Sex versus milování.....

Opět téma, které se zdá být jednoduchým, ale......jak se ho uchopit? Začít o vlastních zkušenostech, nebo rozebírat historii, kázat, moralizovat, chválit?

Nicméně nejdřív si poslechneme co nám o sexu říká Wikipedia:".....pohlavní rozmnožování,erotická láska, přitažlivost, genitální a orgasmické aktivity, to vše lidově nazýváno SEX...."

No brr, tak takhle suchá definice dokáže hodně rychle člověka odradit. Rozhodně možná vystihuje vědecká a lékařská kritéria a hovoří vědeckou řečí, ale někam se při tom vytratila ona lidská stránka. Dobrá, ještě jinak, slovo sex mi asociuje E 55, a její stálé obyvatelky a obsluhovatelky německých sexuálních turistů a kamioňáků z různých koutů Evropy, kteří jsou ochotni platit. A někdy se opravdu divím, čemu všemu JSOU ochotni zaplatit, takže si říkám, jestli nedělají mužům jako takovým negativní reklamu. Nebo rychlovky někde na lesní cestě či noční kluby. To beru jako sex.

Já dávám raději přednost slovu milování, je to slovo které pohladí a naladí. Je v něm něžnost, intimita a sdílení pocitů dvou lidí, kteří jsou si blízcí a kteří k sobě navzájem pociťují lásku, která je zcela pohlcuje a sbližuje, a ne jen prostý akt plození a ulevení si, když to náhodou doma nějak skřípe.

Je rozdílný pohled na milování ze strany mužů a jiný ze strany žen. Žena je víc citově angažovaná, víc se k sexuálnímu partnerovi snaží přimknout, má potřebu určité jistoty a neumí se tak rychle odstřihnout. Je sama sebou nejistá, potřbuje stále a znovu ujištění, že ji má partner rád a že nějaký špíček či ďolíček od celulitidy navíc mu ROZHODNĚ nevadí. Muž má neustálou potřebu dobývat a lovit, objevovat dosud neobjevené a ne setrvat na místě, musí hledat a pátrat. Je pravdou, že tohle patří k počáteční fázi vztahů, k době kdy se se svým partnerem seznamujeme a plánujeme co dál.

Něco jiného už je letitý vztah, tam se ono sdílení pomalu a jistě vytratí a zbyde jen všednodenost, stále stejné otázky a odpovědi, stres v zaměstnání a koloběh rodiny, tady se už pomalu dá mluvit o sexu, jen ne v takové degradační rovině jako je sex na ulici, pořád ještě tam má navrh ona určitá intimita, souznění a porozumění.

A ještě je tu milování které spadá do kategorie MIMOMANŽELSKÉ. Zakázané ovoce, které chutná víc než to samé doma na míse. Neodsuzuji, neboť kdo jsi bez viny, hoď kamenem.Prostě může se stát a samozřejmě stává, jen se nesmějí úmyslně zraňovat ti, kteří o tom neví. Přináší to vzrušení z neznámého, z toho co třeba doma neznáme a máme možnost vyzkoušet. Zdá se to být lákavé, dobrodružné a samotné plánování je samo o sobě velkým afrodisiakem.

Po čase ale zjistíme, že to je vlastně pořád o tom stejném, vzrušení z nových zážitků a prožitků vyprchá a opět se objeví stereotyp. Někdy se ale i může stát, že takto objevíme vztah, který nám ukáže, že ten dosavadní byl chybou a dá nám sílu se s tím starým rozloučit(a teď vůbec nemám na mysli scénaristickou licenci v Nemocnici na kraji města). Já sama pár takových vztahů znala osobně.

Když se rozpoutala diskuze o tom, zda se sexuální výchovou začínám buď již v předškolních zařízeních nebo nižších ročnících, byla jsem pro. Už jen z toho důvodu, že spousta rodičů má před svými dětmi ostych o těchto věcech mluvit, a nechávat je v absolutní nevědomosti, či aby se případně detaily dozvídaly od starších spolužáků mě nepřipadá vhodné. V době kdy Fredie Mercury zpívá že "Love kill's", láska zabíjí, a v době kdy jeho samotného paradoxně láska zabila by se naopak měl sexuální výchově věnovat větší prostor. Samozřejmě přiměřeně věku a míře chápání dětí a samozřejmě s určitým vkusem a hlavně pravdivě, aby se nemohlo propříště stát, že se po školách budou povalovat brožury v kterých se píše že homosexualita je nemoc, která se dá za určitých podmínek léčit!!!!!!!!!!

Žijeme v době kdy se mnohá tabu stávají věcí veřejnou,a tak by i všechno okolo sexu a milování mělo být přirozenější a ne upjaté jako kdysi. I když......mnohokrát se ukázalo, že i naši prudérní předkové si uměli, pokud šlo o milování, pěkně užívat.

Slovy z filmu Stvoření světa "Milujte se, a......." zbytek je na rozhodnutí jednoho každého, uzavřu toto ne zrovna jednoznačné téma.