Adventní ...

.... trhy jsou také jedním z důvodů, proč si takhle na sklonku roku vyrážím za hranice všedních dnů. Vládne tam sice chaos ne nepodobný tomu na Staroměstském náměstí, lidí je tam všude habakuk, ale ta nálada je prostě úplně jiná. Možná proto, že na rozdíl od těch pražských (i když už se situace hodně změnila) zde najdete jen a jen vánoční věci. A možná že mi to jen připadá, ale tolik srdečnosti kterou člověk kolem sebe vidí v Čechách nevidíte. Jo, a našinci nikdy nikam nepospíchají, nepředbíhají se, nestrkají do sebe u stánků a neberou si věci z rukou že oni to viděli první...

V klidu si všechno obcházejí, okukují, poklábosí s prodavačem, popijí punčík či svařáček (nešizený! silný!!) Pokud chvilku stojíte a pozorujete cvrkot, okamžitě odhalíte tůristy. Bohužel, ani nemusí kváknout a poznáte že to jsme my. My se totiž okamžitě rozlétneme ke stánkům jak hejno koroptví do kterého střelil myslivec, letíme abychom tam byli první a při spatření cen se okamžitě trhy nese "Frantóó, se snad zbláznili, taková drahota!" a z opačného konce se ozve " Mařkóóó, s*r na to, podíváme se doma u Vietnamčíků. Mají to levnější a hezčí !" No, proti gustu ...

Z jedné strany má Mařka pravdu, pro nás je to někdy opravdu hodně drahé, snažím se sice od prvního okamžiku kdy si zájezd koupím nepřepočítávat a nepočítat kolik mne zdánlivě prvotně levný zájezd bude nakonec stát, ale někdy to prostě člověku nedá. (V mém případě se to děje pokaždé když vidím stánek s ochránovskými hvězdami) Z druhé strany nemusí být člověk živ jen hmotnými statky, může poškádlit i buňky chuťové, bratwurstem krásně dozlatova opečeným a servírovaným ve výborném brotchen, eirpunčem se šlehačkou a čokoládou nebo domácím punčem s oříšky a mandlemi případně svařáčkem z bílého, červeného a letos jsme zaznamenala jako novinku i růžového vína, opečenou či kyselou rybou nebo pečeným selátkem. Oponent může namítnout, že tohle všechno si může pořídit na trzích v jakémkoli městě u nás a nemusí kvůli tomu vstávat ve tři ráno a kodrcat se bůhví kam autobusem. Může. Samozřejmě. Ale nemá tu přidanou hodnotu genia loci daného místa a města kam zavítá ... A právě to je to, co mne na tom láká ....

Dnes počítejte s více fotkami než normálně, protože jsme na poslední prohlídce v Pirně, a jelikož se vše co uvidíte na fotkách motá kolem jednoho místa, tedy spíš kolem středu města, náměstí kde se trhy konají, spojila jsem tedy fotky dohromady. Několikrát jsem už zmínila, že jsme na trhy do Pirny dorazili v době kdy se teprve otvíraly, tedy v jedenáct dopoledne. A to sebou nese výhody i nevýhody. Výhody v tom, že na trzích, kde je už otevřeno jen pár stánků skoro nikdo není, ale pokud si chcete užít té pravé, nasvícené podoby trhů, máte smůlu. Ne že by nesvítili, ale prostě to nevidíte ... A tak místo abych si fotila světlíšky vyparáděné stánky a náměstí, fotila jsem jen některé detaily které mi padly do oka. Tím hlavním byl minivláček a miniželeznice vedoucí kolem ztvárnění známých míst Saského a Česko- saského Švýcarska a nad ní jezdící pidivláček táhnoucí krom vagónků i sáně se Santa Clausem.

První z různých památek vážících se k regionu je tento skoro již ikonický výtah ve městě Bad Schandau, vysoký 50 m a spojující dolní část města s horní. Slouží i jako vyhlídková věž na město a je úžasně osvícený. Bohužel vloni jsem ho viděla za světla, a když už svítil, profrčeli jsme kolem autobusem že z něj byla jen rozmazaná šmouha, letos jsem se mohla kochat pohledem na něj dvě hodiny, leč z bazénu kde se jaksi nehodí mít sebou foťák nebo mobil ... nicméně alespoň kousek ho uvidíte v příslušném článku, neboť ho nafotila paní s kterou si fotky měníme

Pravčickou bránu asi pozná většina ...

Kostel v obci Königstein uvidíte také na fotce in natura. I když z nadhledu

Tahle mašinka jezdila kolem všeho a vozila malé děti. A když byla tááákhle malá, dýmala statečně a smrděla  tedy pro někoho možná voněla, jako dospělá 

Ještě odpočívám ....

A už vozím děti

Tahle autíčka se nám nějak začínají ukazovat po všech možných koutech Evropy. Poprvé jsem ho viděla vloni v Dobřichovicích a prodávali v něm cidery ... Tady na trzích (zapomněla jsem říct, že trh nese jméno benátského malíře Canaletta, Canaletto Markt) byla zastoupená hned dvě. To druhé se svařákem nějak ořitahovalo víc. Četníci ze Saint Tropez by se asi divili k čemu všemu je jejich vozítko dobré ...

Pirna by se krom toho, že nese titul Brána do Saského Švýcarska, mohla klidně nazývat i městem kašen. Najdete jich tu opravdu velké množství, a to na docela malé ploše. Velké, menší, pískovcové, železné či nerez ... V dolní části náměstí je jedna, s prazvláštním sochařským dílkem. V horní části je ještě jedna, ale ta byla zakutlošená ve stromcích a plachtách stánků

Pítko před kostelem Panny Marie, jen pár kroků od náměstí ...

... a další kašničky na stejném místě. Ale jen z jedné voda tekla i teď ...

Tentokrát jsem nedělala pivní průzkum, protože mám dojem, že jsem stánek s pivem ani nezahlédla, a navíc prostě k adventu patří punč nebo svařák. Však jeden hrneček do sbírky adventních zas přibyl. Ale ten bratwurst byl opravdu dobrý. Ale lepší jsem měla na Bastei, ten kari sosík co k němu byl .... hmmmm, to byla božská mana!