Odešel jsi nečekaně. Snad jsme ti tvůj neblahý start do života alespoň trochu osladili pobytem v naší psí a kočičí rodině ....
Jsem rošťák i džentlmen, gaučák i sportovec, kamarád i hlídač, ale hlavně JSEM DANDÍK !
Jsem rošťák i džentlmen, gaučák i sportovec, kamarád i hlídač, ale hlavně JSEM DANDÍK !
To je ten maiňák? Stonal dlouho? Teď už je mu dobře...
OdpovědětVymazat[1]: tohle byl tenpoloviční maiňák co jsme ho našli na Aukru. Paní ze Šternberka ho našla přivázanýho drátem ke stromu. Nestonal, tedy alespoň ne viditelně. Před pěti lety měl dost silej zápal plic. vet nás varoval že už napořád bude špatně dýchat takže jsem tomu nevěnovala víc pozornosti. Jenže ono se mu to vrazilo na srdíčko a to co jsme mylně považovali za problémy z plícema bylo srdce. No a včera ho zradilo....
OdpovědětVymazatVendy, byl to krásný kocourek, jak čtu tak si v mládí chudák užil svoje Ty jsi mu to určitě všechno vynahradila a byl u vás rád. Už je za duhovým mostem a je mu dobře, třeba se tam skamarádí z našima kočičkama, a těch za ty roky bylo, taky jsem je všechny obrečela ...
OdpovědětVymazat[3]: Byl skvělej .... už je uloženej mezi svejma ostatníma kočičíma souputníkama kteří odešli před ním.... začíná nám odcházet druhá stará garda.
OdpovědětVymazatJe mi to moc líto, Vendy. Poskytli jste mu domov plný lásky. Určitě byl šťastný.
OdpovědětVymazatTo je mi líto.
OdpovědětVymazatto je smutné. Ale bylo mu u vás dobře, kdyby ho nenašla ta paní, tak by pošel ohavnou smrtí. Byl to krásný kocourek. tak už nyní nic nebolí a netrápí a je ve zvířecím nebíčku.
OdpovědětVymazatWendy, nezašla jsem a nevěděla jsem. Zvířátko jste chovali a dochovali, nic si nemůžeš vyčítat. Myslím na tebe, je to smutné, ale už je mu dobře. Přeju vám, aby to brzo přebolelo a zase vám vysvitlo sluníčko dalších dobrých dní
OdpovědětVymazatJeden velevážený přednosta jedné kliniky by pravil: "I takový je život!"
OdpovědětVymazat[9]: A pravdu by měl, velevážený pan přednosta ....
OdpovědětVymazatŠkoda...je nádherný.. .
OdpovědětVymazatAť je mu dobře tam, kde je. My pořád vzpomínáme na malou Žofinku a bude to už 5 let co odešla, trápila se, byla nemocná a to jsme ji měli necelých 5 měsíců tříbarevné koťátko nalezené na silnici. Její bratříček Muf je krásný kocour, mohla také být mezi námi.
OdpovědětVymazatsmutné pondělí...
OdpovědětVymazatU vás se měl kocourek určitě dobře, Vendy. Je moc smutné, když se člověk musí rozloučit se čtyřnohým členem rodiny, ale k životu patří i tohle a kocourka už nic nebolí. Byl překrásný.
OdpovědětVymazatJe mi to líto Wendy, u nás letos už dvě, jedna stářím, druhá na ledviny. Nejhorší je, že pokud se člověk ujme přitoulaného opuštěného zvířátka, skoro každé si přinese nějakou nemoc, byť třeba v latentní podobě, která mu zkrátí předčasně život.
OdpovědětVymazatByl krásný, teď už ho nic netrápí.
OdpovědětVymazat[16]: Jenže jemu bylo sedm, což není žádný vysoký věk když vezmu že naše nejstarší měla 16 let když umřela. Ale on mu ten zápal plic poškodil srdíčko a ne plíce jak se domníval tehdy vet a tím pádem i my nijak tomu že hůř dýchá nepřikládali žádnou váhu protože nám vet řekl ať s tím počítáme že až do konce života bude mt s dýcháním problémy.
OdpovědětVymazat[15]: A to si dovolím oponovat, všechny naše miciny krom těch posledních maiňáků kteří jsou papíráci, a těch micin bylo už za ta leta devět byly nalezenci. Tak va nám přejelo auto, ale sedm jich bylo zdravých a dožilo se požehnaného věku 14 - 16 let. Jelikož to byli povětšinou kocourci a byli kastrovaní tak to vždy bylo selhání ledvin stářím. Jedna micinka z těch nalezených ještě je, jako poslední ze "staré" gardy. A té je jedenáct a zatím i přes to že taky jako kotě hodně trpěla a tím pádem se u ní zarazil růst vypadá v dobré kondici....
OdpovědětVymazat[14]: Tak u nás to je okolo jednoho stromu. Tedy dřív tam byl strom, teď už jen zbytek kmene s mísou kam sázím kytky. Tam jsou krom dvou pohřbené zatím všechny naše micinky.....
