V úterý jsem jela pogratulovat mému tatínkovi k narozeninám a to již 86tým. Utíká ten čas přímo děsně. Vzpomínám na to, jak jsme jezdili jeho narozeniny a svátek (narozky 12.6 a svátek 18.6) slavit na chalupu. Vždy se sjeli jeho známí a kamarádi s dětmi a naše dětská parta pak čítala i s místními kluky skorem dvacet dětí. Chodili jsme na třešně, u táboráků hráli na kytary (tedy já, z ostatních nehrál nikdo, to až později a s jinou bandou) byl to vždy takový pěkný úvod k blížícím se prázdninám.
Po cestě k tramvaji jsem u hřiště vyfotila tuto spleť větví staré túje...
Bohužel ty mříže to kazí, ale jinak to vcelku vyfotit nešlo...
U stanice tramvaje Klamovka je malá kaplička Nanebevstoupení Panny Marie z osmnáctého století. Bývala to skoro ruina a patří ke stavbám v parku, někdy si udělám čas jen na ně. Ale pak jí opravili a již několik let slouží svému účelu, jsou zde jednou v měsíci mše.
Na Smíchově u OC je stánek s květinami který mne vždy fascinuje množstvím kytek které jsou v nabídce....
Strašně moc mi tenhle městský ruch na vsi chybí, jsem prostě člověk velkého rušného města a ne klidné vsi...tak si ho alespoň takhle příležitostně užívám a na rozdíl od Pražáků i užívám....
Co si asi ti dva tak zaujatě povídali?
Nabízel mu spásu!
Budhismus je jediné náboženství (no on je to spíš styl života) které mi nevadí. Nikoho do ničeho nenutí, věří v převtělování i v to, že se po několika životech vypracujeme i k nirváně...a tím dokonalosti, sami svou prací...žádné plastiky a pod.
Zajímavé povídání na jedné z administrativních budov, jen bohužel ten začátek není díky architektonickému prvku k přečtení....
A všudypřítomní pražští holubi...
Krásné povídání o tvém dětsví.
OdpovědětVymazatNaštěstí bydlím na samém okraji Prahy, Šárka, Hvězda,tak tam to mám kousínek a ten pražský šrumec tu není.
OdpovědětVymazatKolem Anděla, ale jen přemýšlím odkud je ta fotka s těmi feťáky a psem.
OdpovědětVymazatZajímavé pokrouceninky na začátku....
OdpovědětVymazatNabídka je dnes obrovská, od buddhismu, který tedy spásu nenabízí, jeho řešení je konečné, nirvána je konec, po němž, nenásleduje již nic, dojití ke klidu A mě se moc líbí, to podotknutí o plastice. Přirovnání k upoutání k řetězu, v nápisu na budově je také poučné v tom, že délku a sílu řetězu si každý určujeme sami. Zatím vás neznám, jen vzpomínky máme citově podobné, jen asi o generaci jinde. Fotky z užívání si Prahy mě zaujaly a říkám si, jak strašně dlouho jsem tam nebyla a jak jsem vlastně odtržena od reality.
OdpovědětVymazat[2]:Hvězdu znám, jezdili jsme tam za tchýní, když tam v letohrádku pracovala. V Šárce jsem byla jen asi dvakrát, jednou jako malá s babičkou na tom koupališti a pak se základkou na branném cvičení....
OdpovědětVymazat[3]:ta fotka je focená před vchodem do metra Anděl. ty schody za nimi vedou do Alberta.
OdpovědětVymazat[4]:Ta túje je už hodně, hodně stará což je na těch větvích vidět, jak jsou silné..
OdpovědětVymazat[5]:tak já jsem rodilý Pražák, tedy přesněji Pražačka, v praze jsem žila do třiceti a teď už 21 let bydlíme na vsi. A zase už jedenáct let jezdím na chatu na Mníšek pod Brdy takže jsem v Praze coby dup. Je to takové trochu zamotané....Také mne zaujalo to povídání na tom domě, když jsem si ho zvětšila a přečetla....je hodně pravdivé. Já mám takový problém v tom, že tady na vsi nejsem doma a v Praze už nejsem, jsem taková vykořeněná a mám pocit, že nepatřím ani sem ale už ani tam. Není to nic příjemného....
OdpovědětVymazatvelmi zajímavé postrehy,nejvíc me zaujal ale ten mnich.Na "první"pohled jsem typovala na neco úplne jiného(hlavne ten pán v tom cerném obleku,který ho zakrývá),k jeho výrazu ten budhismus ale vubec nesedí.Je to taky jediné nábozenství,které mi nevadí.
OdpovědětVymazatVíš, já odhaduju že to je budhista podle barvy hábitu, třeba je z hnutí Hare Kršna, nevím. V tomhle se zas tak neorientuju.
OdpovědětVymazat