Venku vládne zataženo a deštivo ....

 

.... a tak se budou hodit sluníčkové fotky

z předposledního květnového výletu. To se mi podařilo být na chatě celých deset dní a tak samozřejmě došlo i na naše již tradiční toulání s Padesátkou po Praze. Jako vždy se začalo na náplavce na farmářských trzích, tam máme místo scuku a procournutí se sice davy lidí, ale je to takové courání co v člověku navozuje dobrou náladu a pocit že je klidně třeba ve Francii, Anglii, Německu či jinde v nějaké jiné evropské metropoli. Zní tady totiž babylon jazyků mnoha turistů a myslím že i cizinců kteří zde pracují a žijí a jsou na  takové trhy zvyklí. Tady si dáváme v některé z mnoha zdejších kavárniček a kaváren svou dopolední kávičku a drink po kterém se tato setkání a procházení nazývá. Aperol tour 😁. A při kávě a drinku si rozmyslíme kam půjdeme.

Tentokrát jsme to vzaly přes most Legií na Kampu, odsud do ulice U Lužického semináře k Hergetově cihelně, pak dál do Vojanových sadů a z nich do Valdštejnské zahrady, na Malostranské náměstí odkud jsme se rozjely každá do svého domova. Tedy já do toho dočasného na chatě. Takže můžeme vyrazit? Ano? Tak jdeme ....

Krom dobrůtek k jídlu (daly jsme si naší oblíbenou pljeskavici. Tedy spíš mou, Padesátka má vždy ne neoprávněný strach, že se pokecá omáčkou) si tu můžete koupit i krásné kytičky ....

.... které vám tu i podle přání uváží ....

Ladoník mne nikdy až do tohoto výletu nenapadlo používat jako řezanou květinu, a to jich mám na zahradě velice velmi. Ovšem tuhle pivoň se mi zatím nepodařilo zakoupit, a to už jí mám v merku mnoho let

Když jsem na Kampě znovu vytáhla foťák, zhrozila jsem se, co to mám s objektivem. Ohromná pavučina přes celý objektiv! Pak mi došlo co se stalo..... když jsme si na náplavce vybraly na palubě zakotvené lodi místo k sezení, po chvíli nás přišel poprosit jeden z cizinců sedící za námi jestli by jsme si nemohly přesednout jinam, zřejmě měli vedle u stolu známé a chtěli být blíž. Nám to bylo jedno, stejně Pade mrmlala že není místo s výhledem na Vltavu a nyní se tam uvolnilo. Jak jsme se zvedly, já si nevšimla stojanu slunečníku a zakopla jsem. Nejen že jsem polila ciderem a posypala ledem mladíka sedícího vedle ale práskla kabelkou o hranu stolu. Mladík to vzal s humorem, a já si šla přesednout. Po chvíli k nám přišel onen cizinec který nás prosil o přesednutí a ptal se, jaký bych si dala drink jako odškodné za to, co se mi stalo. Poprosila jsem o  .... však už víte 😉

Když jsem tedy poulila oči na to rozkřáplé sklo na objektivu, došlo mi, že jsem do stolu trefila zrovna objektivem. Naštěstí to odnesl jen UV filtr a pochopila jsem proč si ho většinou fotografové na objektivy dávají. V parku hrála mladá holčina docela netradičně, ale velmi pěkně na saxofon známou melodii z filmu Doktor Živago

Nastal opět čas kdy už fotit bez turistů nelze. I když se člověk snaží počkat tak se dočká maximálně jen menšího počtu

Pražské Benátky čili Čertovka

Do Hergetovi cihelny jsem se chystala jít už dlouho protože je zde jedno z kontroverzních děl Davida Černého po jehož stopách se občas při toulkách Prahou vydávám. Jsou to dva močící muži do něčeho jako kaluž ve tvaru České republiky. Až později jsem se dozvěděla že díky pohyblivosti určitých partií soch lze přes sms nechat "vyčůrat" do vody vzkaz 

Jak vidno, dílo se těší velkému zájmu

Od cihelny jsme se přesunuly do Vojanových sadů ....

.... kde je doma několik pávů

I holub si občas potřebuje odpočinout 

Jak už jsou zvyklí na přítomnost lidí pózují jak zkušené modelky

Další cíl už je na dohled. Branka ve zdi která nás zavede do další kouzelné pražské zahrady .....