OdpovědětVymazat[13]: Nebudu mít ráda ani neděle....náš Garfield už na Elviska čekal za Duhovým mostem.... jeden čas jsem měla panickou hrůzu ze srpna, protože tři roky po sobě vždycky v srpnu nějaká kočička odešla a co se týče pesialistů tak ti si vybírají únor čímž mi ho naprosto znechutili. Ono už k tomu stačilo to že mám v únoru narozeniny
OdpovědětVymazat[12]: Ono jak jsem měla možnost s těmi našimi chlupáčky žít dlouhá léta jsou každý něčím vyjímečný. Povahou, zvyky, to kde a jak se nejraději ukládá .... prostě každý byl a je originál. Nebylo těch devět kočiček povahově stejných a ani psi ne.
OdpovědětVymazat[11]: Jo, jo byl to takovej náš mimozemšťánek ušatej
OdpovědětVymazatByl to krásnej kocourek a určitě jsi mu vynahradila všechno, co mu kdysi zlý člověk provedl. Vůbec nechápu, jak někdo může přivázat kocourka za krk drátem. To jsou moc smutný věci...
OdpovědětVymazat[23]: Lidi dělaj zvířátkům šílený zvěrstva.
OdpovědětVymazatAch jo, to je mi líto. Škoda kocourka.
OdpovědětVymazat[25]: Spíš bych to řekla tak. Můžou a nemusí. Ale to samé platí i pro psy i kočky s PP. U nalezenců člověk nedohledá rodiče a co kdo měl nebo na jaké trpěl choroby. Spíš je u nich problém v tom že mívají dost těžký start do života, mnohdy se od útlého věku probíjejí sami než, v lepším případě, u někoho skončí kdo se jich ujme. To je třeba ta naše momentálně nejstarší micinka. A pak si můžou odnést do dalšího života spousty skrytých problémů.
OdpovědětVymazat[26]: Náš Pakoušek má opravdu několik skrytých problémů. Ale spíš se týkají jeho charakteru Je to svéhlavý, hrabavý a převelice domýšlivý jedinec. Jeho pětikilové ego dosahuje nebeských výšin.
OdpovědětVymazat[27]: Jo, to je riziko inzerátů Prodám levně štěňata .... předání na benzínové pumpě tam a tam .... tohle všechno nahrává takovým sráčům (promiň) kteří mají doma fenku která rodí na počkání a furt. A je jedno kdo ji nakryje.
OdpovědětVymazat18 / My jsme měli na ty nalezence asi vyloženě smůlu. Všechny kočky byly černé, byly mezi nimi příbuzenské vztahy a většina byla neustále nějak nemocná. Musely mít něco špatného v genech, protože to nebyly jen "banální" chřipky , rýmy, záněty spojivek,ale např.peritonitida. Jedna z koček neměla skoro ocas, jen otevřenou ránu, která jí hnisala a kterou jsem jí neustále čistila. Když jsme ji dávali kastrovat, chtěla jsem, aby jí veterinář ten nemocný pahýlek odstranil, ale on se bál, že by ten zánět mohl pokračovat dál, až by nebylo co odstraňovat. Právě tahle kočička umřela na ledviny, protože měla v těle dlouho zánět. Paradoxně se jí ten ocásek sám pomalinku dohojoval. Už máme jen dva kocoury a jednu kočku, zdravou jako řípa, která není z této skupiny. Toulá se i v zimě, jednou za měsíc se přijde najíst, dva dny se s námi mazlí a zase zmizí. Ta nebyla nemocná nikdy
OdpovědětVymazat[29]: U nás jsou všechny doma, ven na zahradu jdou jen když tam jsme. Než nám před barákem přejeli dvě tak chodili společně se venčit s psama a na zavolání vždycky přišli domů. Jenže je to pořád táhlo přes silnici do takovýho skladu kterej tam tehdy byl no a při tom je vždycky někdo sejmul. Takže od té doby jsou prostě doma ..... a i doma dostal ten zápal plic, což nechápu. Mají svoje teplé pelíšky, na chodbě na skříňkách molitanové ležení, molitan i na zdi, na parapetech deky.
OdpovědětVymazatTo je smutná zpráva, pořád ještě taky truchlím nad naším kocourkem, budiž mu teď blaze a vám dík za to, že u vás našel lásku a domov.
OdpovědětVymazat[31]: Tak tě vítám z cest,tedy pokud už jseš doma. Víš ono když ti tu couraj ještě tři tak se to snáší o dost líp i když ta mezera pořád bude a pořád na něj při každé příležitosti budeme myslet.
OdpovědětVymazat[32]: Doma ještě nejsme, jsme v Riu v Brazílii.VendyW, viš kolik psů kpř.v Peru běhá po ulicích? Jsou velmi inteligentní, zvykli si na auta, ale někteří na to doplátili životem, vidíš pak mrtvá těla na kraji silnice.Lidé, zde žijící, mají starosti uživit sami sebe, natož pak zvířata, jako kočky a psy.Je tady těžký život.
OdpovědětVymazatJsem ve spamu.
OdpovědětVymazat[34]: Tak tam bych se zbláznila. A ubrečela. Mě stačí jakékoli přejeté zvíře na silnici a mám co dělat. Jak vidím na silnici zdálky něco ležet zavírám oči. Ještě že nemusím řídit
OdpovědětVymazat