28 února 2018

Ohlédnutí za rokem 2017 .... Březen




Jak jsem tak poslouchala to, co si manžel pouštěl z televizního archívu, vyznělo
v pořadu Tajemství těla to, že nejvíc paměť prý poškozuje fotografování. A to z
toho důvodu že se soustředíme při focení jen na to co fotografujeme a nevnímáme
to co je kolem nás, zapomínáme na to. Překvapilo mě to, protože mě asi nejvíc paměť
zakrněla díky mobilním telefonům. Dřív jsem si pamatovala všechna čísla na známé, od
té doby co jsou mobily a rychlá volba na nich, nepamatuju si ani jedno jediné ...
A zase jsme se vlastně obloukem dostali k tomu co jsem psala v prvním článku.
Březen, co k němu říct. Byl to hlavně měsíc plný probouzející se přírody
která se zbavovala okovů zimy. A to znamenalo spousty květů jarních
cibulovin, což bylo pro mne stonásobně víc motivů k focení než
v zimě. A hlavně barvy, a všude. Pryč byla jednotvárná šedost
zimy. Přibyly navíc dny, kdy se už dalo sedět venku na
sluníčku, a vyhřívat se jak ještěrka na kameni ...
A žně měl hlavně Helda, kterým květy
fotím nejraději.

Pátý březnový den vykvetly první botanické krokusy. Jsou to takové první vlaštovky
u mě na záhonech, někdy začnou ukazovat poupata už v únoru. Myslím že letos
nebýt těhle mrazů už kvetly, protože od prosince už jsou krokusy ze země na pět
centimetrů.





Ale nejen venku všechno začalo rozkvétat. Na zimovišti na půdě mi takhle nádherně rozkvetla
už koncem února Celogyne. Ale v březnu byla v plné své kráse. Letos už taky kvete, ale má jen
čtyři květní stvoly. Bude asi zas potřebovat rozsadit. Pokud by měl někdo zájem, klidně si napište.


Díky FB a různým skupinám v něm jsem se seznámila s paní, která je stejně
" postižená " fuchsiema jako já. Poslala jsem jí nějaké moje a ona zas svoje.
A jelikož má kytičky ráda, otevřela si svoje vlastní květinářství. No a od ní
mám tuhle poslední akvizici v čemeřicích. Plnokvětou, po které jsem toužila
už dávno .... jsem zvědavá jestli letos pokvete. Tahle kráska mi dorazila
sedmý březnový den a hned jsem jí taky vyfotila.



Modré kosatečky jsem si kdysi koupila rychlené. Byli první které jsem využila i v zahradě
Od té doby jdou do země všechny rychlené květinky. Tihle krášlí hrůbek Matýskovi
a fotila jsem je stejný den jako čemeřici. Bylo krásně sluníčkovo a tak se fotilo
jedna báseň...


Sedmnáctý březnový den už dokvétaly poslední botanické krokusky,
aby předaly štafetu těm velkokvětým. Včeličky se činily na všech květech které kde kvetly...


.... třeba na bledulích. Tenhle trs mi nově roste na místě, kdy nikdy nebyly, jsem
ráda, protože z toho množství které zde kvetlo když jsme se nastěhovali mi jich zbylo
už jen pár. Je mi docela záhadou, jak se vlastně stěhují. Jestli sem zalétla nějaká semínka,
či je tu vykáknul nějaký pták. Ale na co se už ve spojení s bledulemi těším je to, až vyrazíme
s Bobulí do zdejší rezervace. A já jí budu učit rozlišovat jednotlivé druhy květin, které kde
potkáme. Stejně jako mne to učil můj děda ....


Dvacátý čtvrtý den března jsem fotila už zbylé květy sněženek. Ty jsem tady neměla
a teprve před třemi lety jsem je dostala výměnou za jiné ciulky od jedné z blogerek.
Teprve se rozkoukávají, ale je vidět že místo na hrůbku Matyldy jim vyhovuje, protože
už zas je jich letos o něco víc.


