02 listopadu 2017

65 metrů nad zemí ....




Dnes vám chci ukázat pohledy na Prahu a okolí
Malostranského náměstí z ochozu Svatomikulášské zvonice.
Některé pohledy vznikly i z oken bytů věžníka a hodináře. Když jsem
pak chodila po ochozu a fotila, tak mi došlo, že opravdu tato
věž skýtala ke špehování s výkonými triedry dokonalé místo.
Zároveň se vám ale i odkryje tajný svět nad pražskými střechami,
místa k relaxu nebo přímo ke koupání. Někdy se opravdu vyplatí
vylézt trochu výš, a objeví se před vám další rozměr města Mrkající


První pohled se otevírá na restauraci Nebozízek kousek pod vrchem Petřína.
Ale všimněte si i slunečníku na střeše ....


... tady už jsme ve výšce 65 metrů nad náměstím. A otevřel se nám pohled na velmi zajímavé
zákoutí nad střechami oolních domů ...


.... a trochu si přizoomujeme a zašmírujeme. Řeknu vám, tak tuhle
parádičku bych si dala líbit!


Teď se podíváme na z bytu hodináře přímo před sebe na panoráma města. Předem
upozorňuju, že všechny fotky jsou focené za dost husté mlhy nad městem, takže nejsou
úplně ostré a tím pádem i nejsou tak jasné, jak by bylo pro takové snímky potřebné


Budova Malostranské besedy, zelená kopule v pozadí patříkostelu sv. Tomáše


Karmelitská ulice. Budova uprostřed patří Muzeu hudby


Vrchol Petřína i se svými dominantami


Strahovský klášter a pohled na původně západoněmecké velvyslanectví, které
bylo jedním z těch, na které se upíraly stabilně oči agentů StB. Měli to ještě o dost
výš, tudíž i lépe viděli co se děje kolem


Další z překvapivých střešních světů ....


... a přiblížíme si ho ...


Tady by se mi líbilo taky, už proto, že tam je VODA. Teď tedy evidentně vypuštěná.
A propo, teď mne napadla šílená představa. Jak majitel vytahuje ze dna bazénu špunt
aby ho vypustil ! Takový ten černý gumový na řetízku jak u vany Smějící se...

20 komentářů:

  1. Suprové fotky, škoda, že byla mlha. Vždycky se mi líbily byty pod střechou, hodně to bývá ve filmech pro pamětníky, chodí se tam jenom po lávce, to by se mi líbilo No a ten bazén na střeše, to už je špica nejšpicovatější, luxus S tím špuntem dobrý a že vy třeba vyplavil nepohodlné sousedy?     

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Ona jak uvidíš na pozdějších fotkách celkem pěkně pak kontrastovala část Prahy pod mlhou s tou, kam svítilo odpolední sluníčko, který se částečně ukázalo. No zajímalo by mne jestli to má vážně svedené do odpadu. Ale asi jo, jak by to jinak vypouštěli. Óvšem, nechtěla bych vidět ten účet za vodu.Ale zas, mít na takovýhle bydlení, asi bych to neřešila ....

    OdpovědětVymazat
  3. Pohled s hora ukazuje zase novou krásu....Připomnělo mi to jak jsme v dětství rádi lezli na střechy i když jsme nesměli...i když to bylo na vesnici

    OdpovědětVymazat
  4. Vendy , děkuji za nádhernou podívanou Pohled na střešní svět se mi moc líbí Docela by mě zajímalo jak to vypouští

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Tak já zas lozila po stromech. A vlastně lozím pořád, když dělám průklest na zahradě.

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Malostranské střechy jsou fenomén. Už od dob Nerudy. Žijí svým vlastním tajným životem

    OdpovědětVymazat
  7. Pohled shora se mi vždycky líbil tím, jak odhaluje něco, co je očím z ulice dovedně skryto. Je to vlastně docela jiný svět, který by "z podhledu" nikdo v centru Malé Strany nečekal.

    OdpovědětVymazat
  8. tak to bych taky brala takové posezení .. :) a ten bazén.. no to se někdo má

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: A když si představím jakej tam mají výhled v noci na ten osvětlený kostel a náměstí ... to musí být pohádka, ale i směrem nahoru na Petřín. Rozhledna taky svítí, ááá, závist velká ....

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Tak mě tedy střechy moc nelákaly, ale ráda se takhle na ně dívám a přemýšlím o příbězích které skrývají.

    OdpovědětVymazat
  11. [7]: To je něco podobného jako když jedeš lodí po Labi nebo Vltavě. Všechny fabriky ale domy vůbec jsou směrem k řece neskutečně šeredné, špinavé a vůbec takové bídné. Ale vidíš to jen v tom okamžiku když okolo nich jedeš.

    OdpovědětVymazat
  12. Paráda. Možná právě proto, že není zrovna slunečný den, jsi mohla nakouknout do všech světových stran. Ta střešní relaxační místa se mi opravdu moc líbí. V našem Litomyšlském penzionu měl pan domácí na veliké terase nad přízemím nafukovací relaxační bazén, ale tohle je něco úžasného. Na starém domě to muselo stát pěkný majlant vybudovat všechny potřební zařízení včetně odpadu. To musí být hukot celým barákem, když se bazén vypouští.

    OdpovědětVymazat
  13. [13]: No vidíš, a chodili jste relaxovat? Ono když máš na takovéhle bydlení tak se dá udělat cokoli.

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: Většinou nám pršelo a když bylo krásně, tak se tam vyvaloval pan domácí. Asi to nebylo součástí ubytovacích služeb.

    OdpovědětVymazat
  15. Skvělý střešní šmírování!

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Ono se to úplně nabízí, když vidíš ten vypuštěnej bazén. Kdyby byl plnej tak by mne to nějak ani nenapadlo, ale když jsem viděla ten prázdnej tak mi to asociovalo vypouštějící s vanu. Obzvlášť kvůli tomu umístění ...

    OdpovědětVymazat
  17. Na západoněmecké velvyslanectví jsem se v Praze stavoval, byl tam k mání časopis Aktuel (nebo Aktuell, už přesně nevím), a někde poblíž (nebo přímo vedle) je americké velvyslanectví, kam se zase dalo chodit na promítání filmů, pamatuji si dokumentární film o zemětřesení v Mexiku r. 1985.

    OdpovědětVymazat
  18. [19]: Ona jsou ta velvyslanectví ve stejné ulici, německé na adrese Vlašská 19 a americké Vlašská 1.Nedělám si iluze o tom, že by nebyl v Praze ani jeden tajný agent jakékoli světové velmoci.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....