Nevím jak vy .....

 

.... ale já když slyším písničku, která 

mne zaujme opravdu hodně, tak  mne začne mrazit vzadu na krku. Pokud je ta písnička opravdu špičková, tak mi občas stoupají i slzy do očí. Prostě se dostanu do nějaké jiné existence nebo jak to říct. Tohle se mi pravidelně stává u skladby skupiny Pink Floyd " Comfortably Numb " a tak jsem začala pátrat nejen po překladu textu, ale i po historii této skladby. To že je většina alb Pink Floyd koncipována jako ucelený příběh složený z mnoha menších je známá věc. A tato skladba je jeden z takových malých příběhů. 

Vyšla v roce 1979 na jednom z nejslavnějších alb, dvojalbu The Wall. Je jednou ze tří skladeb na albu, kde byl spoluatorem krom Rogera Waterse pozdější lídr skupiny David Gilmour. 

Je to jedna z nejslavnějších skladeb Pink Floyd, díky dvěma famózním kytarovým sólům Davida Gilmoura. Ostatně právě závěrečné sólo písně se v časopisu Guitar World umístilo na čtvrtém místě ve stovce nejlepších kytarových sól v historii. V hlasování na serveru Yahoo získalo kytarové sólo první místo u diváků programu Planet Rock, a časopis Rolling Stone umístil tuto skladbu na 314. místě z 500 nejlepších skladeb všech dob.

A ta skladba - příběh? Pochází z Watersova zážitku při koncertním turné Animals v roce 1977 kdy při hepatitidě musel dostat kvůli bolestem utišující injekci. The Wall je příběh hlavního protagonisty Pinka. Rockového zpěváka který se cítí osamělý a nedokáže odolat tlaku z postavení rockové hvězdy (ve filmu z roku 82 ho hrál Bob Geldorf) a těsně před vystoupením v hotelovém pokoji zkolabuje. K Pinkovi je přivolán lékař aby mu dal injekci která ho postaví na nohy, a tak skladba je vlastně dialogem mezi Pinkem (David Gilmour) a doktorem (Roger Waters).

Při aranžmá písně do finální podoby vedli Gilmour s Watersem ostré spory, Gilmour si jí představoval oproti albu mnohem ostřejší a Waters zase chtěl ono slavné sólo už na začátku skladby.

Tohle sólo neuslyšíte zahrané ani jednou stejně. Na všech koncertech které jsem slyšela a viděla a tahle skladba byla hraná tomu tak opravdu bylo. Můj názor je ten, že na tomto vystoupení se asi nejvíc podobala Gilmourově představě ....

Comfortably Numb

Roger Waters, David Gilmour

Haló
Je tam někdo?
Jen kývni, jestli mě slyšíš
Je někdo doma?
Tak jdeme na to
Slyšel jsem, že ti je čím dál hůř
Takže, mohu zmírnit tvoji bolest
a postavit tě opět na nohy
Odpočívej
Nejdřív budu potřebovat nějaké informace
Jen základní údaje
Můžeš mi ukázat, kde to bolí

Nemám žádnou bolest, ale vy se ztrácíte jako lodní kouř v dáli na obzoru, vracíte se jen po chvilkách, vaše rty se pohybují, ale já neslyším co říkají 

Když jsem byl dítě měl jsem horečku
Pociťoval jsem své ruce jako dva balóny
Nyní mám opět ten pocit
Neumím to vysvětlit, stejně byste to nepochopili
Tohle nejsem já
Stal jsem se příjemně otupělým

Tohle video je z úplně posledního vystoupení Pink Floyd v původní sestavě. Odehrálo se v roce 2005 v rámci projektu koncertů Live 8 organizovaných Bobem Geldorfem (Pink z filmu The Wall). Tento se odehrál v Londýně dvacet let po prvním Live Aid kde patřilo k vrcholům ikonické vystoupení skupiny Queen zachycené naprosto věrně ve filmu Bohemian Rhapsody. Pink Floyd se tu opět sešli v původní sestavě po 24 letech. Tentokrát už opravdu naposledy. 

Doufám, že malá odbočka od velikonočního shonu vám nevadila .....