Měla bych ....

 

.... dělat spoustu práce. Na zahradě stříhat stromy,

objednat kontejner na větve, psát článek na téma výzvy u Trvalky, vybrat několik fotek a dodat k nim moje básničky abych zas mohla pár nechat vytisknout a zahájit 2. ročník výstavy Za sklem. No zní to honosně, a to já schválně, ale vloni byla paní vedoucí obchodu na náměstí z téhle akce nadšená, že mi nabídla možnost této prezentace i letos. Takže aby to bylo pro potěchu oka i duše, tentokrát budou ty fotky doplněné některou z mých básniček. Už jsem jí to ukazovala protože jsem si to nechala udělat jako fotoknihu, a moc se jí to líbilo. Takže jen vybrat fotky a nechat udělat kontrolní tisk kvůli velikosti písma. Měla bych zajít do jedné restaurace kde jsou nakloněni také takovým věcem a domluvit si možnost výstavy u nich. Ve zdejším KC to tenhle rok vůbec nepřipadá v úvahu, a kdoví jak příští rok. Nebyla jsem totiž schopná z člověka, který má tohle na starost vydolovat krom toho že je plno, vůbec nic z toho co jsem potřebovala. Tohle všechno bych měla dělat, jenže místo toho všeho smrdím buď v práci jako náhradník za nemocné, nebo chcípám únavou (zřejmě jarní, i když u mě je spíš celoroční) anebo čumím z okna na déšť, stromy které se ohýbají pod poryvy větru nebo na sníh. Takže ani nechodím nefotit, nic .... takhle si tedy jaro na které se rok od roku stále víc a víc těším moc nepředstavuju ....

Takže musím hrabat v archívu, a tam už je strašně málo věcí které bych mohla do článku použít. Dneska jsem vyhrábla pár obrázků na téma Černobílá...

Ikonickou "žárovku" čili schodiště v domě U Černé Matky Boží jsem měla už v článku o této podzimní procházce s Padesátkou po Praze, ale fotila jsem i trochu z jiného úhlu

I tenhle záběr je trochu postaršího data, je focený na jedné lednové procházce tady u nás

Nejnovější je tenhle, ten je z výpravy za bledulkami minulý měsíc

A pár abstrakcí únorových ledových

A ještě abstrakce vodní. Ta už tady byla v barvě v článku s písničkou Modlitba za vodu

Jediné k čemu jsem se dokopala v tom že "bych to měla udělat" je ušití dvou modelů pro Barbínky naší Bobule. Dneska jí je vezeme protože včera měla svátek. Víc jsem zatím nestihla, neb jsem si vybrala šití ze zásob sice nádherných materiálů, ale svinsky špatně se z nich šilo, takže jsem se neustále zasekávala na nějakých problémech. Ještě mám v plánu mnoho ušít, protože Pinterest je na toto téma obrovskou studnicí nápadů....

 Navíc dneska jsem se dokopala ještě k jedné věci, a o tu se chci podělit s místními blogovými šikulkami které si dělají samy věnce. Je to vychytávka, kterou jsem viděla na videu na Stream.cz od jedné floristky, a sama vyzkoušela na velikonočním věnci na dveře, a to jak si jednoduše a rychle vyrobit věnec z proutí, ale i z jiného materiálu (šlahouny břečťanu nebo psího vína nebo březové větvičky) bez rozčilování a v krásném kulatém tvaru. Stačí k tomu dortová forma, jakékoli velikosti, proutí dle výběru a kousek zeleného floristického drátu a něco na dozdobení.

Proutí vkládáte do formy na sebe tak dlouho, až dosáhnete požadované síly věnce. Díky formě vám větvičky nikam neutíkají, a drží stále krásný kulatý tvar. V okamžiku kdy uznáte, že už vám síla věnce stačí, na čtyřech místech ho lehce stáhnete floristickým drátem a vytáhnete z formy. Další kus drátu použijeme na zhotovení oka na zavěšení. Já ho dělala z prutů smuteční vrby, které tu nevím proč zprznili ořezem. Jako by nestačilo, že zprznili řeku, vykáceli okolo ní vzrostlé stromy, teď musí prznit i ty které zůstaly. Nechala jsem si pár větviček stranou, a těmi pak ještě omotala hotový věnec abych mu dodala určitou strukturu. Ale lze to udělat i stuhou. Dozdobila a hurá na dveře. Příprava i se zdobením trvala necelou půlhodinku....