25 července 2012

Měsíční monology.....


" Jseš krásná, víš to?"

" Buď mou krásnou sestrou, mou věčnou milenkou"

" Vydržím se na tebe dívat do skonání věků, na
tvou dokonalou krásu, na tvé barvy které nosíš
na sobě...."

"Zamiloval jsem se do tebe na první pohled
a nikdy tě už neopustím"



O pár miliónů let později.....

" Neříkal jsi, že jsem krásná? Že mne nikdy neopustíš?"
" Kam se zase díváš? Netvař se při tom tak, tak studeně! "

"Cha, buď mou milenkou, a jak asi, pořád se držíš pěkně v odstupu
a když se náhodou troufneš blíž tak nic!"

" Jseš studenej jak psí čumák, kdo se na to má pořád koukat,
to ten žlutej frajer, to je něco jinýho, hřeje, je veselej...."

" Sakra a když se s tebou bavím tak mi neukazuj odvrácenou tvář!"

" No a je zase na měsíc fuč.....to jsem si vybrala! Že já mu
studenýmu čumákovi věřila, to takovej Mars, to je jiný kafe...
Červenej, vášnivej a né taková studená planeta."
" Věčnej souputník, mám já to ale smůlu, a to jsem jako Země
z planet nejhezčí, mám skvělou atmosféru a zahazuju se pořád jen s nějakým
MĚSÍCEM !!!!!





Kosí....

Byl jeden kos, a všude strkal nos....
Mladíček to kosí, po zahradě pobíhá bosý.
Když fotit jsem ho šla, málem jsem ho nenašla.
Jak všude strkal ten svůj nos, ten jeden malý kos,
odhopkal si k plotu a tam si začal pískat
na dobrú notu. Přiletěla mamka, přiletěl taťka
a ten malý kos nastavoval svůj nos aby mu od nich
kápla nějaká mňamka....

No jo, já vím že kos má zobák, ale ten se nerýmuje!!!








Potkávám se tu s ním každý den, je to kosák vylítlý z hnízda a rodiče
ho lítají po zahradě hledat a krmit. Nechá k sobě přijít na tři kroky a
zvědavě si mne prohlíží. Musím kvůli němu hlídat pesany aby ho nelovili.

24 července 2012

Echinacea purpurea....

Je krásně a já jsem jak praštěná měchem. Nemyslí mi to a tak dneska jen fotečky, nic víc....









23 července 2012

Moje soukromá topka....

Vybrat si pět nej filmů které se mi v životě líbí je na pohled sice lehká věc, jenže.... je spousty filmů které padesátník už má za sebou....viděl je v různých etapách svého života....mění se vkus i nálada na ty které styly ve filmech.....a navíc, ta paměť, ta paměť....

Když jsem vybírala, vybírala jsem proto, že i po dlouhých letech jen když slyším název toho filmu okamžitě se mi vybaví i nálada s jakou jsem ho sledovala i pocity které jsem měla když jsem viděla že ho budou dávat v televizi. To je totiž podle mne dost důležitý aspekt, jsou filmy které jsem viděla, řekla jsem si fajn, pěkný a le když ho dávají v televizi už se na něj nepodívám. A když, tak si řeknu no bóže, tohle že se mi někdy líbilo?
Mám ráda kina, ale kina klasická, je to dané samozřejmě tím, že jsem do nich chodila povětšinu svého života. Bylo jich ohromné množství, film se promítal celý týden a stejně tak jak se ve čtvrtek čekalo na nové knihy, v pondělí se čekalo na vylepení nových programů kin. A vybíralo se.... Byla kina kam se dostat bylo dosti pracné, protože byla neustále vyprodaná, určitě si každý z Pražáků vzpomene na kino U hradeb, premiérové kino, kam se jen těžko za celý týden daly sehnat lístky. To samé Blaník na Václaváku. Já měla z práce jen skok do Světozoru, Alfy, Blaníku....tam kde jsem bydlela bylo kino U Zvonu, Pod Kavalírkou...hmmm, ta eskyma za padesátník která tam roznášela uvaděčka a od kterých byl člověk zamatlaný až za ušima....
Neříkám že multiplexy jsou špatná věc, byla jsem v něm také, dokonce na 3D filmu, věci o které jsme si mohli v dětství tak akorát myslet že patří do sféry fantazie. Ale prostě mi chybí taková ta určitá domáckost těch mnohdy malých kinosálečků....jasně, jsem už fosílie a staromilec co naplat.

