..... předevčírem to byl David Bowie a dneska,
ve stejném věku a na stejnou nemoc, můj velký oblíbenec a herec kterému patřilo první
Kukátko.
Alan Rickman .....
To nám ten rok pěkně začíná....
Jsem rošťák i džentlmen, gaučák i sportovec, kamarád i hlídač, ale hlavně JSEM DANDÍK !
Je mi tak smutno, skoro, jako by to byl člen rodiny.
OdpovědětVymazat[1]: To mi povidej. Poslednich par tydnu jsem diky Kukatku shledla velkou davku jeho filmu a strasne moc mi prirostl k srdci. Byl to herecky chameleon ktery v jedne roli dokazal vystridat vsechny mozne polohy a emoce. A ten jeho lehce arogantni vyraz ve tvari, pozvednute oboci a usmevousklebek byl na ranu ale taky k sezrani! Porad se mi tomu nechce verit a vzalo me to vic jak ten Bowie i kdyz to byl taky skvelej zpevak a showman kterej doprovazel moje mlada leta....
OdpovědětVymazatTeď jsem to četla na "Seznamu", Vendy, a hned jsem si na tebe vzpomněla.
OdpovědětVymazatČetla jsem tuto zprávu a docela mne dojalo to, že si nepřál žádný obřad, žádné famfáry, chtěl, aby si ho lidé pamatovali v jeho hudbě. Jak tiše a neznámý přišel na svět, tak obdařil fanoušky a vryl se do jejich mysli jako velký umělec a zase tiše odešel. jednou jsem se bavila s kamarádkou, která ztratila oba rodiče. Tatínek po dlouhé nemoci, maminka náhle. Když jsem tvrdila, že náhlý, nečekaný odchod je pro pozůstalé horší, vyvedla mne z omylu. není to tak úplně. Na maminku mám krásné vzpomínky, na její smích, vidím její živoucí veselou bytost, kdežto vzpomínka na tatínka bolí, protože všechny vzpomínky ji vedou k němu trpícímu, k jeho lůžku. Vždycky ta poslední vzpomínka je v lidech nejvíc zakotvená. A tak i upřímné přání Davida Bowie mělo svůj význam pro jeho život.
OdpovědětVymazatZ toho bude mít "radost" hlavně vydavatel poslední Bowieho desky, ta se teď určitě bude dobře prodávat, podobně jako po smrti Michaela Jacksona.
OdpovědětVymazat[5]: A jako i po Mercuryho smrti když vyšlo Made in Heaven.
OdpovědětVymazat