Dneska se pořádně ....

 

.... obujte a oblečte, protože nás čeká 

pěkně dlouhá procházka tak ať vám není zima. A kdyby přece jen, tak si myslím že nějaký svařáček nebo punč, případně něco ostřejšího vás spolehlivě zahřeje. Jen tedy dnes začneme trochou kultury, pak se projdeme Prahou a skončíme na náplavce v naší klasické zastávkové destinaci, Vltavské restauraci. 

Když jsem letos propásla všechny adventní zájezdy, protože po dvou kovidových letech zákazů byli všichni tak natěšení že vzali zájezdy útokem a všechno vykoupili dřív než jsem si vůbec stačila vybrat. Takže jsem si řekla, že si udělám adventní výlet po svém. Protože nechodím do práce, můžu si udělat výlet i na víc dní a proto jsme se s Padesátkou domluvily, že mi poskytne azyl a vyrazíme do víru velkoměsta. Nabídla mi, že vyrazíme za kulturou, a jelikož jsem pro každou špatnost, souhlasila jsem. Tím myslela že vyrazíme ve čtvrtek večer na koncert skupiny Krausberry. Ona už na nich několikrát byla, pro mne to byl nepopsaný list ale poznat se má všechno. Schválně jsem tak ani nekoukala na YT abych věděla do čeho jdu. Takže ve čtvrtek 8.12. jsem sedla odpoledne na vlak a jela do Prahy. Sešly jsme se přesně na daný čas na Černém mostě před metrem. U Padesátky jsme něco pojedly, prošly se po nákupním centru (bydlí na velmi nebezpečném místě pro peneženku, což jsem taky pocítila) a vyrazily zpátky na Národní do klubu Vagón. Tenhle klub k mému překvapení pochází už z třicátých let! Už tenkrát se zde dalo bavit u dobré hudby a pití. Jen podoba byla jiná než dnes, opravdu vnitřek vypadal jako vagón, i falešná okna měl. Za války pak sloužil jako kryt. Dnes jsou na zdech vymalováni bardi rocku, blues, jazzu nebo si můžete na velkých panelech pročíst historii našich známých kapel či zpěváků. 

Našly jsme si místo ve vzdálenější části, chtěly jsme se také občas slyšet a zvuková zkouška naznačovala že s tím budeme mít problém i tak. A čekaly jsme a čekaly, občas šla pro pivko jedna pak druhá a čas plynul. Až kolem půl desáté se začala samotná produkce. Moc o ní říct nemůžu. Ne že by to byla vina přílišné konzumace alkoholu, spíš zvukaře a ne zrovna dobré akustiky. Nerozuměly jsme totiž nejen jedna druhé, ale ani zpěvákovi. Ani co zpíval ani co říkal. A o moc lepší to nebylo ani v blízkosti pódia. Po přestávce jsme se nakonec zvedly a šly na metro zpátky. Následně mi Padesátka pustila písničky z YT takže jsem alespoň věděla která bije. 😁

Z místa mám jen tyhle dvě fotky, víc se později pořádně fotit nedalo, protože bylo natřískáno do posledního místa

V sobotu jsme se po vydatné snídani (jak v hotelu při all inclusiv) kolem poledne konečně vykutálely a vyrazily do Prahy. Začaly jsme na náměstí Republiky, pak jsme se uličkami prošly až za Týnský chrám a následně na Staroměstské náměstí. Letos sice mám adventní fotky z Prahy, ale kvůli načasování není úplně znát světelná výzdoba. První co nás po výstupu z metra uvítalo, byla tahle voňavá dobrota

Když jsem teď koukala v archívu na můj velmi oblíbený a velmi starý seriál Píseň pro Rudolfa III. zjistila jsem, že jsme šly přes náměstíčko kde měl Rudolf Vandas své řeznictví. Je to kousek před nebo za Týnem, podle toho z které strany jdete

Portál vchodu z boku Týnského chrámu. Musela jsem fotit nadvakrát, objektiv mi nedovolil dostat ho do záběru najednou

Bohužel, světlo bránilo světýlkům vyniknout a tak nemám letos vánoční strom v plné kráse

Na Havelském trhu jsme si daly, spíše musely dát konečně punč, nebyly tu takové davy tudíž nehrozilo že nám ho někdo při procházce vyrazí z ruky

A když už jsme byly v těchto končinách, střihly jsme to přes Platýze na Jungmaňák, Františkánskou zahradou do Vodičkový, protože jsem se chtěla ve FotoŠkoda podívat na jedno starosklíčko které jsem si vybrala na netu. Co budu povídat. Stála jsem a slintala jak Pavlovův čokl. Ráj i peklo a pro peněženku či kartu tsunami. Od teď pro mne zakázaná zóna.....

Tak a teď tu mám pro pražské, ale i všímavé mimopražské blogery otázku. Víte kde by jste mohli najít tyhle krásně tajemné dveře? Jsou v centru Prahy na dost frekventovaném místě .... 

Protože se chtěla Padesátka domluvila s Prvorozeným že se za ním staví, z Vodičkový jsme přes Václavák nabraly směr Příkopy a Obecní dům

Na Václaváku jsme objevily nový způsob rómského podnikání. Celé rodiny tu hrají a zpívají k obveselení kolemjdoucích

Občas se k jejich produkci přidají i někteří horkokrevní turisté

I na Václaváku jsou vánoční trhy. Pokud se chcete v klidu věnovat konzumaci dobrot, čas kolem třičtvrtě na tři jen ideál. Ještě tu nejsou kupy turistů a své dělá i to že byl všední den, což je pro takovéhle návštěvy značka ideál

Průčelí nákupní galerie Myslbek má krásnou výzdobu

A to už jsme od Obecního domu co by kamenem dohodil. Takže vzhůru dolů do Plzeňské restaurace

Tam kde jsme začaly, tam jsme skončily. Na náměstí Republiky. V pozadí další nákupní centrum Palladium z bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad

A je tu sobota, den návratu domů. A sobota vždycky když jsem s Padesátkou v Praze patří farmářským trhům na Náplavce. A samozřejmě dobrotám které jsou tu k dostání. V létě to je skvělý rybízák a pljeskavica, v zimě jeden z nejlepších svařáků které jsem zatím na adventech pila. Tedy ne jeden ale dva. Nedalo se odolat. Jeden byl z růžového vína a druhý z bílého... 

Poslední zastávka patřila také již tradičně Vltavské restauraci .....

.... a na rozloučení aby mi to nebylo tak líto že odjíždím (to je vždycky) ještě rozlučkový panáček. Legendária ....

Pohled na strop Fantovy kavárny. A fofr na vlak ....

 Tolik moje pozvánka do adventní Prahy, nicméně úplně se s ní ještě neloučíme protože ještě mám v záloze fotky ze zkoušky nového starosklíčka.