A jak jsem tak vzpomínala a vybírala naskakovaly mi filmy které by si také zasloužily umístění a tak jsem si řekla že si udělám svou soukromou topku filmů které se mi líbily a stále ještě líbí a ráda se na ně vždycky podívám...

Filmy dětské:

Lišáci, Myšáci a šibeničák
Páni kluci
Krakonoš a lyžníci
Ať žijí duchové
Dívka na koštěti
S čerty nejsou žerty
Tři oříšky pro Popelku
Jak utopit dr. Mráčka

I když tyto by se daly brát jako rodinné já dávám do té kategorie protože jsem je viděla v dětství a jako náctiletá.

Filmy s dospělosti:
České................................................ Zahraniční

Karamazovi......................................... Pán Prstenů
Noc na Karlštejně................................ Amadeus
Šakalí léta.......................................... Forres Gump
Smrt krásných srnců............................ Přelet nad kukaččím hnízdem
Tichá bolest....................................... Jestli se rozlobíme budeme zlí
Saturnin (film).................................... Tenkrát na západě
Slavnosti sněženek.............................. Podivné dědictví
Knoflíkáři ...........................................Sedm statečných
Samotáři ............................................Vůně cibule
Pelíšky............................................... Cestující v dešti
Zlatí úhoři ..........................................Král Rybář
Fešák Hubert....................................... Tora, tora tora
Léto s kovbojem .................................Osobní strážce
Na samotě u lesa................................. Neúplatní
Kolja.................................................. Stará puška
Nahá pastýřka...................................... Čokoláda
Kristián ..............................................Alenka v říši divů
Eva tropí hlouposti ..............................Karlík a továrna na čokoládu
Když Burian prášil................................ Vlasy
Obchod na korze.................................. Do naha
Sedím na konári a je mi dobre................. Amarcord
Zapomenuté světlo............................... Návštěvníci
Dobré světlo ........................................Leon
............................................................Magická hlubina
Nemám filmy jak je vidět seřazené snad až na ty první podle preferencí, nebo data vzniku spíš je to výběr toho co ve mně nechalo nějaký zajímavý dojem, některým filmům k tomu stačilo jedno shlédnutí, jiné jsem viděla několikrát. Je jich ještě víc, ty mám vlastně všechny na chatě ještě na videokazetách. Tam byl taky těžký výběr co nechat a co vyhodit. V kategorii filmů pro pamětníky to jsou třeba i staré české detektivky, v kreslených jsou to Madagaskar, Doba ledová, Auta....
Nemám tu vlastně ani kasovní trháky jako Titanic, nebo Troškovy filmy ty patří do kategorie vidět jednou, jó dobrá filmařská práce ale vidět podruhé nemusím. Zapoměla jsem ještě na spoustu francouzských komedií ať s Jean Paul Belmondem, nebo Luis de Funesem protože je to také klasika. Ještě sem patří i filmy s Alainem Delonem, Linem Venturou, Jeanem Gabinem....a končím, protože je to skoro na samostatný blog a do toho se už fakt nechci pouštět...





22 července 2012

Nej film? Jak vybírat a nezbláznit se...

Ráda se přidávám k dalšími blogovému projektu (promiň Pavle vím, že tě to slovo irituje) a to vybrat pět nej filmů, které se mi nejvíc líbí....je to těžký úkol, jsou spousty krásných filmů které si to určitě zaslouží, ale patřit do Top 5 už musí opravdu něco znamenat....jak se tak zamýšlím mých pět filmů budu vybírat hodně těžko, každý film jsem viděla v jiném úseku mého života a každý na mne zapůsobil jinak, podle situace a nálady v kterém jsem ho viděla...takže by to mohly být jak filmy z ranku dětských tak pro náctileté i ty dospělácké. Nakonec zjistím, že těch pět je málo....

Lišáci, Myšáci a Šibeničák...
Začnu dětstvím. Film který jsem milovala jako dítě, náctiletá a když ho dávají dnes tak na něj koukám s nostalgií a ráda. Život dětí na vsi mě, děcku z města naštěstí nezůstal zahalen tajemstvím, protože jsem každé prázdniny i většinu víkendů na vsi trávila v podobné dětské partě. A naše dobrodružství bývala také pěkně vypečená. A jak já toužila po každé shlédnuté repríze po koni....

