Jak u nás po šesti letech začala zima ....

Když jsem tady kolem chodila po okolí prvního ledna

a jediné bílá barva pocházela od námrazy z inverze vypadalo to, že

opět při výběru do kalendáře budou na leden jen sušiny s vrstvou námrazy.

Jenže od úterka se to začalo dost rychle měnit. Po šesti letech bez sněhu se

opět sníh ukázal. Nejdřív padal skromně, pak o něco víc a pak začalo chumelit

opravdu velmi intenzivně a chumelilo a chumelilo. Až do teď nachumelilo

pořádných 35 cm. Takže opravdu Ladovská zima. Všichni, kdo ke mě chodíte pravidelně

víte, že zimu nemám ráda a sníh je pro mne bílej fujtajbl. Je tomu tak a tím že nachumelilo

tolik, přesáhlo to onu mez kdy ještě sníh můžu a kdy už mi leze dost na nervy. A to

nemusím odhazovat každý den sníh z auta !. Stačí mi prohrabovat každý den

cestičky aby se mohlo chodit alespoň od brány k domu, okolo aut a ke krmítku. No

a samozřejmě aby se nemuseli havinkové brodit vysokým sněhem když se jdou vyvenčit

První nasněžený den se mi nikam ani nechtělo, byla jsem nějaká dost utahaná

z předchozího procházení s Bobešem a pak i s Bobím a Bakem

a říkala jsem si, však ono se to nezblázní. Ve středu 4.1. mi to ale už nedalo

a vzala se s foťákem na procházku. Bylo to sice pěkné, ale smutné, bez sluníčka.....

---

Určitě si pamatujetena fotku tohoto plotu za mlhy, tentokrát

trošku za sluníčka. Taky jediného které za celou procházku svítilo.

Cik, cak

Už se schovávalo

Plody kaliny mám ráda na focení od léta do jara. Když začínají zrát hrají všemi odstíny žluté, oranžové a červené

a v zimě je jejich náderná rudá barva jediným barevným elementem v přírodě

Tolik půlka z fotek nafocených 4.1. Další zas příště.

Původně jsem měla tenhle článek napsaný už včera, ale přišel velký zádrhel. V okamžiku

kdy jsem si začala nahrávat fotky do galerie mi to nahrávat odmítlo s tím, že už nemám na ní místo.

Jenže co teď. Chtěla jsem si založit novou, osobní na Galerii.cz jenže to se ukázalo ještě horší problém.

Další variantou bylo založení nového blogu, jenže to se mi moc nechtělo, protože pokud bych

ho zakládala, šla bych už někam jinam protože problémy na Blog.cz mi už někdy sakra štvou. A to by znamenalo

ztrátu většiny čtenářů a to by mi bylo líto.

Anebo se nabízela varianta č.3 zapátrat v paměti po heslech a nahrávat fotky do galerie mých dalších

dvou blogů. Heslo jsem si pamatovala jen u jednoho ale naštěstí na něm je pouze pět fotek

a tak se zdá, že se problém přeci jen vyřešil..... Měl jste někdo takový problém a jak jste ho řešili?

Bobí si užíval .....

Jak rozdílně bylo na naší novoroční procházce

ukáží i následující fotky. Měla jsem sebou krom foťáku

i Bobího aby se zas po vánocích a vánočním lenošení pořádně

proběhnul. Začínali jsme na louce kde byla jen jemně namrzlá cesta.

Ale jak jsme se postupně dostávali výš do stráně, bylo víc a víc

bílo. Ale pak jsme se dostali na osluněnou část a tam to spíš vypadalo

jak na podzim. A všechny tyhle rozdíly byly jen na zhruba kilometrové

trase .....

---

" Tak kde se flákáš ..... na jasně, zase fotíš ! "

Zatímco se dívám na tyhle fotky a píšu článek, koukám z okna na zahradu

a tam vidím takovou tu opravdu Ladovskou zimu. Modrou oblohu, sluníčko, kupy sněhu

a třpytící se vzduch, protože jemně popadává sníh a jak ho je plno a svítí do něj

sluníčko, tak se nádherně třpytí jak kdyby padal prášek z diamantů......

