Vánoční střípky ....

 .... z těch letošních prapodivných vánoc,

které tak nějak dovršily ten letošní úplně divný rok. Že vánoce nemusím v žádném roce, ať normálním či tak vypráskaném jak byl letošní je už o mě známo. Domnívala jsem se, ovšem vélmi naivně, že ta kokotvirová situace lidi trochu zabrzdí, donutí je k zamyšlení, a možná i k tomu, že nakonec zjistí, že honba za tím njdražším dárkem jen úplně zbytečná, v situaci, kdy kohokoli z blízkých kdykoli mohou odvést do nemocnice s pár jednoduchými příznaky a do dvou tří hodin může být mrtvý. Ale to by jsme nesměli být my Češi. Jak to jen šlo, vzaly se útokem nákupní centra a když ne ta, tak eshopy a opět se svátky klidu změnili ve svátky komerce. To je to, proč je prostě nesnáším .... mediální masáž v podobě nablblých reklam na nákupy čehokoli v čele s ještě  nablblejším zeleným  mužíčkem. A to nejen v televizi, ale i na netu. Všude a nedá se tomu uniknout. Nákupy potravin v množství jako by přinejmenším měla vypuknout válka, a závislost na tom, trávit volné dny ne v přírodě, nebo věnování se dětem, ale vyrazit na celé dny do nákupních center a tam trávit volný čas. Naštěstí ani my s mužem ani dcera s partnerem tomuhle nepropadli, spíš se u nás vyvinula k velkým centrům určitá zášť. Dárky se sfoukly po netu, a to jen Bobuli, my si mezi sebou dali jen nějaké drobnosti spíš na mlsný jazyk a hrdélko, sešli se na Štědrý den a včera všichni u dcery, a bylo nám fajn a nic nám nechybělo a netrpěli jsme dojmem, že by nám něco chybělo ...

Já si udělala zcela prozaickou radost tím, že se mi podařilo letos načasovat kvetení a nakvétání zakoupených cibulích hvězdníků na tu správnou dobu, a tak, jako každý rok touhle dobou likviduji doma adventní svícen a místo něj přebírají vládu živé květy. Opět sice nemám ten který jsem původně myslela že to bude, a na třetí, teprve v rostoucím poupěti jsem zvědavá, ale i tak je zas krásný. Tentokrát jsem je z květináčů kde se probouzeli sesadila do jednoho, takže mi stále v něm něco pokvete ....

Poupat jak vidno je ještě dost ...

Do sbírky přibyl i bílý s jednoduchým květem. Ten už jsem si tedy

"koupila" vloni, ale nakonec se z něj vyklubal bílý s červeným žíháním. Tak letos se opravdu vyvrbil bíle jak měl

Když jsme byli u dcery na Štědrý den, bylo zataženo, ale na malou chvíli prorazil jeden paprsek a ozářil maličký výsek stromku

Tyhle multiblýskavé kouličky se mi nadmíru líbí. Třpytí se a září při sebemenším záblesku světla. Sůvičku jsem dceři přivezla z Míšně z vánočních trhů. Mrzí mne, že letos jsem žádný nemohla navštívit, tam si tu předvánoční náladu užívám mnohem víc než tady u nás

Poslední dny trávím mimo jiné dohráváním zmizelých fotek z blogu,

a to díky programu web.archiv.org kde se zobrazuje můj blog ve své staré podobě a tak si můžu fotky nejen stáhnout, ale i vidím jak a ke kterému článku patří. Je to vopruz všech vopruzů, mám hotový první blogový třičtvrtě rok kdy se Svět narodil a úplně mi to stačí. A to bylo v těch prvních letech víc povídání než focení! Představa že

 dohrávám fotky do roku kde je přes šest set článků je děsivá. Takže spíš to vyřeším tak, že dám do menu odkaz na blogový archív původního blogu a kdo by chtěl zabrousit do pravěku mého blogu, může si tam kliknout a podívat se. Ovšem jak jsem se koukala, i tam některé fotky chybí. Ale je jich jen zlomek oproti tomu, co jich chybí tady.