Sobotní dopolední mišmaš ....

V sobotu jsem měla celodenní hlídání Bobule. Dcera s partnerem potřebovali dělat na zahradě, sázeli totiž okolo plotu drátěného ještě plot živý, a to prostě s Bobulí za zády dost dobře nejde. Snaží se pomáhat ale tím se hlavně motá a zdržuje. A tak jsem byla požádána o dohled a hlavně její zabavení. Takže o čtvrt na deset už jsme vyrážely s kočárem směr stezka na Suchou podívat se na koníky. Sice až tam jsme nedošly, měly jsme návrat do dvanácti kvůli obědu, ale i tak jsme nějaké koníky potkaly. Ono s tím malým zvědavínkem člověk moc rychle jít nemůže, navíc co chvíli po vysazení z kočárku chtěla obléknout nebo sundat "bundu" (vestu) a cpala si na hlavu nebo zas sundavala čepici. Pak vestu za sebou tahala jak psa na provázku, občas jsme se vracely pro odpadlou čepici nebo nákrčník. Když už všeho měla dost, zavelela hačí a usedla na nejbližší  lavičku. Když jsem si sedla i já, sjela bleskově jak had dolů a z kočárku mi podávala foťák opět s výrazem A teď mě foť. Což jsem jí velmi ráda splnila ....😉

Ještě po cestě k dceři jsem konečně mohla stopnout na místě které mám už od začátku co touto cestou do Litomyšle jezdím vyhlédnuté s tím, že bych si tu docela ráda zafotila. A to během všech ročních dob. Dominuje mu totiž ne moc velký strom, ale dodává mu určitý šmrnc. A tak jsem si zatím udělala zkušební snímek ...

A stejně dlouho obdivuji tyhle sloupy el. vedení....

Podél stezky jsou, krom jabloní, třešní a bříz, také kočičky. V obležení včel....

Na sluníčku ze zlomených březových větviček odkapávala březová voda

Jak jsme se blížily ke stájím, objevovali se jezdci na ranní projížďce 

No stihly jsme oběd tak, tak. Dcera už volala kde jsme. Bobule ani nejedla jak byla utahaná, usnula hned a dcera jí musela jít vzbudit aby neprospala celé odpoledne. Odpoledne se zas neslo v duchu klouzání a houpání. Když mladí skončili s prací, vytáhl se gril a opekli jsme si první letošní buřty, které baštila nadšeně i Bobule. Sice zapatlaná a umouněná až za ušima, ale nadmíru jí chutnaly. To už byl ale čas na koupání, vlastně všech, protože mladí se připravovali na návštěvu kina a malé posezení se známými. Bobule po večeři a vykoupání zas brzy vytuhla a já měla tím pádem volno. Jenomže už mi začínalo být divně, bolet docela silně v krku a téct z nosu. Věděla jsem, že mi občas během dne bylo docela zimavo, ale pak se to zas změnilo. Jenže to asi úplně nebylo to správné ořchové a já proto momentálně do sebe cpu prášky a vitamíny abych se dala do pátku dohromady. Dokonce jsem poprosila vedoucí aby za mne dneska šel večer někdo jiný a ta mne potěšila tím, že ve čtvrtek a pátek je odstávka, takže bude buď jen pár večeří anebo nebudou vůbec. I když přijdu o hodiny, raději bych byla kdyby nebyly....

To její xichtění mne vždycky dostává, prostě se jen tak xichtí, sama pro sebe. Ale valnou část, tu opravdu vydařenou, prostě nelze zachytit, protože to vždycky přijde najednou....