22 července 2012

Kameny pro Kavalíra i pro ty kteří je mají rádi....


Jak jsem tak vyrozuměla Zelený kavalír má rád kameny. Tak takových je nás tu asi víc. Já je můžu taky. Velké, malé i ty ohromné. Ty které zvládnu nosím domů. A abych to dovedla k dokonalosti a abych věděla který jsem kde sebrala popisuji si je z té ošklivější strany místem a datumem. Větší a střední většinou někde zakomponuji na zahradě, všechny teď dostaly podobu suchého potoka, jeden který přitáhla dcera z jejího výletu s bývalým přítelem na kolech (tam a zpět jeli autem, aby nedošlo k mýlce, že ho dcera vlekla domů v batohu) slouží jako náhrobní kámen jezevčičce....a pak mám takové které se mi nechce nikam dávat protože jsou buď drobné nebo ještě čekají na své jo místo. A tady jsou...
z Východních Čech, Jižních, Rakouska a dokonce i z Polska, odkud mi ho přivezl na mé přání kamarád. Jen nemám z prosincové návštěvy v Rakousku, a červnové v Nitře. V Rakousku mi při výletu nahoru do lyžařského centra nebylo díky ostrým zatáčkám ale vůbec dobře takže když jsme nahoře vylezli měla jsem myšlenky na něco úplně jiného a sotva se držela abych nezvracela a když jsme se vrátili šla jsem si hned lehnout abych byla fit na večer. Ráno pak jsme vyráželi dost brzy, ještě za tmy takže se nedalo sbírat a v té Nitře zase žádný nebyl, všude kolem byl jen beton a asfalt....

Nejprve ty které mám tady od nás. Z lesa, od potoka. Jsou zvláštní tím, že tady je všude samá opuka a jiné kameny, které člověk někde najde jsou trochu vzácností....


A pěkně detailně....




Tady hádám, tipuji buď záhněda nebo krevel....ale určitě mi Kavalír jako znalec řekne co to je....


Další kamínky jsou od jezera Königsee, kousek od Bertechsgadenu. Tudíž dřív Rakousko, dnes Německo....


Ty drobné jsou sbírané přímo ve vodě jezera, ten větší z konce jezera kde je poloostrov na kterém stojí kostel Sv. Bartoloměje....ten je ze zápraží kostela.




Ačkoli to vypadá, že to jsou kamínky s pláže odněkud z Chorvatska, je tato kupička z Jižních Čech od kamaráda z pozemku, celý je na pískovém podloží a tak déšť neustále kamínky vyplavuje na povrch. Nebo jdu sbírat přímo na břeh rybníčku....


A opět moje posedlost mít všechno katalogizované....asi jsem v minulém životě byla správce sbírek nějakého muzea....



Líbí se mi u některých skoro dokonalý tvar koule nebo oválu....a mimochodem místní dokonce chodí na vltavíny, asi někoho z nich příště o jeden malý požádám....


I když se to může zdát, že tyhle dva jsou odjinud, nejsou, jen o pár set metrů dál z lesa...ostatně nápis lokalizuje...



K tomu růžovému se váží tři vzpomínky. Je to vůbec první kámen který jsem si tam odtud přivezla, protože na podzim roku 2007 kamarád dostavěl novou chatu a byla jsem tam v tom květnu poprvé od jejího dostavění. Před tím jsem tam byla jen jednou na jeho padesátinách. Za druhé jsme tam šli na skvělý koncert Wabiho Daňka, který zase dal dohromady jiný známý, sám hudebník. A za třetí týden na to zemřel můj švagr. Bylo mu jen 55 let....



Tento mne zaujal dokonalým oválem a krásným hladkým až hebkým na omak povrchem...


A nakonec Polsko....nádherný exemplář....zvláštní struktura....a není studený, ale když ho vezmu do ruky tak je teplý...jak kdyby byl živý...možná je v něm zakletý nějaký život....nebo láska?



A ještě pozdrav s Pálavy, tentokrát neodolala těm krásným bílým skalám dcera....


Takže dost již šutrologie. Kameny jsou také inspirtivní jak ke sbírání tak k následnému focení. Nějaké další přírustky jsou na chatě a jak se znám, i tady doma v té krabičce kam jsem šáhla pro tyhle poklady určitě něco přibude....




23 komentářů:

  1. Tvůj smysl pro systém a katalogizaci bych potřebovala vstřebat. Já naopak nic nedotáhnu dokonce, přinesu ledacos, ale brzy nevím, co je co...ale jiná už nebudu. Při tvé preciznosti - názvy hornin nedoplníš?

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Nejsem mineralog .Ale většinou se jedná o křemeny, tuším že tomu růžovému se říká růženín....ale vážně nevím jak ty ostatní. Jinak to samé mám i u kytek, prostě každá fuchsie nebo muškát má svůj štítek se jménem odrůdy, barvou a jestli je nebo není převislá, ozdobné trávy taky, jiřiny kdysi též...jsem v tomhle cvok po biootci, ten taky měl u všech kytek na chatě jmenovky. Jak se tu a tam snažím zcivilizovat skalku nacházím nové a nové.....alespoň pak u kytek víš co ti při přezimování zašlo. Klidně pošli, když budu vědět řeknu ti

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Vendy, tak se teď kochám Tvou překrásnou sbírkou. Kameny mají velmi zajímavé kresby i tvary. A to katalogizování jako v muzeu je úžasné. Já jsem v tomto směru poněkud nepořádný, slušně řečeno Máš je krásně nafocené i ta celková prezentace zde na blogu je dotažená do posledního detailu.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: A nebo taky můžeš použít vyhledávání Google pomocí obrázku a potom si najít nejpodobnější obrázek a od toho zjistit název, až ho budeš vědět, tak si celý název dej vyhledat a něco o něm zjisti a na základě toho tu kytku určíš docela přesně...