Film natočila v roce 1970 režisérka mnoha skvělých dětských filmů Věra Plívová - Šimková a v hlavních rolích dvou nejdřív zapřísáhlých nepřátel ale později kamarádů na život a na smrt se představili Zdeněk Tůma a Jan Kraus.
Hudba: Zdeněk Liška

Páni kluci
Opět krásný dětský film. Poetika Marka Twaina a jeho Toma Sawyera převedená do českých reálií ze začátku století. Film zabydlený mnoha svéráznými postavami a kouzlo prázdninových her. V paměti mi utkvěla i skvělá hudba Petra Hapky která nádherně doplňovala a evokovala atmosféru začátku století....Nestůj a pojď, nestůj a pojď, nestůj a pojď, mi jsme ti tři jak se patří, výkvět a smetánka.....

Režisérkou opět Věra Plívovová - Šimková, natočeno v roce 1975
Hudba: Petr Hapka

Smrt krásných srnců
Film na motivy povídek Oty Pavla o jeho tatínkovi, době těsně před a po okupaci, o lásce k rybám a k nechuti usmrtit cokoli živého a zvlášť srnce. O tom jak zůstat tváří tvář zlu stejným a neoplácet zlo zlem. Skvěle skloubené komické ale i tragické okamžiky v životě jedné smíšené židovsko - české rodiny....Nejen scénář ale i skvělé herecké výkony Karla Heřmánka, Rudolfa Hrušínského a Marty Vančurové mě tento film činí tak blízkým mému srdci....

Režisér Karel Kachyňa natočil film v roce 1986
Hudba: Luboš Fišer


Pán prstenů
Další z mých profilových filmů. Nejdřív jsem se dostala ke knihám J.R.R Tolkiena, klasicky k Hobitovi a okamžitě si ho zamilovala....pak přišlo Společenstvo prstenu a já propadla cele Středozemi a jejímu boji o záchranu. Když se objevila první část filmové trilogie byla jsem nažhavená jak nikdy předtím na film jehož knižní předlohu jsem měla přečtenou třikrát. Myslím že většina z nás, když čtou knihu vlastně jí i v hlavě vidí jako film a pak když dojde k tomu že je film skutkem porovnává. A musím říct že vizuální stránkou jsem rozhodně zklamaná nebyla. Bylo pár věcí které ve filmu, ač pro děj dost důležité, nebyly, to by pak film musel mít ještě delší stopáž. S napětím jsem čekala na další dva díly a pokaždé to byl pro mne svátek když se začal u nás promítat. Věčný souboj dobra se zlem, věrnost a pevnost přátelství zkoušená tisícerými protivenstvími a úklady, romantická láska to všechno jsou sice věci notoricky známé ale stejně se člověk (já určitě) nechá vtáhnout okamžitě do děje....A jestli bude takový i Hobit a že všechno tomu nasvědčuje, bude asi mým dalším oblíbencem.

Režie: Peter Jackson 2001 - 2003
Hudba: Howard Shore


Karamazovi
Tento film mám i ve svém profilu jako jeden z nejmilovanějších. Tragédie, lásky, žárlivost ale i komika....to všechno ve filmu o divadle, o jednom zvláštním představení pro jednoho diváka v reáliích oceláren. Film kde se prolíná divadelní svět do reálného života aby se nakonec ukázalo že i život je jedno velké divadlo kde dobrý konec nebývá zvykem. Skvělé výkony herců Dejvického divadla v čele s Ivanem Trojanem, Radkem Holubem, Igorem Chmelou, Davidem Novotným, Martinem Myšičkou a dalšími. Film u kterého dlouho po jeho skončení sedím a nejsem schopná se vymanit z děje. Jeden z mála, kdy se mi něco takového stalo. A to nejen při prvním shlédnutí ale i při těch dalších a znovu v něm objevuji další a další skvělé momenty. Vřele doporučuji jeho shlédnutí...Ostatně většina filmů Petra Zelenky je takových a mám je ráda.

Režie: Petr Zelenka 2008
Hudba: Jan A.P. Kaczmarek

Při tom výběru jsem si vzpomínala stále na další a další filmy které by se nevešly ani do TOP 10, 20....protože filmy jako Slavnosti sněženek, Zlatí úhoři, Tichá bolest, Krakonoš a lyžníci, Ať žijí duchové, Knoflíkáři, Zapomenuté světlo, Forrest Gump, Král rybář a jiné a jiné jsou stejně skvělé a zaslouží si být zmíněny, ale výběr byl přísný JEN PĚT!
Takže jsem svých pět favoritů nakonec s těžkým srdcem vybrala. A musím říci, že největší dojem na mě zanechali a asi tím pádem nej jsou Karamazovi....

Kameny pro Kavalíra i pro ty kteří je mají rádi....


