A máme tu poslední ....

 

.... den loňského roku. Již několikrát nám na

terasu nebo strom zavítal dravec. A vždy když jsem ho vyfotila a při neznalosti těchto druhů jsem ho vyhodnotila jako poštolku. To je taky asi jediný druh o kterém jsem si myslela že poznám. Ovšem chyba lávky. Z těch zhruba pěti návštěv jsem se do poštolky trefila jen jednou. Ještě že se našli odborníci kteří mě opravili. Takže krom poštolek nás navštívil i moták pochop a teď naposledy krahujec. 

Co mě překvapilo je to, že krahujec je de facto náš nejmenší dravec. (Pokud ovšem nebereme celou sortu dravců, tedy i sovy. Ty ovšem k nám na terasu nelétají .... Tam drží primát v "maličkosti" kulíšek) . To jsem si myslela že je poštolka, ale ne. No ještě že má člověk kamaráda myslivce .....

Všem dravcům se líbí naše vrabčáčí kolonie. Ti tu vyřvávají celý rok a tím pádem sem lákají i jejich nepřátele. Kočky ty mají na háku, těm ze země frnknou jedna dvě, ale oni mají na háku i ty létající. Jejich výhodou jsou tři keře dřišťálu vedle terasy. Do jeho ostnatých propletených větví se totiž žádný z dravců nedostane. Ať to zkouší střemhlavým letem do jeho větví, nebo z prken kolem. Vždy se tak dokonale zaplete že je rád že se pak vůbec vyplete značně pocuchaný ven. A vrabci? Ti si uvnitř vesele štěbetají a radují se jak to zas tomu hlupákovi nandali! A vy se na ty jeho marné pokusy 

můžete teď podívat ....

Byl tak dokonale zabraný do svých pokusů se dostat na vrabce, že mě vůbec nebral na vědomí a já si mohla za oknem fotit vesele jeho pokusy do aleluja

 

Tímto příspěvkem jsem dokončila konečně loňský rok. Tedy články které vznikly k fotografiím z jednoho daného dne. Ovšem ještě tu mám několik výběrů z celého roku na určité téma. Nicméně příště už se konečně dostanu k tomu co jsem fotila letošní rok....