    OdpovědětVymazat
  5. Ty oblé a kulaté oblázky jsou mi asi nejsympatičtější, to je zas můj podělaný sklon k symetrii...

    OdpovědětVymazat
  6. Tak ten z toho Polska se mi líbí nejvíce,má v sobe skutecne neco teplého,asi kousek nejakého meteoritu z vesmíru^^ Ale stejne jsou vsechny krásné!

    OdpovědětVymazat
  7. Moc všem děkuji za pěkné komentáře, je vidět že šutrologů (neznalců leč milovníků) je mezi blogery hodně . Kámen ač tvrdý a chladný má svou krásu které třeba nepropadnou všichni, ale  stojí za to se zastavit a na kámen se pořádně podívat a třeba v něm něco najdeme co se nám zalíbí a začneme se na ně dívat úplně jinak. Ne jako na kameny ale na krásná přírodní umělecká díla, kterými také jsou

    OdpovědětVymazat
  8. Kameny jsem už tahala domů jako malá holka a ta mánie u mě pořád pokračuje. Některé jsem měla na zahradě. Teď nosíme kameny menší,bydlíme v paneláku a nemáme je kam dát. Nosíme kameny ze zřícenin, vrcholů hor a některých obzvlášť zajímavých míst, např. z pramenu Vltavy, Labe, Moravy, . .  Manžel vyrábí popisky a lepí je na spodní stranu. Navíc než kámen vytáhneme, místo důkladně vyfotíme a zdokumentujeme. Manžel je neuvěřitelný puntičkář.

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Cha, duše spřízněná . Ale takovejhle pořádek mám jen v něčem, na ostatní jsem lempl děsnej   

    OdpovědětVymazat
  10. Pěkné kameny a krásně nafocené.. Taky jich pár mám..nasbíraných na výletech...

    OdpovědětVymazat
  11. Mám zopár kamienkov, ktoré som si priniesla od rôznych morí. Mám aj taký, čo pripomína srdiečko, dostala som ho do daru, ale takou zbierkou, akú je vidieť v tomto článku, by som nemohla disponovať. Nemám na to priestor, kam by som tie kamene ukladala. Možno je to aj dobre, mám dôvod sa vracať k obľúbeným kameňom tam, kde je ich miesto, teda v prírode. Páčia sa mi tie guľaté z Petříkova a potom ten z Poľska.

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: Tak oni vypadají že jsou bůhví jak velké, ale jsou to až na pár drobné kamínky které mám v krabičce od zmrzky....

    OdpovědětVymazat
  13. Moc krásná sbírka,zvláště jsou zajímavé kameny z Polska.

    OdpovědětVymazat
  14. A hlavně je zvláštní jak se neomylně dají dohromady lidé stejné věkové kategorie (nebo plus mínus nějaké roky), stejných zájmů nebo s podobnými osudy....a to když vezmu já klikám jen tak někdy v komentářích na blog, kde mne ten komentář zaujal a ejhle, buď je to fotoblog, nebo někdo kdo má rád přírodu či zvířata. Tam mne překvapuje to neomylné kliknutí.... z deseti dvaceti komentů si intuitivně vyberu ten jeden jediný a zjistím že je pro mne něčím zajímavý či přitažlivý....

    OdpovědětVymazat
  15. Šutříky jsou krásné , taky jsem kdysi mívala malou sbírku . Pečlivě roztříděné a popsané . Měla jsem i pár docela vzácných . Vždy mě fascinovaly svými dokonalými tvary  a barvami . Někdy i váhou . Některé jsou neuvěřitelně těžké ( vzhledem k velikosti kusu ). Jak jsem dospívala , přišly " jiné " zájmy než šutrologie a sbírka vzala za své . Někomu jsem ji asi dala , ale už si nepamatuju komu .

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: No Vendy , asi jak kdo . Já mám v oblíbených blogy děvčat , které by mohly být mými dcerami , i blogy starších ženských ve věku mých rodičů nebo hodně věkově příbuzných , i jaksi mezigenerační . A se všemi si mám co říct .

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Tak to je jasné, já spíš to beru ze svého hlediska a zkušenosti. Taky mám pár mláďat ale většinou se trefím do blogů vrstevníků anebo i starších.....víš ja to beru z toho hlediska náhodného kliknutí a následného zjištění kdo se za ním skrývá....Stalo se mi teď třikrát za sebou že po mě chtěli posoudit mláďata své literární blogy. Jo dobrý, ale jen jeden mne trochu zaujal, ta dva další nee. Navíc to bylo se žánrem fantasy a navíc skoro všechno na jedno brdo....a s takovými si opravdu nemám co říct....

    OdpovědětVymazat
  18. Hlásím se mezi milovníky kamenů. Můj přítel má úctyhodnou sbírku. Já je hlavně ráda fotím.

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: A kolik jich ještě mám venku! Jak jsem se tam koukala a lovila ten z Pálavy, tak tam je také spousty krásných, opravdu zvláštních. Ale myslím že už kamenů bylo dost....

    OdpovědětVymazat
  20. Tak jsem se přišel ještě podívat   

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: No to snad kvůli tobě budu muset ještě vybrat něco venku....abys měl nové pokoukání

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....