V pátek ráno jsme otevřeli oči do sice mlhavého, ale už trochu slunného rána.
Panička si v klídku dávala v posteli kafe, já ležel vedle ní o koukal kdy jí co odpadne ze snídaně, abych si to smlsnul.
Náš poklid ovšem nemile přerušil můj člověčí táta, který volal, že už vyjíždí a za chvíli nás vyzvedne na chatě.
Panička sice oponovala, že si užíváme ještě v pelíšku, a že musí teprve dopít kávu, aby mohla normálně fungovat, a .....jenže táta byl neústupný a tak jsme chtě, nechtě museli opusti vlídné teplo peřin a připravit se na cestu.
Jenže jak se nakonec ukázalo, s tou rychlostí to nebylo zas až tak horký, tak si panička ještě obešla tu ranní zahradu, z které pomalu odplouvala mlha a začínalo prosvítat sluníčko.
....do pavučiny se nachytaly korálky mlžného oparu, a vytvořily na starém plotě krajkový závěs.....
....tak tenhle pavouk si moc práce nedal, jeho pavučina je jen shlukem vláken bez řádu.....
No a nakonec přijeli oba tátové a mamka s třičtvrtěhodinovým zpožděním, a vyrazili jsme směr České Budějovice a chata na Petříkově. Po cestě se udělal nádherný slunečný den, a tak když jsme dojeli a vynosili věci z auta, člověčí táta zatopil a my pesani šmejdili kolem chaty co je nového. Šmejdila i panička a koukala co nového zas člověčí táta udělal. Když všechno prošmejdila a pochválila, vyrazili jsme do lesa na houby a na procházku. Lesy jsou v okolí hodně smíšené, buky, duby, smrky a borovice a jsou tím pádem v tomhle období hodně barevné a plné krásných trav.
Hub jsme sice moc nenašli, ale za to jsme našli plyšový buk. Zřejmě je to buk zimomřivý a tak si na zimy pořídil slušivý zelený svetřík
Krásné fotky z přírody..podobné výjevy mám taky ráda...líbí se mi ta mlha, pavučina a ten stín...Jsi úžasná fotografka.
OdpovědětVymazat