Začátek prosince....

První prosincový den byl, alespoň tady, krásně slunečný. Po dlouhé době. Tudíž co bylo nasnadě? Vzít přízemáky a hurá na procházku. I po jemném sněžení ale to že začal prosinec nebylo vůbec znát, jen místy ve stínu zůstalo na stromcích jemně pocukrováno. Dokonce jsem našla i jeden květ vratiče, který se zapoměl a vesele si kvetl i když už dávno jeho čas minul. Do té doby dobrou náladu mi ovšem okamžitě zkazil pohled na to, jak už zase zmizely další kusy lesa, včetně jednoho nádherného majestátního dubu a takový bordel na cestách, že se tam dalo horko těžko chodit a i přízemáci o dost mrštnější než já na mne vyčítavě hleděli kudy je to tahám....větve, polena, cesty rozryté hlubokými koryty od kol mechanizace, všude bláto, prostě hnus velebnosti. Mám obavy, že pokud to tak půjde dál, za chvíli tu cesta do lesa bude trvat tak hodinu, protože se kraje neustále posunují dál a dál....a to buď díky silnému větru anebo jako teď, masivnímu kácení. A jak jsem tak koukala na ty označkované stromy, ještě není všem dnům konec a kácet se bude dál....

Nějak jsme se nakonec z toho prohrabali a problátili, a já se zařekla že už tam zase dlouho nevkročím....jenže se tím pádem hodně zužuje možnost kam naprochajdy chodit....