Tedy musím říct ....

.... že letos byl na mě svatý Petr 

nadmíru laskavý. Každý můj letošní pobyt na chatě se nesl ve znamení krásného a slunečného počasí. Ať to byl jarní víkend s dcerou a Bobulí v květnu, červencová dovolená, nepovedený víkend s Bobulí  a dcerou v září, až ke dvěma prodlouženým svátečním víkendům v září a říjnu. Vždycky jsem měla krásné počasí. Nevím čemu za to vděčím, že mi tak přeje ale jsem za to ráda. Možná usoudil, že těch propršených dovolených jsem si už užila dost a tak si zasloužím hezké počasí na každou mou akci. Protože i našim dandíkářským sletům byl nakloněn mnohem víc než ten zatracenej kokotvir, který nám zrušil už dvoje setkání.

Ten poslední sváteční víkend byl tak trochu neplánovaný, původně jsem na chatu vyháněla muže, aby tam odvezl dřevo a další potřebné věci, ale ten, jak zjistil, že má být hezky odmítl s tím, že si chce ještě naposledy zajezdit na motorce. A když přišla vedoucí s tím, že v pátek nebudou večeře, chopila jsem se příležitosti a vyrazila já. Sice jsem se musela vrátit už v neděli aby mi v pondělí mohla ukázat jak funguje nový systém výdeje (tedy jen ten softwarový) ale i tak jsem si to užila. Výlety po okolí, setkání s Padesátkou na Náplavce, procházka podzimní Prahou .... prostě závěr sezóny jak malovaný.

Beru to jako závěr, protože počítám, že v listopadu už se asi nenajdou natolik teplé dny a slunečné dny aby stálo za to na chatu vyrazit ....

Nicméně jak uvidíte z následujících fotek focených z vlaku po cestě do Prahy, nevypadalo to, že by mělo být tedy hezky ... jo, od nás jsem vyjížděla za sluníčka, ale na Smíchově jsem vylezla do silné mlhy a pěkné zimy. Dokonce to vypadalo, že takové počasí bude až na Mníšek, ale v půlce Řitky jak když trhne  oponou, začalo svítit sluníčko a svítilo každý den. Občas tedy s menší ranní prodlevou, než se mu podařilo vyhnat mlhu z polí ...

Ve čtvrtek když jsem jela jako každý rok se tradičně  rozloučit do dobříšského parku, byl jen lehký opar. Ovšem v sobotu, když jsem jela do Prahy na Náplavku, z jedné strany silnice bylo jen namrzlo a sluníčko, ale za dálnicí u lesa se pěkně válela mlha. A válela se až do Prahy, kde se zvedla až po hodině našeho procházení a konzumace oblíbené pljeskavice a rybízáku. 

Fotila jsem opět telefonem, a někdy tedy vylezly z toho tak trochu věci. Sama nechápu proč mi tak někdy fotku zdeformoval....

Pohled vpravo ....

.... a ze stejného místa pohled vlevo

Tenhle pohled mi tak trochu evokoval tropický les. Ovšem je to klasický středočeský smíšený les na Cukráku ;-)

Omlouvám se za některé zvláštní formáty fotek, musela jsem totiž eliminovat ořezem rušivé elementy jako jsou svodidla a projíždějící auta...