.... přineslo po pátečním koupání
a válení na pláži zatažený a zase dost ufoukaný den. A jelikož už byl i posledním dnem kdy bylo na něco čas, vyrazilo se do zhruba 40 km vzdáleného města Trzesacz kde pláži dominují ruiny kostela který sežralo moře. Nešli jsme k němu přímo, ale vzali to nejdřív přes rybí restauraci abychom se posilnili před dalším zhruba šestikilometrovým okruhem částečně po útesu na kterém byl kostel postaven a částečně zase po pláži.
Když stojíte pod jedinou zachovanou ruinou zdi kostela, těžko věřit tomu jak kostel byl velký, a navíc, že stál 2 km od moře!
Ano, gotický kostel sv. Mikuláše z 15. století byl opravdu vzdálen od moře 2 km, jenže moře postupem doby natolik erodovalo břehy, že v roce 1874 se zde konala poslední bohoslužba, poté byl kostel vystěhován a ponechán svému osudu. A ten byl nemilosrdný, kostel se postupně propadal do moře a dnes je z něj pouze torzo jižní zdi. Aby alespoň toto zůstalo zachováno, břeh pod kostelem je upraven tak, aby se dál nepodemílal.
Útes využívají nejen lidé k procházkám po nově upravované stezce, ale i rogalisté ke svým startům nad moře ....
Tentokrát byla porce o něco menší než ta na rybím trhu, nicméně byla stejně dobrá, a tentokrát si Bobule vymínila výměnu kuřízku za tu dobrou rybičku .... takže dcera přišla o rozlučkovou porci
Z netu jsem si půjčila obrázky jak vypadal kostel v roce 1874, kdy již stál před záhubou
Stav z roku 1930
A toto je jediné co se z něj dochovalo do dnešní doby. Je vidět zpevnění břehu kamennými gabiony aby se dál nepodemílal
I tady hlídá Malá mořská víla
Původní podoba kostela
Tady bylo nejvíc vlnolamů které jsme za celou dobu procházek potkali
S rogalem se zde nejen létá, ale i řádí na moři
Další překvapivý rybář
Kromě racků jsme tentokrát konečně viděli i kormorány
Po návratu zpět na ubytko jsem začala s velkým smutkem balit abychom mohli dopoledne v klidu předat klíče, a vydat se na zpáteční cestu. Večer jsme si ještě naposledy sedli společně ke stolu, dopili poslední zbytky zásob vína a probrali minulé dny.
Ráno jsme nanosili věci do aut, předali majiteli klíče a sedli do aut abychom se ještě zajeli naposledy rozloučit s mořem. To mi zašplouchalo na rozloučenou, a já věděla že jsem se nekonečně do tohoto živlu zamilovala
Samozřejmě že jsem za celou dobu pobytu nenafotila jen těch pár fotek co jsem vám tu předložila, ale všechny jsou v galerii zde.
Kostel, i když už jen ruina, je unikátní. Na takovém větrném místě v podmínkách slaného pobřeží to měl asi dost těžké. Já osobně bych si dala také asi kuřízek. Ryby jsou sice zdravé a měla bych jich jíst více, ale nějakk ti nevím. :) Ale ta porce vypadá pěkně. Fotky jako obvykle skvělé.
OdpovědětVymazatTady je jasně vidět jakou sílu má rozbouřené moře, že dokáže uhlodat dva kilometry pobřeží bez problémů. Těmhle rybám bys neodolala, to nejsou žádné smrdící rozmražované ryby, ale čerstvé úlovky a to je na chuti velice znát. A jsou skvěle filetované, takže žádné kosti, nic .... taky úplně ryby (tedy v určitých úpravách) nemusím, ale tohle byly mňamky. A ještě jsem si vezla asi osm balení různých rybiček kyselých, protože ty mají v Polsku taky luxusní v ohromném výběru druhů, chutí a úprav.
VymazatTak jako filety bez kosti bych si dala. Ale nemám právě s rybam8 přímo v přímořských oblastech zkušenosti.
VymazatTo je prostě něco úplně jiného chuťově. Čerstvé mají úplně jinou chuť.
VymazatTa ruina kostela vypadá na tom místě zvláštně dobře. Utekly vám ty dny u moře, viď. Ale užili jste si je. Rybu bych si dala taky!
OdpovědětVymazatFotky parádní!
Měj se!
Hankla
Uteklo to, uteklo. Bohužel, a nejhorší na tom je, že už nebudu mít šanci se někdy k moři vrátit. Chlap na něco takového není, já sama neřídím, s cestovkou autobusem vážně nikdy, a letět samotná, to pro mne taky není. Nevím jestli by ještě někdy byli děti ochotné mne vzít sebou.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatZajímavé torzo se zajímavou historii.
Vypadá to tak , že by jsi se příští rok vydala znovu na průzkum mořských pobřeží. Fotky jsou vydařené, obvzláště ta poslední!
Bohužel, nebude šance, jak jsem psala v komentu nad tebou.
VymazatKrásné fotky, Vendy. Ta zřícenina je velmi romantická...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Romantická, ale i smutná a zároveň dost děsivá co moře dokáže 🤔
VymazatOpravdu hezké fotky i výlet. A taky závist. Ale malá.
OdpovědětVymazatVítám nového čtenáře! 🤗 Výlet celkově byl skvělý a já se navždy zamilovala do moře
VymazatRybu bych si dala....
OdpovědětVymazatMoc hezké fotky, zážitky, vzpomínky.
Měj krásné dny.
Ty ryby byly mňamka. Bylo to skvělé ☺️
VymazatJo moře, to je holt živel....Zas v tom roce 1930 se mito zdálo ještě jaksi zachovalé...Viděl jsem v Turecku, co zbylo z mauzolea v Halikarnasu, to je podobné...
OdpovědětVymazatTo už tam stála jen trochu větší část zdi než stojí teď. No jo, sedm divů světa je přece jen zas o něco starší ;-)
VymazatMěla jsi moc hezkou dovolenou.
OdpovědětVymazatMěla a jsem za to ráda.
VymazatTenhle živel v posledních letech kvůli výstavám zanedbávám a už se těším, až přestanu :-). Ale je zajímavé, že mě blog při vstupu na stránku tohoto článku několikrát varoval, že vstupuju na stránku s citlivým obsahem, asi aby to moře se mnou nešvihlo :-).
OdpovědětVymazatAsi, ale něco jsem v nastavení teď změnila takže by to mělo být v pořádku. Byť si nejsem vědoma toho že jsem to zaškrtla. Moře je nádherný a já zjistila že jsem Ryba mořská, tam mi to sedlo nejlíp.
Vymazat