Novoroční sluníčková procházka....

Když jsem při silvestrovské cestě k dceři viděla ty

nádherně namrzlé stromy, které jsem si ovšem nevyfotila, říkala jsem si

nic se neděje, zítra je taky den. V neděli jsem poprosila muže jestli by mne

nevzal autem zpátky na kopec že bych si tam tedy něco nafotila když jsem to nestihla den

předtím. Ani moc neprotestoval a tak jsem se vybavila fotobatohem, našprtanými

vědomostmi o focení krajiny a vyrazili jsme. Jenže ouha, příroda se mnou sehrála

nehezkou hru a tak když jsme dorazili nahoru na kopec, zjistila jsem s velkým zklamáním,

že po kráse předchozího dne je veta. Nic, nic a zase nic. A přitom silvestrovská noc

byla totálně mlžná a mrazivá. Jenže bohužel jen v údolích ale ne na kopcích .....

A tak jsem udělala druhou chybu. Řekla jsem muži že tedy pojedeme zpět.

Sjet až dolů, měla bych co fotit, protože pod kopcem už to zas bylo krásně namrzlé, jenže to

jsem netušila. A když původně nejisté sluníčko zjistělo a začalo svítit naplno, vzala jsem tedy foťák

a vyrazila alespoň tady, do údolí Srnovského potoka.

---

Na téhle fotce je krásně vidět to, o čem jsem psala na začátku. Údolí namrzlá, vršky kopců

bez jakékoli námrazy.

Ve střední poloze bylo ještě krásně bílo .....

...... dokonce i na osluněné stráni

A tak přišly na řadu sušiny se svými nádhernými ozdobami

Když jsem vylezla na kopec na druhé straně údolí naskytl se mi takovýhle pohled ....

..... na další inverzní mlhu ......

...... která se pomalu plazila po úbočí Kozlovského hřebenu

Už je to tu zas .... ČERVEN

Venku nám solidně nachumelilo a alespoň pro mne to začíná

překračovat tu hranici kdy se mi to ještě líbí a kdy už mne to začíná

silně štvát. Takže je nejlepší doba na to dát si pár červnových fotek. Nejsou

to ještě úplně klasické letní fotky, z kterých je cítit teplo, vůně posečené trávy

a prázdninové lenošení, ale už to pomalu ten vrchol léta a to prázdniny, začíná připomínat.

Poslední den roku podruhé .....

Zatímco silvestrovské dopoledne se neslo v duchu pečení

silvestrovských vepřových kolínek a vaření ovarové polévky, odpoledne patřilo návštěvě u dcery.

Původně domluveý sraz v jednu u nich se změnil na ve dvě na kopci.

Abych vysvětlila místo srazu, jedná se o kopec nad litomyšlským zámkem kde

hodlají zapustit kořeny a k tomu účelu tam zakoupili pozemek a předposlední den v únoru

začínají se stavbou domečku. od nás jsme vyjížděli za nádherného sluníčka, a když jsme vyjeli na

kopec nad Třebovou, ocitli jsme se v pohádce. Stromy nádherně bíle obalené,

jasně modrá obloha a sluníčko. Prostě kýč jak bič. Manžel mi říkal že se tam můžeme zastavit

a že bych si to nafotila, jenže já nechtěla aby na nás dcera s partnerem dlouho

čekali (nakonec jsme tam byli ještě o deset minut dřív) a tam jsem blbec blbá odmítla.....

Po sešupu do vesnice pod kopcem sepomalu začalo sluníčko ztrácet v mlze

až se před Litomyšlí ztratilo definitivně. Jen obzor byl rozdělen

na dvě barevné části. Na té kde za mlhou svítilo slunko byla mlha okrová a na druhé

straně byla od mrazu modrá.

