27 června 2015

Pes - monstrum .....



Uplynulý týden se nesl v duchu nepřetržité
pozornosti a stavu furt se něco děje či pořád ve střehu.
Měli jsme tu na hlídání našeho psího vnuka protože dcera s partnerem
měli konečně čas na společnou dovolenou a jelikož jeli na kola
tak sebou Matýska nechtěli brát. Nakonec stejně díky nepěknému počasí
toho moc nenajezdili, a tak spíš jezdili po památkách autem. Jejich destinací
byl Mikulov a přilehlé okolí jak na Moravě tak v Rakousku. Myslela jsem jak
budeme chodit na procházky ale nakonec z toho byly procházky jen dvě.
Jedna s Matýskem a jedna s Matesem a Bobešem. On se totiž
vztah Mates x Bobeš trochu změnil. Nejdřív se s ním kočkoval, pak
po něm párkrát vystartoval až nakonec se chová tak jako by Matese neviděl,
ten zas Bobeše obchází obloukem i když by si s ním strašně rád hrál.
To je vidět v okamžiku kdy se zapomene a začne okolo něj poskakovat jak
na perkách. Ale venku na společných procházkách jsou jediné
okamžiky kdy nemusím být ve střehu a neustále hlídat kdy zaslechnu
Bobešovo vrčení předcházející nějakému jeho výpadu. Tam se totiž
nějak Bobeš těmhle aktivitám nevěnuje. A tak jsem měla i chvilku
na focení při naší druhé procházce. Zkoušela jsem nějaké vyčtené
rady ohledně focení rychlého pohybu a co se k tomu víc hodí než
dva psi běhající sem a tam ......


A tady je proměna jednoho normálního psa v psí monstrum ďábelského vzezření....










A ani Mates nezůstal pozadu








26 června 2015

Když je jeden naprostej blb .....


Po včerejším dni se cejtím jak kdybych skládala
nejmíň vagon uhlí. A to jsem prosím seděla jen celý u počítače.
Když je jeden blbec a smaže si z disku omylem celou složku
s asi třemi tisíci fotek nic jiného si nezaslouží.
Samozřejmě, blondína zas úřadovala..... A co provedla?
Probírala v Picase fotky a složky co kde má a zjistila že je tam jedna
která obsahuje jen něco nepovedeného a tak jsem dala
smazat z disku. A pak už jsem jen nevěřícně zírala jak mi mizí jedna
složka za druhou. Až mi tam zůstaly jen ty které byly na jiném disku.
Okamžitě jsem vlítla na déčkovej disk a z hrůzou zjistila že mi nezmizela
jen ta jedna nechtěná, ale kompletně celá kam jsem si ukládala fotky.
Cca tři tisíce fotek bylo v čudu a vlálo někde v kyberprostoru.
A to jen proto že se to jmenovalo stejně jak ta hlavní složka!
Nejhorší na tom bylo že jsem z toho neměla zazálohováno vůbec nic
protože jsem samozřejmě podlehla prokrastinaci a neustále jsem
si říkala zazálohuju to zítra a zítra zase zítra a tak pořád, až jsem to neudělala
a takhle se potrestala. A co teď, no? No jedině počkat až se vrátí
domácí správce sítě synek a pokorně ho poprosit jestli by nebylo v jeho
silách napravit škody které jeho nablblá maminka spáchala.....
Bylo, ale chudák seděl u toho čtyři hodiny! To bylo ve středu,
a já včera celý den tahala z jeho externího disku co on vytáhnul a
skopíroval mi to na něj a hledala v tom jestli tam někde nebude ta
moje s fotkama. Bylo toho požehnaně co jsem prohlídla a ještě
víc toho co nešlo otevřít. Už jsem si říkala že to je v háji, že se
tomu prostě nechtělo zpátky ke mě do kompu. Až jsem objevila jednu
která se tam ještě krčila jako předposlední, otevřela a zajásala!
Byla tam a celá!! A zdálo se že i ztráty budou minimální .....
Takže jsem celý den poctivě kopírovala složky na externí disk č.1
pak na externí disk č.2 a k sobě do počítače. Občas jsem jen odběhla uvařit
oběd, dosekat zahradu, posebrat vyprané a usušené prádlo a zase
hurá k počítači. Potřebovala jsem si udělat už trochu pořádek
ve složkách, rozdělit podle let a zbylé složky podle témat. Když už jsem
pomalu šilhala řekla jsem si konec, zítra je taky den a jako poděkování
synkovi jsem ještě upekla vynikající buchtu na kterou jsem narazila
u Werri. Musím říct že naprosto oprávněně o ní tvrdí že je neskutečně
žravá. JE !!!!!
Dneska jsem ještě dosrovnala co bylo potřeba a zas můžu pokračovat
vesele ve focení. Ztráty byly minimální ale jak to chodí, u fotek které
jsem postahovala ze stránek které už neexistují nebo ze skupin které
uz zanikly. Vztahovaly se ke tvoření, ale stejně to byly věcičky které se tady nedaly
nijak moc použít. Říkala jsem si že přinejhorším si ty fotky za dva roky zpět
okopíruju z Galerie.cz, protože stejně 98 % jich bylo a je na
blogu. Což je vlastně takový externí disk č.3 Odteď už okamžitě jednou týdně
hážu nafocené věci na exterňák ......

