Že jsme tu neměli pořád .....

 

.... tak krásné počasí jaké bylo na prvních zkušebních

fotkách se starosklíčkem dokládají dnešní fotky. Ty první čtyři jsou focené začátkem února, jeden den sice trochu vylezlo sluníčko, což mne vytáhlo ven, ale taky se zas za několik desítek minut schovalo za mraky. Ostatně skoro jako vždy když se po všech povinnostech doma rozhodnu jít se provětrat. Další jsou focené již koncem února, kdy jeden den bylo nádherně, a druhý den jsme se vzbudili do zasněženého rána. Což jsem samozřejmě nemohla odolat a šla fotit všechny ty první jarní květy pod sněhem. 

Od pondělka do včerejška už bylo zas krásně, a to tak, že jsem si uklidila terasu, připravila křesílka a ve čtvrtek a pátek si vychutnávala sluníčko a teplo pěkně v křesílku. Dokonce jeden den jsem si dávala první venkovní polední kávu. Včera a dnes už je zas vyloženě počasí typické na rozhraní podzimu a zimy. Zataženo, více či méně větrno, studeno a občas sněhová přeháňka a občas sluníčko. Po tak krásných dnech jaké byly, tuhle změnu vyloženě nesnáším. 

Člověk si zvykne na sluníčko, a najednou zas šedivo ....

Někde v chatách už kvetly i bledule, ale mě na zahradě teprve takhle vystrkují poupata. No letos to asi bude docela těžké, odhadnout kdy pokvetou bledule v rezervaci, chceme tam s kamarádkou zajet fotit. Aby to nedopadlo jak když jsme se tam jednou vydaly s dcerou a z mnoha hektarové plochy kvetlo už jen asi pět květů ....