Výzva č.2 ....

 

.... u JaryD (omlouvám se, ale stávkuje mi tlačítko pro možnost kopírování, takže vás nemůžu přesměrovat) se vztahuje k podzimním květinám.

No hezký téma, jen co je pravda, a neměl by být s ním žádný problém. Neměl, ale je. Letos mi nějak květinky neposkytly tolik své krásy jako vždycky a tak mi jich kvete teď na podzim poskrovnu. Přišla jsem o chryzantémy, nemám už léta jiřiny, třapatky už odkvetly. Takže z těch echt podzimních mám jen belgické astry a našla jsem tu a tam ještě nějaký pozapomenutý květ afrikánu. Ale ani po cestách se nějak moc květů nepoštěstilo nafotit, takže část budu muset věnovat travám s mrazivou ozdobou ....

V Klášterních zahradách jsem našla poslední z květů japonských sasanek 

Na louce se schovávalo pár květů ocúnů

Včerejší rosa a dnešní následek mrazivé noci na astričkách

Na listech šalvěje se usadila rosa v podobě milionů drobných kapiček

Na listech růží se jinovatka hned proměnila pod paprsky slunce v malé drahokamy ....

... a v protisvětle rozzářila proso

S akébii pětičetnou, respektive s jejími podivuhodnými plody jsem se potkala poprvé před dvěma lety při procházce s Padesátkou v palácových zahradách. Do té doby jsem neměla o této rostlině ani potuchy, po mém setkání s ní se najednou přede mnou objevovala všude možně, dokonce i v pangejtu u silnice na chatě. Odtamtud jsem si  dovezla pár zakořeněných větviček a teď čekám, kdy mi začne kvést a kdy se na ní objeví první plody. Zatím se šplhá vysoko, což je její vlastnost, neb je to hodně rychle rostoucí liána.  Asi to bude dlouhé čekání ....