Po příjezdu na naší chatičku, se panička rozhodla hodit všechny neúspěchy a malá zklamání za hlavu a užívat si posledních krásných podzimních dnů.A já to jen odsouhlasil, protože jsem věděl, že mne čekají dlouhé procházky na kterých se zas budu moct špinit podle chuti, a protože mě už žádná výstava nečeká a nemusím tudíž dodržovat výstavní řád...
A taky jo, čekaly nás krásné teplé dny kdy se stromy dobarvovaly do odstínů červené a bronzové, sluníčko se mezi kmeny prodíralo do hloubky lesa já si běhal ve spadaném listí které šustilo a hořce vonělo....
Kopce okolo rybníků se probarvily plamínky větví buků, ve vodě se zrcadlily zlatě zbarvené keře, a na stromě, který si vybrala divoká prasata nad kalištěm k drbání, si hověla zelená kobylka a vyhřívala se v posledních paprscích slunce.
Dokonce jsme našli ještě jeden z posledních exemplářu té divné houby s podivným jménem Šiškovec černý a s ještě podivnějším vzhledem.
Na další procházku jsme vyrazili směrem, kde jsem ještě nikdy nebyl, a to k Mníšeckému nádraží. Cesta vede jak jinak zase lesem a pak se rozběhne podél kolejí až k nádraží. Je to jedno z těch malých nádraží která jsou rozeseta po celé trase Posázavského pacifiku, a která zná mnoho trampů. Okolo tratě se červenalo spousta keřů se šípky, a v trávě kvetly belgické astry které utekly ze zahrady. Na jedné z borovic podél lesní cesty se usídlily Václavky, ovšem netradičně až na kmeni metr nad zemí. A opodál se na starém pařezu dřevokazná houba snažila nabrat podobu houbové růže.
...jako zlaté loubí lemují cestu
buky a duby....
...zlatice, neboli Forsythia na sebe vzala netradiční barvy listů, vínovou a zlatou...
....václavky se vyšplhaly o něco výš než bývá zvykem.....
....a tady dřevokazná houba na sebe vzala podobu houbové růže....
....nad a okolo trati se červenají šípky....
....ze zahrádky si udělaly výlet do okolí podzimní belgické astřičky....
....malé nádražíčko, kterých je po trati na Dobříš a Posázavského pacifiku několik desítek. Tohle mělo svého času pana výpravčího velkého milovníka C.a K. monarchie...
... penzion, který stojí u nádraží a má jméno Marjánka, si zahrál v jednom českém seriálu. Pozorní diváci a divačky seriálu Místo nahoře jistě poznali oblíbenou restauraci postav v podání Ondry Vetchého, Boba Klepla a Mirka Táborského, kde vypili nejednu sklenici piva. Ostatně tento seriál i jeho pokračování se natáčel v nedalekém satelitu jménem Včelník....
Vypadá to sice jako brusinky, ale je to Cotonoaster horizontalis, neboli Skalník rozprostřený, který se z výsadba svahů kolem rychlostní silnice vyplazil až na původní starou obslužnou silnici, která vznikla při stavbě stávající R4.
