Tučňáci, hroch, klokani ....

 

.... jedni k nefocení, druzí líní jak lemry... čili 

buď jsem jak naspeedovaná veverka, nebo totální salámista.  Tučňák který rejdil kolem skla se nedal moc nafotit protože v jednom okamžiku byl na konci bazénu a ve druhém nám pod nohama aby se zas rychlostí blesku ocitl na druhé straně. Jen bublinky naznačily že tu ještě před vteřinou byl. Takže jsem svou pozornost raději věnovala těm kteří vcelku rozumně meditovali na sluníčku ...

Okolo hrocha jsme šly celkem třikrát. Poprvé z něj byl vidět jen kus hřbetu, který spíš vypadal jak balvan, pro druhé nebyl vidět vůbec, až po třetí si hověl na sluníčku a všechny návštěvníky měl na háku. Bobule na něj chvíli koukala a pak prohlásila, že ho málo namazali a on se na sluníčku spálil. Narážela tím na jeho kontrastní růžové břicho .... Přidala jsem k němu i jednu z antilop a pak to jediné, co jsme viděly na Ostrově lemurů. Na ty jsem se taky těšila, ta možnost si mezi ně zajít a setkat se s nimi face to face. Bohužel, bylo zamčeno, k velké nelibosti návštěvnictva. Takže jediná z nás tří má fotku s lemurem dcera z dřívější návštěvy ....

.... za to ke klokanům se mohlo bez problémů. Ovšem všichni si prostě řekli Vlezte nám na hrb, my se z vás nepoprdíme, a vesele si siestili. Ve vnitřním bydlení to vypadalo jak po klokaním masakru. Všichni leželi jak chcíplotiny ... Bobuli pro změnu zas uchvátilo to, že si klokan vesele hověl ve svých bobcích ...

A stejně jí na zbytek prohlídky nejvíc zajímal její nový plyšový netopejr, kterej nás provázel pak všude