Po stopách ....

.....  se vydáme dnes za trochou zajímavostí.

Hned na prvních obrázcích navážu na předchozí fotku běžců. 

Občas se dívám i pod nohy (tomu mne naučil TlusŤjoch) a všimla jsem si krásných pravidelných stop pejska běžícího s nimi. A o něco dále zajímavého otisku běžcovy boty. 

Cesta nás jako vždy dovedla k přehradě. Po hodně dlouhé době 

tu zase lovila volavka. Už jsem myslela, že jí někdo něco udělal.

Ale je také možné, že to je jiná, která uprázdněné místo obsadila.

Svoje třístovkové sklo jsem prodala, protože jsem ho využívala opravdu velmi málo, teď mi trochu chybělo. Ale i dvoustovkou se dá něco málo pořídit...

Když jsem mívala papoušky ve větším množství, tak třeba rozely jsem měla celoročně venku. U andulek mne to nenapadlo, ale nakonec jsem je klidně taky mohla nechávat venku a nestresovat je dvakrát do roka odchytem. Ale i tak mi vydržely hodně dlouho....

Stopami jsme začali, stopami skončíme. 

Nevím jak vy, ale já už delší dobu pozoruji že mizí z přírody veverky. Ještě tak před čtyřmi pěti lety jsem mohla každý den pozorovat jak se honí po stromech ve stráni proti nám, nebo na stromech v sousedovic zahradě. V zimě jsem je vídala u nás dělat inventuru v krmítku pro ptactvo, nebo si hopsat v lískových keřích. I na chatě nám lozily a hopsaly po stromech a v lese už vůbec nebyl problém na ně narazit. A to ani nemluvím o městských parcích. Jenže najednou kde nic tu nic. Když už vidím veverku, tak placatou na silnici anebo jednou za rok hopsat ve stráni na stromě. Našel se nějaký predátor který si na nich pochutnává, nebo je zdecimovala nějaká choroba? Může to mít souvislost s nadměrným výskytem strak a sojek? O sojkách vím, že loví drobné ptáky jako jsou sýkorky a jim podobní. Takže možná není pro ně problém ani ulovit veverčí mládě. Možná někdo z vás bude vědět kde je jádro pudla....

Z téhle veverky jsem viděla už jen stopy ....