Dostáváme se pomalu a jistě .....

 

.... ke konci prvního měsíce prázdnin.

Ten jsem si zpříjemnila týdenní dovolenou na chatě. A jak už mě znáte, víte že při každé takové návštěvě si jeden den rezervujeme s Padesátkou na naše oblíbené toulky Prahou. Sice jsem dopředu avizovala, že tentokrát vybírá cíl ona, jenže nakonec to dopadlo tak, že výběr byl zase na mě. Copak o to, jedno místo jsem měla už v plánu navštívit dávno, jenže vím, že Padesátka, na rozdíl ode mě neholduje moc květinám, těm říká souhrnně roští a tak jsem se neodvažovala vůbec ani pípnout o tom, že bych ráda do Botanické zahrady v Tróji....

Jenže! Jelikož jsem souhlasila že s ní půjdu na výstavu obrázku Ondřeje Sekory a to bez reptání, souhlasila tentokrát bez reptání ona s mou volbou. A tak jsme se vydaly do Tróje. Ač Pražák, až takhle na stará kolena objevuji v Praze místa kde jsem vůbec nikdy před tím nebyla, a takovým místem je Trojský zámek. Na svou obhajobu musím říct, že to nebylo z nezájmu, ale jednoduše proto, že v době kdy jsem v Praze žila byl nepřístupný. Tudíž první kroky po výstupu z autobusu vedly právě k zámku. Dovnitř jsme nešly, jen jsme si ho obešly kolem dokola .....

Nad zámkem je jabloňový sad ....

.... a nad ním, i když přes silnici, je Vinice Sv. Kláry s kapličkou stejného jména. Ostatně obě tu nevidíte naposledy

Možná se někomu tyto kamenné vázy budou zdát povědomé, však  si taky zahrály v jednom známém českém filmu. I s tímto krásným schodištěm .... vzpomenete si který film to byl? Trochu napovím, postava doktora Chocholouška se dostala i do mnoha slovních spojení která používáme

Tahle surikatí skála je společná jak Trojskému zámku tak ZOO, protože stojí na malém náměstíčku odkud jdete buď do jednoho nebo do druhého....