20 února 2019

Od .....




.... nebytí někdy člověka dělí strašně málo. Jeden intuitivní krok stranou, minutové opoždění, jeden nádech navíc... Jsou to někdy chvilky které si ani neuvědomíme a přitom nám kolikrát zachrání život. Nevím co z toho zachránilo kdysi život mě, ale je jisté, že to tenkrát opravdu bylo na hraně.
S rodiči a prarodiči jsme v Praze bydleli ve dvoupokojovém bytě s maličkou koupelnou, kde byl sprchový kout a plynová karma. Malé okénko na větrání se skoro nedalo otevřít a navíc v zimě když mrzlo z něj člověku velmi nepříjemně táhlo na záda a hlavu, což při sprchování nebylo fákt nic příjemného. Já jsem teplomilec a tak jsem si vždycky vodu dávala na tu nejteplejší možnou, takže karma jela na plný pecky. Nebyla nejnovější a tak se jednou stalo co se stát muselo....
Zase jsem se jednou večer po návratu z nějaké diskotéky sprchovala, pro páru nebylo v té maličké místnůstce skoro vidět. Vylezla jsem ze sprchového koutu, šáhla pro ručník a .... Proč ležím na zemi? Napůl v koupelně a napůl v předsíni? Nade mnou vyděšené obličeje rodičů a babičky, já v hlavě černo a nechápu co se děje. Na otázky jestli mne něco bolí jen vrtím hlavou a snažím se zbavit mrkáním těch divných barevných kruhů a skvrn před očima.
Vstávám, oblékám si noční košili a zas. Opět se probírám na zemi, a to už maminka volá na pohotovost, že se mnou není něco v pořádku.
Dovedli mne do postele, a stále se mne, přes moje protestysnaží  udržet vzhůru. Je pozdě a já už jsem tak nesmírně unavená...
Konečně dorazí doktor, proměří všechno co proměřit může, prohejbá mi hlavu, ruce, nohy a div ne i uši, aby nakonec zkonstatoval, že šlo o otravu  oxidem uhelnatým ze spalin karmy které se díky počasí neodvětraly tak jak měly a kudy měly, ale vlezly zpět do té maličké místnosti. Prý to bylo už vzhledem k dvojímu bezvědomí málem o život. díky tomu, že jsem dlouhá a koupelna malá při prvním bezvědomí jsem vypadla do předsíně kde už byl čistý vzduch. Zůstat v koupelně, mělo to fatální následky...
Naštěstí jsem měla jen lehký otřes mozku, ale hned druhý den jsem musela absolvovat kolečko po doktorech. Nejdřív psychiatr, aby se vyloučil pokus o sebevraždu, neurolog aby se zjistilo, jestli to nezanechalo následky (podle nich ne, podle mne ano a velké) a EEG jestli je mozek v pořádku (od té doby mám dojem že tam ani není a jsou tam jen piliny)  všechno bylo O.K. a já odcházela s neschopenkou na pár dní domů do postele.
Dodnes nevím co mi tenkrát zachránilo život, jestli to byl nějaký krok navíc, nadechnutí nebo únava která mne hnala do postele, kdoví. Ale hranice od mého nebytí byla strašně tenká....

Proč tohle všechno píšu? Včera mi to připomněla televize, protože případů otrav oxidem stále přibývá. A ne každý má to štěstí jako já...

10 komentářů:

  1. Bohužel přes všechen technický pokrok se tyto otravy stávají. Měla jsi tehdy opravdu velké štěstí. Pamatuji si, že jsme v bytě mých rodičů také měli malou koupelnu a do ní vedlo jen malinké trojúhelníkové okénko. Stávalo se, že karma občas zhasla, vím, že se muselo dávat hodně pozor a také koupelnu větrat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Včera právě o tom mluvili a doporučovali koupi hlásičů. Tam kde jsou starší způsoby jak topení tak ohřev vody je to dobrá volba. On totiž člověk opravdu nic necítí, žádný zápach, nic. Proto je to tak záludné a nebezpečné....

      Vymazat
  2. Podobnou koupilenu měla i maminka mého manžela a také tam měli plynovou karmu. To jsem neznala a docela jsem se jí bála. A na jedné dovolené bylo také plynové ohříváníé vody, ale už nějaké moderní, že nám domácí říkal, že se toho nemusíme bát. Možná, že ta moderní zařízení už mají lepší konstrukci a odvětrávání pak je i podle norem, ale ve starých domech to je stále hodně nebezpečné. Měla jsi štěstí, že jsi při pádu způsobila hluk, který slyšeli rodiče a že jsi vypadla částečně na chodbu. Strážné andělé exostují, dost lidí se o tom již přesvědčilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu. Ten můj se asi od začátku potí jak blázen :-). Akorát bylo nepříjemný, že jsem ještě pár měsíců musela docházet k psychiatrovi jestli nemám sebevražedné sklony.

      Vymazat
  3. Jo elektrika je asi přece jenom bezpečnější....U nás zase byl puštěný plyn ve vařičích a nebylo nic cítit, absi na odorizační stanici, kde jej "parfémují" zrovna spali...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O elektrice říkal jeden náš známý, že o ní ví dvě věci. Že svítí a zabíjí!:-)

      Vymazat
  4. Jsou situace, které tak nějak levitují mezi nebem a zemí, je fajn, že jsi !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, řeknu to takhle. Měla jsem s prdele kliku!

      Vymazat
  5. O tom jsem několikrát četl dřív, že ten oxid uhelnatý člověk omráčí, že není schopen ani vstát a utéct. Mělas opravdu z pekla štěstí a ten doktor byl taky šikovný, že poznal příčinu a vlastně odhalil technickou závadu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj anděl strážný má asi hodně práce....

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....