Trpělivost mizí v dáli....

.....a navíc já jí ani tolik nemám a startuju vcelku

brzy. A co že mne o ní připravilo? Jak jinak než činnost posledních čtrnácti dnů a to artyčokování či se spíš budu držet názvu falešný patchwork. Ty z vás které se dostaly na můj odkaz na stránky šikulek co se tímto baví a za jejichž partnerku jsem byla přijata (i další šikulka Janinka tam je) určitě zaregistrovaly koule se spirálovým vzorem. No a to bych nebyla já, v tomto se sebevědomím výše Everestu abych si neřekla Tak tohle dám levou zadní....(mít takové sebevědomí i v jiných věcech, co bych všechno dokázala a kde bych dneska byla)

Ovšem jak správně tušíte, nedala....

Ani levou ani pravou ani přední ani zadní. Mučila a trápila jsem se tu nad tím dva dny, večer se mi honily před očima koule všech tvarů a barev, přemýšlela jsem kde je chyba že se mi to už ve třetí řadě prostě tak rozjede že mi vznikají obr mezery mezi jednotlivými šupinami. Po šestém rozebrání už jsem chytala nerva tak že už vše málem letělo do popelnice. Jenže já se zabejčila a řekla si že dokud to nedám neskončím! No nakonec po dvou odpoledních, bolavých ramenou, zatuhlém krku a rozbolavělých prstech to jakž takž dopadlo. Ovšem pouze na dálku. Nutno pozorovat z minimální vzdálenosti půl metru a více a hlavně nebrat do rukou a neprohlížet....

Chvilku mne sice napadlo zkusit to třeba dělat na zakázku jakou kdo by chtěl barevnost, a asi by mne to i hodně bavilo, dokonce jsem viděla skvělé stojánky na které se ta koulička či jiný výrobek dá pověsit a postavit na poličku či stůl. Ale pak jsem si říkala že nevím jestli by o to byl zájem. Dneska si lidi kupují opravdu jen to co nutně potřebují. Moje švagrová je zářným příkladem jak se tímhle dá opravdu velice špatně uživit a jak všechno válcuje Čína svými levnými továrními výrobky.....asi bych zrovna v tomhle měla mít to sebevědomí větší, jenže si myslím že to není natolik dokonalé....