Jak jsem tak vyrozuměla Zelený kavalír má rád kameny. Tak takových je nás tu asi víc. Já je můžu taky. Velké, malé i ty ohromné. Ty které zvládnu nosím domů. A abych to dovedla k dokonalosti a abych věděla který jsem kde sebrala popisuji si je z té ošklivější strany místem a datumem. Větší a střední většinou někde zakomponuji na zahradě, všechny teď dostaly podobu suchého potoka, jeden který přitáhla dcera z jejího výletu s bývalým přítelem na kolech (tam a zpět jeli autem, aby nedošlo k mýlce, že ho dcera vlekla domů v batohu) slouží jako náhrobní kámen jezevčičce....a pak mám takové které se mi nechce nikam dávat protože jsou buď drobné nebo ještě čekají na své jo místo. A tady jsou...
z Východních Čech, Jižních, Rakouska a dokonce i z Polska, odkud mi ho přivezl na mé přání kamarád. Jen nemám z prosincové návštěvy v Rakousku, a červnové v Nitře. V Rakousku mi při výletu nahoru do lyžařského centra nebylo díky ostrým zatáčkám ale vůbec dobře takže když jsme nahoře vylezli měla jsem myšlenky na něco úplně jiného a sotva se držela abych nezvracela a když jsme se vrátili šla jsem si hned lehnout abych byla fit na večer. Ráno pak jsme vyráželi dost brzy, ještě za tmy takže se nedalo sbírat a v té Nitře zase žádný nebyl, všude kolem byl jen beton a asfalt....

Nejprve ty které mám tady od nás. Z lesa, od potoka. Jsou zvláštní tím, že tady je všude samá opuka a jiné kameny, které člověk někde najde jsou trochu vzácností....


A pěkně detailně....




Tady hádám, tipuji buď záhněda nebo krevel....ale určitě mi Kavalír jako znalec řekne co to je....


Další kamínky jsou od jezera Königsee, kousek od Bertechsgadenu. Tudíž dřív Rakousko, dnes Německo....


Ty drobné jsou sbírané přímo ve vodě jezera, ten větší z konce jezera kde je poloostrov na kterém stojí kostel Sv. Bartoloměje....ten je ze zápraží kostela.




Ačkoli to vypadá, že to jsou kamínky s pláže odněkud z Chorvatska, je tato kupička z Jižních Čech od kamaráda z pozemku, celý je na pískovém podloží a tak déšť neustále kamínky vyplavuje na povrch. Nebo jdu sbírat přímo na břeh rybníčku....


A opět moje posedlost mít všechno katalogizované....asi jsem v minulém životě byla správce sbírek nějakého muzea....



Líbí se mi u některých skoro dokonalý tvar koule nebo oválu....a mimochodem místní dokonce chodí na vltavíny, asi někoho z nich příště o jeden malý požádám....


I když se to může zdát, že tyhle dva jsou odjinud, nejsou, jen o pár set metrů dál z lesa...ostatně nápis lokalizuje...



K tomu růžovému se váží tři vzpomínky. Je to vůbec první kámen který jsem si tam odtud přivezla, protože na podzim roku 2007 kamarád dostavěl novou chatu a byla jsem tam v tom květnu poprvé od jejího dostavění. Před tím jsem tam byla jen jednou na jeho padesátinách. Za druhé jsme tam šli na skvělý koncert Wabiho Daňka, který zase dal dohromady jiný známý, sám hudebník. A za třetí týden na to zemřel můj švagr. Bylo mu jen 55 let....



Tento mne zaujal dokonalým oválem a krásným hladkým až hebkým na omak povrchem...


A nakonec Polsko....nádherný exemplář....zvláštní struktura....a není studený, ale když ho vezmu do ruky tak je teplý...jak kdyby byl živý...možná je v něm zakletý nějaký život....nebo láska?



A ještě pozdrav s Pálavy, tentokrát neodolala těm krásným bílým skalám dcera....


Takže dost již šutrologie. Kameny jsou také inspirtivní jak ke sbírání tak k následnému focení. Nějaké další přírustky jsou na chatě a jak se znám, i tady doma v té krabičce kam jsem šáhla pro tyhle poklady určitě něco přibude....




21 července 2012

Kaple a motýl....

