Kytínská náves.....

Brdy byly odjakživa trampským rájem.

Nedaleko od Prahy, ale zároveň spousty hlubokých lesů,

zapadlá místa kde dávají lišky dobrou noc. Vísky roztroušené

pod kopci. To byly Brdy za první republiky. Dnes už z těch lesů

hodně zmizelo, chat přibylo, přibylo cyklostezek, turistických cest, ale

svou určitou tajemnost si uchovaly. Mezi takové dříve trampy ale

i skauty oblíbené místo je víska Kytín. Třeba moje mamina tam

jako skautka jezdila na tábory. Já jsem přes Kytín projížděla

jen jednou a to když jsme jeli se synem na raketovou

základnu která se nachází na hřebeni nad Kytínem.

A tak jsem si řekla že bych mohla tohle místo

navštívit znovu. Pěšky a jak jinak, s foťákem. Vím že

tam je kostel který jsem si chtěla nafotit jako základ pro

další kolo sakrálních staveb a vůbec se tak nějak porozhlédnout.

Cesta nebyla dlouhá, jen kousek lesem a pak zkratkou

přes pole. Hned na začátku jsem si všimla nové

úpravy plácku u autobusové zastávky a malé

dřevěné sochy s popiskem .....

Na něm jsem se dozvěděla, že se jedná

o jednu z několika které vznikly při loňském dřevosochařském

sympoziu. Ty vám ukážu v samostatném článku. Oproti minulé zběžné

návštěvě jsem zaregistrovala že se náves dost změnila, a to k

lepšímu. Byla taková jakoby učesaná a čistá ..... a

zřejmě to nebude vše, probíhá rekonstrukce

jedné stavby která mi připadá jak malý

pivovárek. Další co mne překvapilo

byl čilý ruch, ovšem jen do té

doby než jsem zjistila že jsou

návštěvy ve zdejším

domově důchodců.

---

Chcete si posedět? Není problém, jen si musíte vzít nějaký polštářek pod sedinku

Království zdejšího vodníka

Ve stínu umění

Dušičky už nesbírá, ale hrníčky stále

Jedna ze soch, tedy no, soch. Spíš instalace. Jménem Rybář

Ještě se lodičky dělají

Trocah jiskření

Po slunci .....

.....a proti