené úpravou Mrkající)

Chladivě vodní....


Nemám jich z poslední doby moc,
ale i tak se nějaké najdou. Doufám že vás alespoň trochu ochladí....





Časo a barvohraní na konec



a možná i trocha lesního stínu nezaškodí

28 července 2013

Kocourování.....


Zachytit tyhle naše dva kočičóny
takhle pěkně pospolu a svornosti je dost vzácné. Většinou si hraje každý na svém písečku, což znamená že každý chrápe a sedí někde jinde po baráku. Nevím co je tak oba najednou popadlo, že si takhle pěkně pospolu sedli....
Neměla jsem foťák a než bych pro něj došla byli by fuč, takže opět přišel ke slovu telefon a tak se za kvalitu fotek omlouvám....








Oblíbená schovávačka a zašívačka Elvise. Tady dokáže prochrnět celý den.


Motýlí....


Křídla motýlí, pohlazení pro víly
jen ta je mohou hladit
aby nemohly jim škodit...

Krása motýlků, lahodí všem snílkům
barvy zazáří,
a úsměv do tváří vrátí i mračounkům...

Let motýlí, chmury rozptýlí
ne však fotografům
těm na tváři úměv nezáří
když běží jak o život
zachytit těch barev klokot....

Hrál si se mnou nahoněnou, dělal si srandičky a nechtěl zaboha rozevřít křídla, sedl si co nejvýš a z vršku se mi posmíval....kdo?

BATOLEC DUHOVÝ - DÚHOVEC VÄČŠÍ
(Apatura iris)



Šarží nejvyšší ze všech baboček se pyšní

BABOČKA ADMIRÁL - BABOČKA ADMIRÁLSKÁ
(Vanessa atalanta)



Jako zločinec se nechal vyfotit jen z profilu
PERLEŤOVEC VELKÝ - PERLOVEC VEL'KÝ
(Argynnis aglaja)


Z vrchu blankytný jak obloha, ze spodu samé očko, chtělo by se říci Modročko ale je to
MODRÁSEK OBECNÝ - MODRÁČIK OBYČAJNÝ
(Lycaeides idas)




Jméno má po soumraku, ale létá za slunce
SOUMRAČNÍK METLICOVÝ
(Thymelicus sylvestris)


Vřeténko u sebe neměla, ale pilná byla i tak dost
VŘETENUŠKA OBECNÁ - VRETIENKA OBYČAJNÁ
(Zygaena filipendula)



Co a kdo obývá tyhle housenčí paneláky nevím, viděla jsem je na rozmanitých keřích na různých místech v okolí chaty, jen tedy byly opravdu velké a plně obsazené. Ale své hostitelské keře moc nespásaly...podotýkám je to pohled jen pro otrlejší




27 července 2013

Z polí, lesů, luk a strání....4


Místo aby mi těch pár
původních lučních a polních květů ubylo, naopak mi dost rychle přibývají. No a tak musím trochu přidat abych z toho neměla atlas na celý rok !

STARČEK HAJNÍ FUCHSŮV - STARČEK HÁJNY FUCHSOV
(Senecio nemorensis)
a na něm
OKÁČ ROSIČKOVÝ (Erebia medusa)



ZVONEK OKROUHLOLISTÝ - ZVONČEK OKRÚHLOLISTÝ
(Campanula rotundifolia)


CELÍK ZLATOBÝL ALPINSKÝ - ZLATOBYL' OBYČAJNÁ ALPINSKÁ
(Solidago virgaurea subsp.alpestris)


Celík a na něm BABOČKA KOPŘIVOVÁ (Aglais urticae)


Tahle květinka nepatří zrovna mezi ty luční, ani polní. Vyfotila jsem jí u Masarykovi chaty a jmenuje se
LEWISIA (Lewisia cotyledon) a patří mezi oblíbené skalničky. Jenže co jsou vlastně naše skalničky na zahrádkách? Takové zdomestikované polní kytičky ze skal....


ŠKARDA STŘEŠNÍ - ŠKARDA STŘECHOVÁ
(Crepis tectorum)
a již známý OKÁČ ROSIČKOVÝ


MATEŘÍDOUŠKA VEJČITÁ - MATERINA DÚŠKA VAJCOVITÁ
(Thymus pulegioides)
a BABOČKA KOPŘIVOVÁ


DĚHEL LESNÍ - ANGELIKA LESNÁ
(Angelica silvestris)
a hmyzouni

Kdo je na vině?...