Po delší době jsme šla včera kolem rotundy sv. Kateřiny a zašla se podívat jestli by nebylo nějaké pěkné foceníčko. Jak jsem tak okukovala přišla ke mě holčina a ptala se jestli se chci podívat dovnitř. A dodala z pohledem na můj foťák že se vevnitř fotit nesmí. Což mne docela překvapilo, protože nejde o nějakou významnou turistickou památku, které by snad nedej bože focení ublížilo v návštěvnosti, či dokonce jí zničilo....no nic, holt prostě malé město.....stejně jsem se zašla podívat, protože za těch dvacetjedna let jsem tam ještě nikdy nebyla. Vnitřek jo dosti strohý, jak se taky na románskou rotundu sluší. Malý kůr a jemu velikostně odpovídající varhany, ty již z pozdější doby a malý oltář.....to je spolu s polstrovanými židlemi celá vnitřní výzdoba. Takže nevím co tam je tak vzácného že se tam nesmí fotit.
Udělala jsem tedy jen pár detailů zvenku.


Rudbeckia nebo také Echinacea purpurea přitahuje motýly z celého okolí. Pokaždé když k ní přijdu je na ní několik baboček. Ať už admirálů nebo pavích ok. A také spousta čmeláků....



20 července 2012

Velké hlasy....Rod Stewart

Delší dobu Velké hlasy mlčely, a tak je na čase je zase trochu nechat zaznít....i když trošinku chraplavě. Také jsem slyšela krásné přirovnání: Zpěvák s hlasem jak skelný papír. Ale i když už dnes nepatří mezi nejmladší, stále si uchovává svou jiskru a pro mnohé ženy i nepopiratelný sexapeal....
Několikrát ženatý, ale stále žádaný....i když i jemu se blonďatá hříva změnila v šedivou, nic to jeho charizmatu neubralo. A hlasu také ne....Takový je Rod Stewart.

Rok 1975....


Rok 1971....


Bohužel jsem nenašla rok...


Rok 2004....


Leta běží...


Rok 2008....


Tipuju tak konec devadesátých let....



Já optimistou byla....

Já optimistou a snílkem kdysi byla
a jen v to lepší jsem vždy věřila...
Však záhy život ideál mi vzal,
jak se mnou vláčel hned sem a hned zase tam.

I tak jsem zas a znovu uvěřila že mohu
dál se optimistou zvát. Že bude líp, že
již osud svou temnou práci vzdal.
Ale když nová rána mě do kolen srazila
já opět na chvíli jsem jím nebyla....

Můj optimismus vystřídal smutek a žal,
pesimismus nade mnou svou vládu převzal.
Jen tu a tam se vrátí snílek, a přijde
i pár krásných chvilek...

Dnešní doba optimistům moc nepřeje,
ubíjí jejich radost a jejich naděje.
Snad věřit máme dál, že by se nějaký
zázrak stal? Že bude líp? Že radost ne žalost
bude naším životem se nadále nést?

V tom bych chtěla optimistou být, a nedat
se ničím porazit. Pevně si za svým stát
a dál se optimistou zvát. Snílkem zas jsem
snad....když chci aby život lehčí byl,
když životních ubývá sil. Že tvrdý k nám či
krutý byl, a o spoustu radostí nás připravil.

Já optimistou, ba i snílkem byla kdys,
a stále bych chtěla být....
však za pravdu mi nedává nic že lepší měl
by náš svět v brzku být....







19 července 2012

Hlídání....

Poprosila mne tady jedna dobrá známá, jestli bych jí na nepohlídala dcerky zatímco ona má nějaké vyřizování ve městě. Tak není to žádný problém, protože ta starší ač sedmiletá je úžasná hospodyňka která se perfektně stará o svou roční sestřičku....a ta navíc ještě spala...
Ale co mne taky táhlo je fakt, že je to chovatelka Mainských mývalích a má momentálně dvanáct nádherných koťat takže jsem nadšeně souhlasila a vypravila se s foťákem hlídat....a hlavně taky fotit.....

Nafotila jsem jich mnohem víc, jako vždy jsou v galerii.
Pokud nejde odkaz před tím zkuste tento a pokud nepůjde tak už nevím co je špatně....
Jen mi prosím v komentech specifikujte z kterého odkazu se nemůžete dostat na galerii, zda z článku nebo z odkazu v menu na Dandíkovu galerii....







16 července 2012

Zbytek z lesa....

Ještě jsem si nechala ze včera několik fotek a malinko jsem si
s nimi hrála....a tady jsou....






I když to na první pohled nevypadá, je to koryto potoka, a to i dost široké
jenže jak bylo sucho tak zarostlo devětsilovými listy....trochu mi to
připomíná lotosové listy....




Ten strom se jmenuje Acer platanoides nebo-li Javor platanovitý.
Jeho kůra se olupuje podobně jak kůra platanu a i listy jsou
dost podobné. Jedině že u platanu je ta kůra jemnější.
Něco podobného jak březová....