Slíbila jsem vám ještě ....

 

.... ukázat jeden architektonický olomoucký skvost.

Tentokrát nejde on sakrální stavbu, nýbrž o rodinnou vilu. Jako má Brno svou vilu Tugenhadt  nebo Stiassni, Čelákovice Volmanovu vilu, Praha přímo celou kolonii funkcionalistických vil na Babě, tak Olomouc má svou vilu Primavesi. Na tuhle krasavici jsem narazila čistě náhodou při kontrole na zubní klinice, když jsem měla už šílenou chuť na kafe, ale na kavárnu ne a ne narazit. Až jsem narazila na jednu boční uličku a tou se vydala. A najednou vidím na zdi nápis kavárna Kafec. Navíc ta zeď byla velmi neobvyklá, a patřila k velmi krásné vile. Vešla jsem tedy malou brankou do zahrady a najednou se vila zjevila v plné kráse a já si připadala jak v pohádce. Krásně upravená zahrada, růžové loubí, v něm jemné stolečky a židle, a lákavá vůně kávy. Usadila jsem se pod růžovou pergolou a kochala se vůní nade mnou kvetoucích růží ....

Když jsem přijela domů a hledala podklady k článku o procházce Olomoucí, navíc jsem chtěla vědět co je zač tahle krasavice, zjistila jsem, o jaký skvost jde.

Stejně jako již zmiňované vily, i ona byla postavena pro bohatou rodinu, v tomto případě pro olomouckou bankéřskou rodinu Primavesi. Jedná se o nejcennější stavbu vídeňské secese ve střední Evropě. Mísí se v ní vídeňská i anglická secese, i baroko, které jí v těsném sousedství obklopuje. Konvikt a kostel sv. Michala, nedaleká kaple sv. Jana Sarkandera nebo arcibiskupské paláce v kterých sídlí různé fakulty olomoucké univerzity. Stojí na zajímavém pozemku který tvoří staré městské hradby. Do roku 1918 rodina doplňovala interiéry i exteriéry významnými uměleckými díly. Díky známosti s malířem Gustavem Klimtem byli vlastníky několika jeho děl a dokonce i členy rodiny portrétoval. 

Rodina Primavesi opustila nejdřív Olomouc a v roce 1922 i Moravu a usídlila se ve Vídni. V roce 1926 vilu koupil lékař František Koutný z Litovle a založil zde sanatorium. Kvůli tomu byla změněná vnitřní dispozice vily a odstraněná některá umělecká i řemeslná díla. 

Těsně před válkou se majitelem stal doktor Robert Pospíšil. V roce 48 byla vila znárodněna a přebudována na OÚNZ. Docházelo k postupné devastaci zbylého inventáře. V 80 letech 20. století byla vila prohlášená za kulturní památku. V roce 1992 byla vrácená dědicům doktora Pospíšila, ale záměr vilu rekonstruovat zkrachoval a vila dále chátrala.

Až v letech 97 - 2007 proběhla rekonstrukce kdy byla vile navrácena fasáda a vrátil se i původní inventář. V roce 2010 byla zařazena mezi národní kulturní památky ....

Vstup do vily je zdoben krásnou mozaikou a mozaikou jsou zdobené i okenní parapety

Pohled na vilu z Bezručových sadů

A v takovém krásném loubí si můžete dát kávu ....

Tak tohle byl můj stoleček

Ve vile dnes sídlí krom kavárny Kafec i několik institucí včetně ČT Olomouc. Tak a to by bylo zatím všechno. Ještě máme před sebou spoustu dalších výletů a vycházek a pomalu se blíží i další olomoucká návštěva.  No nějak se nám to trošku nahromadilo ....