Rozmýšlela jsem dlouho
jestli a jak se k tomuto tématu nějak vyjádřit. Problém nemocí zvaných Mentální anorexie a bulímie se mě dotkl před několika lety osobně. Tedy ne přímo mě, ale dcery. A začalo to naprosto nevinně. Pár připomínek ve škole od spolužaček, pár připomínek od kamarádek, nějaká narážka od kamarádů titulky dívčích časopisů plné k dokonalosti vyretušovaných celebritek a modelek a začala se nenápadně roztáčet spirála choroby která může vézt ve svém důsledku až ke smrti. Asi jsem tady zklamala stejně jako i spousty dalších matek jejichž dcer se dokázaly vymlouvat proč hubnou stejně tak dobře jak ta moje. Přestala jíst salámy, maso jedla jen kuřecí, k ničemu si nedávala přílohy, pila mléko, jedla jogurty a sýry, ovocem a zeleninou také nešetřila, zkrátka jedla tak jak by podle výživových poradců měla jíst většina lidí. Jenže hubla až příliš rychle. A už to nebylo ani hezké. Dokonce i babička u které o prázdninách byla se začala podivovat jak to že z ní lezou takhle kosti. Nechápala jsem to do té doby než jsem náhodou něco hledala na půdě a našla velmi dobře skrytý kbelík který nestačila vylít do záchodu a kam se chodila zvracením zbavovat toho co s námi u stolu normálně jedla..... A všimla si i doktorka při jedné prohlídce a poslala nás do nemocnice kde se ještě sice snažila svou historkou o zdravé výživě přesvědčit lékařku, ale ta jí naštěstí nevěřila a pohrozila jí tím, že pokud nezačne jíst, celé dva měsíce prázdnin absolvuje v Motole v nemocnici na uzavřeném oddělení určeném právě takto psychicky nemocným mladistvým. Nakonec tedy z ní začalo všechno lézt jak s chlupaté deky...
Posměšky ve škole, narážky od kluků...a to pozor! nepatřila k těm prostorově výrazným nikdy. To prostě jen zvrácené prosazování módního diktátu ultraštíhlých modelek a zpěvaček či hereček působilo a působí na dívky od nějakých dvanácti let výš jako rudá na býka a ony se snaží co nejvěrněji ty pochybné ideály napodobit. I za cenu toho že pokud se u nich mentální anorexie opravdu rozjede na nejvyšší obrátky může skončit i smrtí.
Ve špitále zůstala týden protože přeci jen určitá její část která se bojí všech chorob a možných komplikací se zaktivovala a v pudu sebezáchovy převzala nad ní vládu. Byl to běh nadlouhou trať ale nakonec všechno dobře dopadlo. Pro ní i pro nás...
Dost mne tedy vyšokovalo, že někdo si může tohle zvolit za svůj životní styl. A ještě k tomu se sdružovat v určitých komunitách, navzájem si radit jak toho co nejmíň sníst a jak to udělat aby se to ti dinosauři rodiče nedozvěděli. Je pravdou že v tom jsou opravdu dobré jak to utajit. A navíc že se najde někdo, kdo tomu nabídne místo pro prezentaci a reklamu! Dokud budou média a to všechna, neustále propagovat vychrtliny z předváděcích mol, hlásat že jen co je štíhlé je krásné, dokud i všichni personalisté budou dávat přednost štíhlým a krásným lidem problém mentální anorexie hned tak nezmizí. V jednom číle časopisu Instinkt mne dost rozesmál rozhovor s naší první XXL modelkou. Dost mne to potěšilo, jenže.....když jsem s ten rozhovor přečetla nevěděla jsem jestli se mám smát nebo brečet. Ona XXL modelka byla dívčina která při 185 centimetrech vážila 68kilo! Tak měla oproti jiným třeba o pět šest kilo víc, jenže vidět to nikde moc nebylo.
Dokud tedy se bude neustále všem těm které mají trochu ženštější tvary předhazovat že jsou tlusté, dokud budou návrháři prosazovat ultraštíhlé věšáky na oblečení, dokud se nezmění trochu pohled na to že i ti trochu kulatější mají v hlavách něco a to že mají trochu přes váhu tomu nijak neškodí, nezmění se ani myšlení ani náhled těch náctiletých ale třeba i mnohých starších dívek a žen na svoje těla, bude mentální anorexie čím dál tím větší problém. A rozhodně to že Blog.cz dá prostor těmto blogům k prezentaci to také nezlepší ale naopak ještě zhorší.....protože vždyť to je přece cool!

26 července 2013

Houbování.....



Tihle krasavci už jsou
dávno snězení anebo se mrazí v mrazáku. Zatím bohužel jsou to první a poslední hřiby které jsem letos nasbírala. Vlastně vůbec první a poslední jedlé houby. Jinak byl les plný buď hadovek anebo šedých muchomůrek. Pokud to byla jedlá muchomůrka šedivka mohla jsem mít plnou tašku, ale pokud to byla muchomůrka panterová která je jedovatá nechala jsem je na místě správně.U téhle potvory si totiž anipo letech sbírání hub nejsem jistá která je která. Doufám, že po avizovaném ochlazení a deštích zase nějací v mrazáku přibudou. Jinak asi nemá cenu říkat jak je v lesích bídně a sucho....




Chtěla jsem mu nahlédout pod klobouček, ale nedalo se....


A celý dost mizerný úlovek. Na to že jsem byla v lese dvě a půl hodiny....


Za to těhle potor bylo plno. Rostly tam kde se to dřív hříbky jen hemžilo. Jenže po posledním loňském mohutném kácení se situace dost změnila....místo hříbků hadovky.Křičící

Růže růžová, růže růžová.....ale i jiná


A to co se mi nastřádalo
ve fotkách růžiček. Část názvu jsem si dovolila vypůjčit ze stejnojmené písničky kterou kdysi nazpíval Milan Chladil....




Kytičkový kaleidoskop....


Nastřádalo se mi zase pár
kytičkových tak nějak mimo téma a tak je dneska v podobě takového maléo kaleidoskopu předkládám. Něco jsou sníky ještě původním foťáčkem něco už novým takže mají časové rozpětí tak měsíc. Tak aby jste se nedivili že mi ještě kvete třeba něco co už dávno odkvetlo. Nejsou jen z mé zahrady ale i pochytané za různými ploty....