Dvacátý šestý březnový den už byly všechny velkokvěté krokusy v plné parádě. Modré jsem koupila
kdysi v Lidlu ve výsadbovém koši za nějakou směšnou cenu ve výprodeji, žíhané ale vůbec nevím kdy.
Najednou se mi objevily mezi těmi botanickými a tak jsem je povytahovala a sesadila k Matýskovi.
Možná že to byla akvizice z nějaké výstavy v Litomyšli. Tam jsem si nakoupila spousty cibulek. Bohužel
některé už mi zmizely, jiné se rozrostly. Teď bych potřebovala dokupovat bílé, těch mám opravdu
poskrovnu.


A je tu poslední březnový den a poslední březnový západ slunce zachycený
v květech konikleců. Tyhle byli první, které jsem si předloni koupila. Od té doby je neustále
dosazuji a dosazuji, protože se nevím proč zalíbily Bakovi a ten mi je pořád
likviduje tím, že na ně chodí čůrat. Už jsem obnovila červený, bílý a tenhle
fialový už ani není. Buď budu muset vymyslet čím tomu zabránit, nebo je dát jinam.
Ale jde o to, že na tom místě kde jsou, mají skvělé podmínky. Je tu navážka z vápenné
omítky z domu, kterou jsme při rekonstrukci otloukli. A celodenní slunce ...
Tak na to, které letos vykvetou jsem hodně zvědavá.


Celkově byl březen měsíc bez nějakých velkých rozruchů, takový normální.
Ale hlavně byl předzvěstí té krásné části roku, předjaří a vrcholného jara
kdy začne všechno jak o překot růst, kvést, zelenat se a úžasně vonět...


27 komentářů:

  1. To bude žůžo až to bude venku doopravdy Plná čemeřice je super, neviděla jsem takovou

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Tak po těch letošních mrazech určitě.Jak už se těším na ty zatracený vedra! já o plnokvětých čemeřicích vím už dlouhá léta, stejně jako o pastelově zbarvených, ale tady jsem na ně nikdy nenarazila. Až vloni u téhle paní na stránce. Byla tam o ní soutěž. Teď v Brně jsem viděla zajímavou, bílou ale s růžovými skvrnami v ústí květu. Jenže jela jsem vlakem a nechtělo se mi jí z tepla prodejny tahat venku na mraze, pak zas do tepla vlaku a zas do mrazu ven....teď si ale říkám že jsem to přeci jen měla risknout.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Hned jsem začala plnou čemeřici hledat a našla jsem, asi si nějakou koupím http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/obchod/Helleborus---cemerice

    OdpovědětVymazat
  4. Nádhera :). Už aby to venku všechno kvetlo .

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: A sakra! Tak to jsi mi neměla dělat! Teď jsem si objednala za litra nové hlízy begonií . Po letech jsem zas nakoukla k Ursovi a hned se chytila!    Ale je fakt, že mají docela slušné ceny. Ta co jsem viděla v Brně stála 270 Kč, ale je fakt, že byla skoro půlmetrová. Podívám se asi ve školkách jestli nemají některé z těch plných, jinak bych si objednala.

    OdpovědětVymazat
  6. [6]: Na begonie jsem se tam dívala taky a mají nádherné plné S těma kytkama jsme asi na tom stejně, vždycky si říkám už stačí a zase objednám

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Já už od Urse právě měla, a to bylo na vsi pozdvižení když mi kvetly, protože to byly tak úžasný barvy a tvary. A navíc opravdu vydržely. Asi po šesti letech jsem udělala při nakličování nějakou chybu a většina mi jich uhnila. Pak jsem si objednala u Koníčka v Lukonu, a ty mám doteď. Ale když už zas mám peníze tak jsem to zas zkusila u Urse.

    OdpovědětVymazat
  8. Krokusy narcsy ba trochu i hyacinty už u nás měly poupata, uvidíme, zda je neznicil holomrazivy týden a vykvetou. Jinak koncem brezna nakvetaji sakura a fialky ty snad budou...na ten TV pořad jsem koukal a také mne to překvapilo..

