12 srpna 2016

Osmé kolo a sedmé vyhlášení vítěze.....



Tak, a teď jsem tedy totálně zazdila začátek
dalšího kola sakrálek. I když..... nevím jestli ještě vůbec o ně máte zájem.
Ale v tomhle článku nemůžu nevyhlásit vítězku, protože zapomenout na její
nádherný příspěvek prostě nesmím. Takže s ohromným náskokem
vyhrála v tomto sedmém kole

(SignoraA)

Mým dalším příspěvkem je krásný kostelík, který uzavírá zahradu u Faustova domu.
I když působí dosti mohutným dojmem, jedná se o nejmenší barokní stavbu v Praze.
Ostatně pojďme si přečíst co o něm píší na stránkách o Praze.

KOSTEL SV. JANA NA SKALCE


Tento barokní kostelík patří k nejmenším barokním stavbám v Praze. V letech 1730 - 1738 byl postaven dle projektu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Zasvěcen byl jednomu z nejoblíbenějších patronů barokní doby, svatému Janu Nepomuckému. Jeho název také hovoří o skutečnosti, že je postaven na skále.


Kilián Ignác Dientzenhofer tento nelehký skalnatý terénpři své stavbě mistrně zvládnul. Výškový rozdíl mezi ulicí a kostelem spojil nádherným dvojramenným schodištěm a celý pozoruhodný dojem stavby završil dvojicí předsunutých věží, postavených nakoso.

Vnitřní prostor kostela je založen na půdoryse osmiúhelníku a na konkávních stranách. V interiéru na hlavním oltáři pak najdete dřevěnou sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou vytvořil Jan Brokoff. Tato socha se záhy stala modelem nejstarší bronzové plastiky Karlova mostu a stala se také jakýmsi vzorem, dle něhož se v následujícím období tvořily další svatojánské sochy a sousoší u nás i v zahraničí. Klenba kostela je vyzdobena freskami od Karla Koláře z roku 1784, na nichž je zobrazeno Oslavení sv. Jana Nepomuckého.

Kostel jsem fotila když jsem byla na oné skalničkové výstavě v této zahradě a všimla si, že jsou
boční dveře otevřené a zevnitř jsou slyšet varhany. Šla jsem se tedy juknou
a ejhle, ona se tam koná mše. jenže jaké bylo moje překvapení, když jsem
neslyšela ani češtinu, ani latinu ale němčinu! Vše vysvětlila tabulka vedle dveří.
Kostel totiž spadá pod německočeskou společnost a chodí sem na mše
německá menšina žijící v Praze. A jako jeden z mála se mi podařil nafotit i zevitř. Počkala jsem až
na konec mše a vloudila se dovnitř.







Když vcházíte po schodech do kostela, máte dojem že spíš vstupujete do zámku ....










Tudy se vychází do zahrady kde byla výstava




A zase jedny varhany pro Majku Mrkající





I pana faráře( německého) jsem si blejskla



Poslední fotky jsem fotila již od Emauz, které stojí hned naproti přes ulici





13 komentářů:

  1. Gratuluji vítězce. Tvůj dnešní příspěvek se mi moc líbí i z venku. Mám ráda ta schodiště před vchodem. Díky za varhany. Také jsem v sobotu jedny ulovila a snad představí. mám jich více, ale fakt nějak nestíhám zpracovávat fotky.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: To schodiště je opravdu nádherné a ten kostel je krásný zevnitř i zvenku.... Tak mne napadlo, že jsem měla teď po sobě dvě sakrální stavby z dílny Dietzenhoferů. Kapli a vůbec celý areál na Skalce a tenhle.   

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkné fotky. Ten kostel je fakt zajímavý.

    OdpovědětVymazat
  4. Kostel je nádherný, kolikrát já ho už minula a nikdy jsem si neuvědomila, jak je kouzelný. To je přesně díky stylu života, člověk pořád někam spěchá, někde něco dohání a pak jen periferně zahlédne cosi a běží dál. A to jsem dokonce párkrát na výstavě skalniček byla. Jsem to ale ostuda.

    OdpovědětVymazat
  5. Alence blahopřeji k vítězství!

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: U Jezulátka se moc nedivím, vždyť to byl vlastně "rodinný kostel" Pernštejnů a manželka Vratislava z Pernštejna byla Španělka která Jezulátko dovezla ze své domoviny.

    OdpovědětVymazat
  7. Kostelík je krásný, neznám ho. Ale že vyhrála naše Loreta, to je paáda! A ani se nedivím!

    OdpovědětVymazat
  8. [8]: Tak pokud nejsi Pražák, tak je jasné že ten kostelík neznáš, ale že Loreta si to plně zasloužila, o tom žádná

    OdpovědětVymazat
  9. Vítězce srdečně gratuluji, krásná stavba a parádní příspěvek

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: jen pokračuj,  už tak to zmírá tak ať je tu alespoň něco. Navíc kostel který mám i zevnitř je připravený ještě jeden a pak už to jsou taky jen obyčejný sakrálky

    OdpovědětVymazat
  11. "Kostelík" z podhledu působí jako kolos. Řešení na skále je opravdu mistrně. Emauzy jsem viděl mnohokrát, ale tento kostel se nevybavuji. Příště to zkusím napravit.

    OdpovědětVymazat
  12. [12]:Stoji v ulici ktera vede k botanické zahrade. Hned proti vchodu do Emauz.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....