Žlutě a včeličkově....

Další kdo neušel mému

objektivu byl Podběl lékařský (Tussilago farfara) . Je ho tu už strašně málo. Pamatuji se když jsme se sem nastěhovali kvetl snad všude. Teď aby ho jeden hledal jak svatý grál. Jen tu a tam dva tři kvítečky a dost...Zřejmě rekultivace pozemků a luk ho vyhání pryč, protože má rád chudou zem a nejlépe se mu daří na výsypkách nebo hromadách suti či u suchých krajů cest. Já jich potkala cestou tak do třiceti kvítků !

---

Za to Prvosenka vyšší pravá (Primula elatior subsp.elatior) je tu zastoupená rok od roku hojněji. Ostatně i na zahradě se nám klube vedle orsejí a křivatců. Na některých vlhčích místech jsou celé velké trsy.

A nakonec jívy, kočičky, kocouři prostě ta žlutá a bzučivá krása. Okolo každé kterou jsem potkala se včelky rojily a bzučely. Jak ty včela bzučely, to byla nádhera....malé kartáčky květů jimi byly obsypány a ony odlétaly obtěžkány náloží pylu....

Pár detailních záběrů na ty pracantky...

Sasankově....

Můj původní úmysl včera

byl vytáhnout drtič a podrtit tu hromadu ořezaných vlků z jabloně. Nejen proto že překážejí, ale hlavně proto že se tam honěj přízemáci a Bobešův táta na takové honění a proplejtání mezi větvemi doplatil vážným úrazem oka. Dokonce to chvíli vypadalo tak, že mu ho ani nezachrání. Naštěstí to dopadlo dobře. Jenže v obci je vydáno doporučení aby se v neděli nepoužívaly žádné sekačky, křoviňáky, pily, cirkule a další hlučná zahradní technika. No ten drtič hlučný není, ale zasese hádat se sousedama nemám náladu.

Takže jsem vzala foťák a vydala se na procházku....

Mezi prvními úlovky byly sasanky. Už vloni mne překvapilo, že tu u cesty kvetlo

pár žlutých Sasanek pryskyřníkovitých (Anemone ranunculoides). Divila jsem se

kde se tu vzaly, protože v předchozích letech jsem je tu neregistrovala. A tak

jsem začala fotit s nimi. A musím říct, že to včerejší makro focení byl pěknej

porod, protože foukal dost vítr a každý ví jak to jde když se focené objekty

neustále třepetají....

---

Pak na stráních okolo louky přišly na řadu koberce Sasanky hajní (Anemone nemorosa)

U potoka mne ve sínu nejdřív zaujaly ty bílé a tak jsem se je vydala přes louku nafotit, ale

když jsem přišla blíž hned mi bylo jasné odkud se tu začínají brát ty žluté....ptáci holt svou práci

odvádějí dobře...

U toho žlutého koberce bylo krásné jak přecházel do koberce bílého, jen se to dalo špatně

vyfotit, To by si spíš zasloužilo širokoúhlý objektiv. Díky tomu větru jsem klasická makra

nedělala a všechno jsem fotila s větší vzdálenosti a pak udělala výřez. A jelikož jsem si nastavila

na foťáku nejvyšší kvalitu fotek poprvé se mi podařilo, že mi karta hlásila PLNO. Naštěst už to bylo na zpáteční cestě a o nic zajímavého jsem nepřišla. Už mám slíbené dvě 4G karty, takže bude rezerva...

Dlouho tu nebyla žádná hudba....

...a tak jak jsem poslouchala rádio

a zazněla tahle písnička dvou skvělých zpěvaček, kterým to spolu úžasně ladí řekla jsem si Jo, ta je na dneska jak dělaná. Pomalá, houpavá stejně jak ten dnešní den ale přitom ne smutná a člověku při ní až běhá mráz po zádech jak je nádherně nazpívaná. A tak jsem si řekla, že se o ní s vámi podělím. Obě dámy jak Celin Dion tak Barbra Streisand se hlasově dokonale doplňují, obě to jsou skvělé zpěvačky, krásné ženy já je moc ráda poslouchám. Ať už každou zvlášť nebo jako v tomto případě obě spolu...takže se nechte unášet dokonalou souhrou hlasů a skvělou melodií.....

