Kde se vzalo, tu se vzalo ....

 

.... teplo. Letní teplo. Přímo letní vedro. Já za sebe

můžu říct že jsem spokojená. Vzhledem k tomu že v práci bývám jen občas a dopoledne, mám celé odpoledne na to abych mohla tepla velká i ta nadměrná přežívat v bazénu. Takže jsem spokojená. Nemít tu možnost tak budu s ostatními brblat a nadávat jak je to nesnesitelné. A ono by to opravdu bylo! 

To jsem si vyzkoušela dneska, když jsem jela do města konečně po více jak čtrnácti dnech zjistit jaké vlastně jsou ohlasy na tu mou výstavu. Prý se líbí, hosté neprchají, a dokonce i kvitují že fotky z měst, tedy ty staré středověké uličky, jsou černobílé. Z toho jsem měla docela strach, protože barevných fotek je jen pár, tak jsem se bála aby nebyla ta čb fádní. Naštěstí v hlavním prostoru to je namíchané, barevné i čb, v horní částí jsou soustředěné skoro všechny čb. Sama majitelka si už stihla oblíbit dvě fotky, takže je možné že se i něco prodá. 

Další zastávka byla koupě společenské kabelky. No jo, už mě to nějak dohnalo. Dneska jedeme do Litomyšle na Smetanku, sice ne na klasiku ale spíš na něco trochu veselejšího, i když ve svém žánru se vlastně o klasiku už také jedná. Opět zhruba po měsíci jdeme na Ondřeje Havelku. Toho si vlastně litomyšlští vybrali jako koncert na přání v rámci SL, a to tak nadšeně, že první koncert byl vyprodán během půl hodiny, druhý, přidaný, za hodinu. Třetí sice byl také pořadateli požadován, ale jelikož host OH Adam Plachetka už zas musí být jinde, zůstalo jen při těch dvou. Tento koncert je pásmo písní V+W a na podzim bude k shlédnutí i v Praze v Lucerně.

Boty jsem si koupila už v neděli ale zjistila jsem že nemám žádnou kabelku takže jsem musela něco koupit. U mě ovšem díky posedlosti vše fotograficky dokumentovat je to trochu složitější. Nesmí to být bágl, musí být elegantní a alespoň tak velká aby se do ní vešlo bezzrcátko. Nakonec jsem jednu takovou ulovila a ještě šla sehnat volného kadeřníka. Toho jsem také ulovila, resp.kadeřnici vyplázla 400 stovky za něco co bych si udělala zadarmo i doma a vypravila se na cestu domů. Pěkně tím teplem, ba dá se říct vedrem. Naštěstí větší část se šlo ve stínu takže se dalo, ale i tak jsem dorazila domů pěkně spocená a ušlá. No bazén to jistí....

A jelikož to chce opravdu trochu osvěžení, 

dneska jsem vyhrábla fotky kde se nějakým způsobem vyskytuje voda .... 

Nejnovější z nich jsou z květnové procházky Prahou a to z Valdštejnské zahrady. Tady je krásná velká vodní plocha ve které plavou krásní velcí koi kapři. Zvědaví jak opičky, a somrující jak makakové na Gibraltaru

V okamžiku kdy zmerčí že se někdo zastavil u okraje nádrže, začnou se jak torpéda sjíždět a čekají co dobrého jim kdo hodí

A že to jsou kapitální kousky. Na Vánoce by se sakra hodili 

Méně čisté ale skoro stejně romantické je mokřadní jezírko v lese na chatě. No, i když po tom podzimním řádění větru a svou malebnost přišlo, a místo kaprů po něm plavala jedna kachna, i tak se dá vybrat něco málo na focení. Hlavně tedy co se odrazů týče ...

A jsme tady u nás na vsi. Dost často se tu vyskytují takovéhle děravé kameny

.... nebo takovéto větší či menší splavy a splávky ....

..... i zrcadlově klidné hladiny lesních jezírek

Napít se dá z několika studánek 

Odrazy lze fotit i jen na malé ploše kaluže ....

.... nebo na větší ploše přehrady. Tedy pokud ještě není zarostlá vodním sajrajtem

Doufám že jsem vám nabídla trochu osvěžení ....