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Na hyacinty jsem stihla nasypat hlínu z květináče kde jsem zlikvidovala jednu kytku. Teď by dostaly pořádnou ránu. Krokusy si myslím tohle zvládnou.

    OdpovědětVymazat
  10. Nádherné fotky jsi v těch březnových dnech pořídila. Bílou čemeřici jsem ještě neviděla.

    OdpovědětVymazat
  11. březen, za kamna vlezem, tak jsem na to zvědav....

    OdpovědětVymazat
  12. Krokusy fotím rád. Bez ohledu na paměť.

    OdpovědětVymazat
  13. Tolik krásných kytiček. Že se ti to všechno vejde do zahrádky? Já stále zápasím s místem, a to máme zahradu docela velkou. Ta první bílá kytka, ta tedy je. Ta by se m i líbila, ale nevím, jestli bych ji uměla pěstovat. A plná čemeřice nemá chybu.

    OdpovědětVymazat
  14. Krásný první březen !!!

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Když jsem včera viděla Borhyovou z vočima jak talíře když s nadšením hlásala

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: Myslíš tu orchidej? Ta není moc náročná na pěstování. Dává se do trochu hutnějšího substrátu než ostatní, takže kůra + trochu rašeliny, přes léto do podzima(docela dost do podzimu, dokud nezačne mrznout) venku a máčet v sudu s dešťovou vodou. Pověsit někam do polostínu nebo bloudivého stínu. Já mám všechny orchideje přes léto navěšené v koruně jabloně. Na zimu opět do studenějšího místa, třeba chodba. Mám jí na půdě, protože tam je stálá teplota cca 12 °C. A zase máčet v dešťovce, občas do té dešťovky přidat hnojivo na orchideje. A to je všechno. Tedy to máčení vždycky až vyschne substrát. Díky tomu, že ten s rašelinou je hutnější, dýl drží vlhkost a mohla by ti uhnít jak se mi to stalo s úplně první kterou jsem si koupila. A co se týče velikosti zahrádky, všechny fotky které tady mám jsou focené buď na jednom nebo druhém záhonu anebo na hrůbcích chlupáčů které mám zakomponované do takového okrasného kraje jezírka. A pak když mám venku kytky na terase nebo jsem začala dávat znovu begónie do takového sloupu který tvoří mísy se zeminou.... Jestli si myslíš že mám zahradu samý záhon, tak se mýlíš. Mám víc trávy   

    OdpovědětVymazat
  17. [13]: Já je mám taky strašně ráda a vždycky se z nich těším když vykvetou. Chodím si sednout na takovou zídku která tvoří kraj záhonku kde mám růže a hromadu tulipánů a kde právě jako lem mám ty krokusy. A sedím u nich a kochám se.

    OdpovědětVymazat
  18. [12]: Tak do konce týdne určitě se za nima budeme sakra ještě klepat

    OdpovědětVymazat
  19. [11]: Asi myslíš plnokvětou čemeřici, bílá je základní forma Čemeřice černé (dobrej protimluv) ale jsou vyšlechtěné jednoduché i plnokvěté formy v barvě růžové, růžovobílé, meruňkové, zelené, fialové a tmavě fialové. Našla jsem zahradnictví kde je prodávají, takže si je začnu objednávat, jsou totiž úžasný. Ostatně tady se můžeš podívat https://www.zahradnictvi-spomysl.cz/cemerice/.

    OdpovědětVymazat
  20. [20]:  Vendy, to je mé oblíbené zahradnictví, kde se pravidelně stavuji při cestách na sever a odkud mám několik hortenzií. Ve Spomyšli už jsem nechala hóóódně peněz.

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: No jó, tak když to máš po cestě

    OdpovědětVymazat
  22. Tak to jsem zvědavá na ty včeličky, kdy letos vyrazí do světa .

    OdpovědětVymazat
  23. [24]: Já si myslím, že jak se oteplí, tak začnou kvést první květy a ony také vyletí

    OdpovědětVymazat
  24. Tu sbírku krokusů máš bezkonkurenční.

    OdpovědětVymazat
  25. [26]: Tak já se teď chystám na jinou sbírku , na čemeřice....

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....