P.S. U nás tuto píseň nazpívaly v duetu Helena Vondráčková a Lucie Bílá ale omlouvám se a srovnání neudělám. Nechci si kazit dojem protože se přiznávám že obě zpěvačky nemusím. Helenu Vondráčkovou tedy vůbec i když mne to dost mrzí, protože na jejich písních jsem vyrůstala a byly to skvělé písničky, ale u mne svůj kredit ztratila po tom jak se začala chovat po sňatku s Martinem Michalem a v posledních deseti letech celkově a Lucie Bílá je pro mne v něčem poslouchatelná, ale prostě není to pro mne ten můj šálek čaje....

Tulipány rodu Greigii a Kaufmaniana

Jak se oteplilo a svítí

sluníčko, tak se mezi prvními květy na záhonech objevují botanické druhy tulipánů rodu GREIGII a KAUFMANIANA. Pro svůj nízký růst a krásnou barevnost se využívají hlavně ve skalkách nebo v truhlících vysázených jarními cibulovinami. Když jsem vloni vyrývala valnou část tulipánů, tedy ještě přesněji ty které jsem našla než mi zatáhly listy tak jsem vyryla i některé z nich. Při nové výsadbě na podzim jsem nepoznala které cibule patří jim a které jsou menšími cibulemi tulipánů zahradních. A tak mi svítí i z míst kde dřív nebyly....

---

Dnes se barvy hodí....

Špatná předpověď se

povede vždycky, a tak od rána je zataženo a prší. Já si dám, i když nechtěnou pauzu, snad se mi i zlepší v klidu ten následek štípnutí muchničkou na kterou mám alergii a oteče mi postižená končetina a bolí a to sakra hodně, dodělám alespoň DPH abych pak mohla zase v klidu makat na zahradě. Jen s tím zítřejším avizovaným výletem to nevypadá vůbec růžově. Řídit s tou bolavou nohou tam a zpátky 70 kiláků a ještě dvě tři hoďky stát nevím jestli byh zvládla. Je možné že kvůli počasí to i odpískají takže bych mohla do té doby vyzdravit...

No a tak si říkám, že trocha baviček neuškodí.

Tak to je ode mne takový malý barvičkový a sluníčkový pozdrav do dnešního deštiva

Jak se flákalo, teď se snaží....

Trvalo to hodně

dlouho než jsme se dočkali opravdu jarního sluníčka a nálady. A tak teď příroda dohání co doposud zameškala. Kytičky kvapně rozkvétají a některé i stejně kvapně odkvétají. Včelek bzučí spousty na těch co jim otvírají pohostinnou náruč, slunko hřeje a já makám jak šroub. Prozatím po té dlouhé zimě mne to i baví a vymýšlím další a další práce. Ovšem na úkor mého courání s foťákem po okolí...ale co, teď si to naženu a pak bude zase na něj čas. Ostatně v sobotu si asi odslouží pěknou šichtu a hlavně nesmím zapomenout na náhradní baterky jak je mým dobrým zvykem.( No a kdo jste z okolí Brna nebo Tišnova a máte rádi koníčky můžete se zajet podívat na akci Pohádkové Ejchuchů na ranč Loučka v Předklášteří. Tentokrát je drezúra koníků a jejich jezdců věnovaná postavičkám z kreslených filmů.

Začátek je ve 14:00 tedy plus mínus....)

Ale zpátky k jaru....

---

Tyhle krásné krokusy jsem si koupila na podzim v marketu v atkovém kulatém výsadbovém

koši. Byly ve slevě a tak jsem nepočítala že by jich moc vylezlo. Dala jsem je naší jezevčičce

na místo kde napořád spí a byla jsem zvědavá co bude. A je....nádhera převeliká, krásná kombinace žlutých narcisek uprostřed a s těmi fialovými velkými krokusy okolo. Takže až na ně někdy narazíte nebojte se a kupte si je.

Narcisky se ještě neprobraly....

.....ale už to napravují

Květ....

Vybrat jen jeden květ,

to věc je zhola nemožná...

Stejně jak vybrat jedno slovo

jímž říci chceme lásce co pro nás znamená.

Jak těžké je vybrat ten květ,

který srdce oblaží a oko potěší...

Tak těžké je říci lásce, že její

blízkost nás už netěší.

Láska i květ mnoho společného mají,

krásné jsou oba a také oba někdy raní.

Láska ku květu se v srdci tají,

a lásky, ty přece květy rády mají.