23 června 2015

Dandící dávných let .....


Jelikož se tak nějak můj archív vyprázdnil,
a nemám moc co hodit v plen (no taky bych nemusela vůbec
a mohla bych mlčet do doby když něco bude) našla jsem
na netu v dandíkářské FB skupině pár obrázků z dávných
dob které představují dandíky v jejich původních loveckých podobách.
Pár takových obrázků tu už bylo, ale myslím
že je docela zajímavé vidět jak se standarty plemen měnily
a mění. Dřívější dandíci byly takovým zvláštně
vypadajícím plemenem, i když ty velikánské oči měli už
tenkrát. Jako většina psů na tehdejších obrazech vypadali spíš jak nějací
vetajové a ne základ jednoho z nejzajímavějších plemen.....






Jako lovci ......




..... a jako domácí mazlíčci





Dokonce měli i svou whisky, stejně jako třeba má Tullamore ve znaku irské vlkodavy.
Dneska už je taková láhev velkou raritou protože palírna dávno neexistuje


A ještě pro pobavení jedna aby bylo vidět že i Skoti mají smysl pro humpr....


22 června 2015

Pernatuška šípková ....



V sobotu jsem si všimla na zdi nějakého
hmyzounka.
Chtěla jsem ho vyhodit, ale pak jsem si na něj vzala brýle a zjistila jsem, že se
jedná o hodně zajímavého tvora.Jak jsem ho tak prohlížela,něco
mi docvaklo.
Že totiž podobného měla na blogu Máří Kosáček i když
o dost krásnějšího. A tak jsem začala pátrat jak se jmenuje. Jelikož
jsem skleróza
musela jsem
chvíli hledat
ve článcích
jestli tam
má název.
Byl tam
a tak jsem
pátrala na
Googlu
něco víc.


Rádcové našli a zjistili že hmyzounek se jmenuje PERNATUŠKA ŠÍPKOVÁ.

Cnaemidophorus rhododactylus.

Fotila jsem jí nejdřív na zdi v kuchyni ale až po asi patnácté fotce to bylo
koukatelný. Říkala jsem si že je chyba v barvě zdi a tak jsem ji opatrně
přemístila na okno a zkoušela jí fotit na okně. Ale opět z nějakých deseti fotek
se dalo koukat na tři. Mám dojem že reklamace objektivu opravdu je hodně nutná.
Protože z dvaceti fotek jen čtyři, no to je dost velký odpad. A stejně
jsem nebyla schopná zaostřit při chvilkově fungujícím automatickém
ostření na celého hmyzáčka. A to byl velký jen 2 cm.....


Jedna siluetka při které vyniknou třásničkové ozdoby na křídlech


Omluvte ocumlané okno od koček. Jak neustále pozorují venku
ptáky šmatlaj packama nebo čumáčkama po skle. Otřu jednou, dvakrát
a zas to tam je .....






21 června 2015

Začínáme hlasovat podruhé ......


O den později (snad to není takový prohřešek)
začíní druhé hlasování stromových příběhů. Pár se jich dalo dohromady
a tak vám je nyní předkládám. Myslím že v době dovolených,
prázdninových výletů by se dalo určitě nafotit spousty krásných
stromů. A podotýkám že opravdu to nemusí být jen stromy
památné......

A kdo se zúčastnil tentokrát?

(VendyW)

(Frypat)

(Mé radosti)

(Sceneryphoto)

(MarijaKes)

Tolik pro dnešek vše, koukejte kolem sebe, hledejte v krajině a hlavně
foťte a podělte se s námi všemi o krásu stromů ...... rozhodně
za to stojí!




