Struktury 3, aneb není zelená jako zelená a není list jako list.....

Že není zelená jako zelená se ukáže teď na jaře, kdy se příroda odstíny zelené barvy odívá od korun stromů po jejich paty. Na jediné větvičce se najdou hned dva odstíny zelené. Od tmavě zelené po svěží zeleň nových jehliček jehličí, či světle zelená listů osiky a kaštanu. Podobnost listů buku a habru ale končí při pohledu na jejich nositele. Hladší listy buků korespondují s hladkou kůrou kmenu, a vroubkované listy habru zase z jeho trochu vrásčitou. Ale když se člověk podívá na jejich růst, buk se svojí košatou korunou rozestřenou do šířky a habr se štíhlou siluetou jsou velmi rozdílní....

V listové růžici vlčího bobu se po ránu vždy drží kapka rosy a když do ní zasvitne sluníčko, zajiskří jako malý diamant. A zelenožluté květy pryšce se moc líbí mravencům.