Uličky ...

.... starých městských center mají své úžasné kouzlo. A je jedno jestli se jedná o Prahu, Třebíč, Telč, Český Krumlov či jiné. Dávají nahlédnout do doby kdy města vznikala, rozvíjela se. Kde před vámi defilují staletí a vývoj města od malých domečků chudiny, přes honosnější domy měšťanů až po paláce šlechty. Tady v těch úzkých uličkách na vás dýchnou staletí a jsou zde stále přítomná. V podobě domovních znamení, architektuře, prostě kdo je vnímavější cítí je ve vzduchu. Proto se taky tak ráda v těch starých uličkách procházím, nahlížím do nich, nasávám vzduch ztěžklý dějinami ....

Tak, a jsme u toho že když dva dělají totéž, není to totéž. Tenhle a následující pohled jsem fotila zároveň z Čerfem. Někdo, kdo je chytrý (Čerf), si prostě popojde a schová popelnice za motorku. Jiný, kdo nemyslí fotograficky (já) si přidělá práci a pak tráví nějaký čas retušováním a popelnice vymaže. Aby fotka nebyla úplně stejná i barevností (to by se stejně díky odlišným objektivům nestalo) prohnala jsem jí trochu filtry.

 Jinak obě fotky můžete porovnat tady http://pvapenik.blog.cz/1909/novy-svet-v-mizernem-svetle

Někdo fotí naležato, někdo nastojato. Ulička i pohled stejný....

Kostel na zdi. Známe ale i kostely ve zdi. I takový v Praze je. 

Ulička Thunovská. Tvoří na mapě jakési U. Tahle část je průchozí, její druhá část ne. Ta je za zamčenou mříží.

 Kdysi dávno, ještě na učňáku když jsem prodávala v Perlové ulici (v papírnictví ! aby nedošlo k nějakému omylu) chodil k nám do obchodu mladý policista. Vždycky slušně smeknul služební čepici, pozdravil a začal se s námi bavit. Velmi se mu zalíbila jedna naše kolegyně, aby ne, byla to křehká blondýnka ne nepodobná Agneth Faltskog z ABBA.

Zkoušel to na ní dost dlouho, ale odolala. Zanedlouho odešla na mateřskou, ale on k nám chodil dál. Snad ze zvyku, snad že doufal, že se tu s ní někdy setká. Tady v Thunovské kdysi mívala policie svou ubytovnu kde bydlel a kam jsem mu jednou z nějakého zvláštního popudu poslala pohled. Dopadlo to tak, že jsme spolu nakonec začali randit my dva, ale jen do okamžiku kdy se u něj začaly projevovat dosti protivné majetnické sklony vůči mé osobě. To u mne chlapec hodně rychle skončil. Později přešel do služeb Celní správy na pražské letiště, a jednou, to už jsem byla vdaná a čekala dceru jsme s prvním mužem jen tak zajeli na výlet na letiště a napadlo mne, jestli tam ještě náhodou nedělá. Dělal, ale ženatý nebyl. Tak s jeho sklonem považovat partnerku za svůj majetek asi těžko někoho našel

Pohled do nepřístupné části. Prý ale dřív jí bylo možné projít

Tak, a došli jsme na konec Thunovské a před námi je věž kostela sv. Tomáše. Odsud jsme se propletli další spletí uliček až do ulice Sněmovní odkud je vchod do palácových zahrad pod Pražským hradem

P.S. Pro porovnání, tady je ta fotka před retuší a úpravou