Abych se nenudila v autě, vylezla jsem, obhlídla základy nového sídla a courala chvíli po

přilehlých pozemcích. Na nich a kolem nich byla totiž nádherně namrzlá tráva. Opravdu

pichlavě namrzlá, vypadalo to že má tisíce trnů na sobě. A tak jsem tam nacvakala pár

ledově pichlavých fotek. A stejně jako ráno i teď bez sluníčka .....

---

Pozemek je sice kousek od silnice, ale od té doby co zakázal kraj průjezd kamionů městem

se to hodně zklidnilo a projede tu jen pár osobáků. A navíc, budou i částečně

krytí hned vedlejším domkem který začnou stavět jen o týden dřív.

Trošku nerozpoznatelný spadlý list

Ani bodlák, ani ostružiní ale obyčejná větvička. A navíc by to bylo krásné

ypsilon pro abecedu do fotoklubu.

Malá hrátka. Takhle v negativu to vynikne ještě víc. Ty "trny" na rostlině....

a i tentokrát je tam krásně viditelné písmenko, tentokrát A, byť na hlavu postavené.

A originál

Myslím, že tady už jde o lopuch a jeho uschlé "bambulky", ale nejsem si úplně jistá

může jít i o nějakou odkvetlou luční kytku, ty ledové bodliny všechno úplně změnily.

Ale tady to už jasné je, lopuch jak hrom

Takhle domodra byla krajina vlevo ode mne, zatímco napravo byla celá do okrova,

tedy spíš ještě lépe do béžova. Tam totiž ještě svítilo za mlhou sluníčko.

A tuhle ježatinu udělala námraza z uschlým květem hortenzie

Každý rok děláme na Štědrý den společnou fotografii. Letos, díky tomu, že syn neměl vůbec na nic

náladu jsme tuto tradici porušili, a tak jsme si udělali netradiční silvestrovskou,

na základové desce ještě nevzniklého rodového sídla dcery.

Výsledek posledního hlasování ....

Dnes se dozvíte kdo vyhrál poslední kolo Sakrálních staveb.

Nebylo to žádné velé překvapení, protože od svého vstupu do nich

jsou to opravdu skvělé a fundované příspěvky, dovedené k naprosté dokonalosti.

Jak po stránce fotografické tak i co se týče historických dat.

Mnozí už asi tušíte, že tím vítězem, respektive vítězkou je .....

SIGNORAA

s příspěvkem o břevnovském kostele sv. Markéty, který

je součástí Břevnovského benediktinského kláštera.

http://signoraa.blog.cz/1612/benediktinske-arciopatstvi-sv-vojtecha-a-sv-markety

To by bylo co se týče celoročních kol poslední hlasování. Ale

stejně jako v prvním ročníku i v tomto, vás ještě čeká zvolit celkového vítěze

tedy stavbu, která se vám líbí ze všech vítězných staveb nejvíc. Protože

letos povětšinou se soutěžilo jen v kategorii kostelů, tedy vítězi kol byly hlavně kostely,

nebude se hlasovat v kategoriích ostatních. A tak si připomeneme kdo

v jednotlivých kolech vyhrál.....

1. kolo: Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kytín (VendyW)

2. kolo : Boží muka v Podolí u Brna (Frypat)

3. kolo : Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře (SignoraA)

4. kolo : Děkanský kostel Všech svatých v Litoměřicích (SignoraA)

5. kolo : Klášter Kladruby u Stříbra (MartinV)

6. kolo : Kostelík sv. Maří Magdalény Skalka (VendyW)

7. kolo : Loreta v Rumburku (SignoraA)

8. kolo : Kostel sv. Mikuláše Znojmo (MarijaKes)

9. kolo : Kostel Panny Marie v Dubí (SignoraA)

10. kolo : Kostel sv. Archanděla Michaela Branná (Frypat)

11. kolo : Velká synagoga v Plzni (SignoraA)

12. kolo : Kostel sv. Markéty Břevnov (SignoraA)

Takže už jen při pohledu na vítěze jednotlivých kol je vidět, že letošní nejúspěšnější

přispěvatelkou je bezkonkurenčně Ála. Jestli bude i celkovou vítězkou to je už na vás.

Já si ale troufám už teď říct, že nás opět převálcuje