Setkání druhé.....

Možná to znáte sami.....pořád se nic neděje, tvrdnete doma

a najednou bum! Vyvrbí se dvě setkání "Face to face" s lidmi, které doposud znáte jen z monitoru

počítače buď z jejich blogů nebo ze sociální sítě. A aby se to nepletlo tak hned dva víkendy po sobě.

Zatímco první blogerské dopadlo na výtečnou, na to druhé "fejsbukáčské" jsem byla hodně zvědavá.

Není divu, šlo o setkání dokonce mezinárodní! Díky své tvořitelské mánii, jsme se stala členkou stejně postižených

v jedné skupině ajedna s členek si v Bratislavě řekla, že by bylo hezké udělat si výlet do Čech k jiné šikulce a při té příležitosti tady posbírat ty které by se chtěly zúčastnit.

Neváhala jsem tedy (dobře už víte že co se týče výletování, poznávání nových míst a lidí A hlavně s tím vším spojené focení mne vždycky dostane) a okamžitě jsem se přihlásila.

V den D a hodinu H (no spíš o třičtvrtě hodiny dřív) se dostavila Janka z Bratislavy v okamžiku kdy jsem teprve mírnou rychlostí balila tašku. Takže jsem nasadila rychlejší tempo a doházela dovnitř zbytek věcí. Ale zapoměla jsem na jednu důležitou a tak se jak přes kopírák opakovala situace z pátku třináctého. Opět jsem vyrazila s kompem a opět bez mobilního internetu. A navíc bez kabelu na stahování a náhradní baterky do foťáku. ještě že ta co v něm byla byla čerstvě nabitá.Jenže tentokrát jsem mohla nadávat jen sama sobě. Naštěstí tam šla wifi takže členky skupiny se dočkaly svých reportů. A baterka naštěstí ten víkend vydržela taky....

Ode mne jsme ještě cestou nabraly Romču v Třemošnici u Chrudimi a vydaly se dál směrem na Šluknovsko, tedy přesně do Krásné Lípy. Tam totiž žije čtvrtá účastnice Hanka.

I přes dvě zastávky jsme dorazily o něco dřív a tak zbyl čas dát si u Hanky v hotelu kafe a něco k pití. Netrvalo to zas tak moc dlouho a Hanka se objevila a tak jsme vyrazily k jejímu domu kde nás čekalo super ubytování v jednom z volných bytů které v něm jsou. Následovala opékačka vynikajících buřtů, a musím říct že takovou lahůdku už jsem vážně dlouho neměla, buřtíky pěkně uvnitř růžovoučké šťavnaté, zvenku krásně opečené....no skoro jak z dob našeho dětství.

A povídání a řehot a zase povídání později pak když už se dělalo chladněji (měly jsme totiž na to opékání jedinou dobu se sluníčkem za celý víkend) pak posezení s kávou, vínem a zákusky. A probírání ozdob a mašlí a všeho toho, co k tomu našemu mašlovému tvoření potřebujeme. Přehrabovaly jsme se jak malé holky v různých blejskátkách a cinkátkách, korálcích a perličkách. Tahle setkání jsou v něčem vyjímečná. Celou dobu si totiž říkáte jestli si s těmi lidmi sednete i naživo tak jako na síti nebo jejich blozích, jestli si vůbec budete mít s nimi co říct až vyčerpáte témata ke tvoření....

A čekáte ten úplně první pohled do očí. Pro mne už podruhé to bylo setkání velmi příjemné a překvapující v dobrém smyslu slova...... nevím jak druhým jsem sedla já, mě tedy sedly účastnice při obou setkáních.

---

Druhé mezipřistání v Třemošnici. Janka a Romča.

Výstavní okénko u Hanky v hotelu. Ona se povíce zabývá tvorbou takových krásných kytek a košíčků.

Ale i krásné kouličky dokáže stvořit....

.... a takové košíčky

A to už jsme seděly na zahradě a neustále rozprávěly a rozprávěly. Hanky muž Jirka seděl trochu opodál a jen naslouchal a uculoval se. Ale velmi zodpovědně se nám staral o ohýnek když jsme si opékaly tu božskou manu.

Tak nejenom jsme povídaly.....

...... ale i popíjely.....Janka dovezla ze Slovenska skvělá malá balení ochucené i neochucené vodky, a piva bylo také dost

Jenže po vodce jako aperitivu vyhládlo a tak jsme s Jankou vzaly buřty a hajdy péct

A vyfotit se s námi přišly i Romana s Hankou

Ty buřty byly tak vynikající, že jsem zblajzla dva....a kdyby mi to nebylo blbý snědla bych i tři! Protože fakt tak dobrý jsem měla opravdu snad od revoluce poprvé.....

Na sobotu byl plánován výlet ale kam a proč se nakonec z něj konala jen část až příště.....