20 června 2015

Uplakaně .....


druhý
den je
počasí uplakané
občasnýmipřeháňkami,
a tak jsem konečně už
vyzkoušela včera na nich
svoje zvětšovadla. To co
má největší zvětšení je
ovšem opravdu už na
to, aby se fotilo
stativem .....


Udržet v objektivu daný focený úsek mi docela dalo fušku, klečela jsem na pomalu prosakujícím
polštářku a kapalo mi za krk. Na malilinkou chvilku vykouklo sluníčko, ale
hned jak vidělo o co se snažím, raději se schovalo.



I když vypadá stejně jak ta první, malý rozdílek tam přeci jen je. Sluníčko ...








19 června 2015

Tak kytičky neprošly ......


No .....
Je vidět že
se Zelenou výměnou
jsem tvrdě narazila na velký
nezájem. Divné. U Světlušky to
šlo jedna dvě, přihlášených bylo spousty
ale já asi nemám ty správně zapálené čtenářky.
Nevadí, domluvily jsme se jen se Světluškou
že si něco vyměníme a stejně tak i s Hanaskou
která byla druhou přihlášenou. A já vím
že se do další takové akce nebudu
pouštět. Ostatně ani stromy
moc netáhnou. A to jsem
si říkala že budou
lehčí než
sakrálky.

Další
věc která mne
zase začala obtěžovat
jsou nevyžádané reklamní
komenty, odesílané zase z jedné
IP adresy i když pod různými jmény.
Tuším v tom zas nějakou nedobrotu z rukou
hackerů zvenku. Naštěstí stačilo bloknout
jen jednu adresu a na blogu se už nic
dalšího neobjevuje, jen v mejlech.
Sice to neubližuje, ale je to
otravné. Máte v poslední
době také nějaký
takový problém?

A
jelikož
nemám zatím
stáhnuto to co jsem
zkoušela dneska, dávám
sem fotky věcí které jsem v
poslední době dělala . Ale u jedné
jsem si pěkně naběhla. Šlo o
svatební kytku a výzdobu
kterou si objednala
jedna nevěsta
a už o sobě
nedala nic
vědět.


A tak
mi tu teď leží kytka kterou nikdo nechce,
výzdobu si nakonec doobjednala jiná slušná
se zdajíc nevěsta. I když ..... vlastně taky už
přetahuje o čtyři dny datum kdy měly
přijít peníze..... hodně mne to mrzí, protože
práce na té kytici mě dost bavila i když byla zdlouhavá
svou přípravou.


Původně byla objednaná kytka, výzdoba na auto, pírko pro ženicha a svědka a ozdoba do
vlasů. Realizace se dočkala jen kytka a výzdoba, tu ozdobu mám doma už udělanou
z dřívějška. A pírko jsem už nedělala vůbec .....


Tihle japonští jeřábi štěstí mne zaujali už vloni kdy jsem je viděla poprvé, letos jsem
náhodou narazila na jedno japonské video kde bylo vidět jak se dělají. I když to vypadá
velice jednoduše, vůbec to tak není. Chybí mi ty staletí praxe a hedvábí......





18 června 2015

Zahrada na druhou .....



Druhý a zatím poslední nášup fotek
ze zahrady je i zatím poslední ucelený. Další
věci v archívu už jsou jen do rubriky Beze slov.
nemám nic nafocené a dneska si dávám absolutní oraz od vší
zahradní práce. Pěkně si dám nohy do masážní vaničky,
sebe naložím do vaničky normální a dejte mi všichni
pokoj. Na procházce jsem taky s psíkama byla
protože přijela dcera s Matesem na kávu
a potřebovala Matýska trochu protáhnout
a tak jsme vzali i Bobeše a Báču. I když ten už chudák
sotva šlapal. Odvyknul si a navíc ho asi bolí i kloubečky
na zadních packách. Co naděláme, už je to bohužel
starý pán. Jeden den oddechu si dát spokojeně
mžu protože mi zbývá poslední dva metry a
tak do neděle od kdy budem zas mít na týden Matese
na hlídání bych to mohla mít už hotové. Stejně
jsem tuhle část plánovala až na podzim....


Pivoňky jsou letos dost skoupé na květy, asi už budou chtít po letech
pohnojit. To bude další krok po přerytí a úpravě záhonu.....
Ještě bych nějaké potřebovala dokoupit, mám v plánu
je mít jako nejvyšší řadu na záhonu až u plotu.







Zvonek karpatský už si taky hoví v novém. Ale takhle jsem ho fotila ještě když
byl na terase...



Jeden modrý satelit .....