18 června 2017

Melk - město ....



Jelikož se pomalu krátil čas na prohlídku klášterních zahrad
a blížil se čas dostavit se na místo srazu, vydala jsem se na malý průzkum města Melku.
Melk je (a to mne překvapilo docela dost kvůli malé rozloze) okresní město
v Dolním Rakousku. Má 5257 obyvatel, jeden nádherný klášter a jeden krásný kostel
Nanebevzetí Panny Marie. Poprvé je zmíněno v roce 831 podjménem Medilica v souvislosti
s donací Ludvíka II. Němce. Jeho jméno je slovanského původu a je příbuzné
i se jménem Mohelnice (Mogilnici).
Melk svým sídlem zvolil v roce 976 Leopold I. Babenberský.

Od kláštera se vydáme Klášterními schody dolů do města. Takových krásných uliček
je v Melku hodně, odkazují na jeho středověký původ.







Pochod nejstarší uličkou ve městě. Pochází z 12.století a stojí v ní budova
prvního poštovního úřadu, který vznikl z dřívější přepřahací stanice...


Socha patrona města i kláštera, sv. Kolomana z roku 1689. Sv. Koloman (Poutník)
se narodil v 10. století v Irsku. Podle některých pramenů to byl syn irského krále, podle jiných
snad kněz nebo mnich. Roku 1012 se vydal na pouť Evropou do Svaté země. V Rakousku,
snad pro svůj nezvyklý oděv, byl považován za maďarského či českého špiona a byl zajat.
Byl mučen a bez rozsudku oběšen. Protože se popravení zločinci nepohřbívali,
a když se nedorozumění vyjasnilo, bylo lidem divné, že tělo nepodlehlo rozkladu.
Když se chtěli přesvědčit a bodli do boku, vytekla jasná krev, lano na kterém byl
oběšen rozkvetlo a ze šibenice se stal strom. To všechno se považovalo za zázrak a tak
bylo jeho tělo převezeno do kláštera v Klosterneuburg a zde bylo pohřbeno.
13.10.1014 byly ostatky markrabětem Jindřichem I. Babenberským převezeny do Melku.
Od roku 1244 se stal patronem Dolního Rakouska, Melku, Stockerau, Rakouska (do roku 1663)
odsouzených k oběšení, zvířat, cestovatelů ale i potkanů a myší. Znázorňován je jako poutník, s kloboukem, holí
kabátem, lahví a v ruce drží provaz.



Horní ulička 12. století, dolní století čtrnácté


Budova bývalé přepřahací stanice a prvního poštovního úřadu


Zbytek z původních hradeb


Tam co je na domě zcela vlevo vidět kousek pamětní tabule dosahovala v roce 2013
při červnových záplavách voda z Dunaje. Ono se to asi nezdá že by to bylo moc, nicméně Dunaj
je tady od města vzdálený asi půl kilometru ...


... a oddělen pásem vysokých stromů, jak je vidět na téhle fotce.


Tohoto drsnýho krasavce jsem prostě nemohla minout bez toho abych
ho vyfotila



Pro změnu jeden obyvatel města keramický. Ten značně naštvaný xichtík mě rozesmál


Ovšem tyhle portréty nešlo neminout. Byl to takový malý krámek s hand made
věcmi, bohužel jako většina obchůdků a obchodů v Rakousku byl v sobotu zavřený.
Jen se strašně špatně fotily ...



17 června 2017

Havraní alej ...



Jak jsem zmínila, a ostatně na jedné fotce v minulém článku
to bylo i vidět, v zahradě Gardenpavilon byly porůznu ukrytá různá výtvarná
dílka rakouských umělců. Zvířata byla zajímavá, ale co mne nadchlo byla
cesta kterou lemovala Havraní alej. Sošky havranů s různými veselými
i zasmušilými výrazy a v různých pózách. Úplně jak my lidé ....

Protože fotek bylo dost, vytvořila jsem z nich tentokrát koláže








16 června 2017

Něco z klášterních zahrad melckých ...




Klášterní zahrady přiléhající ke klášteru v Melku
nejsou sice tak zábavně koncipované jako zahrady Kittenbergerovské
přeci jen to nejsou a priori zahrady světské, nýbrž duchovní. I tak ale jsou
dost rozsáhlé, nicméně připomínají spíš anglický park. Stejně jak ty v Schilternu
jsou i ony dělené do jednotlivých tématických zahrad. A i tady jsem je nestihla projít
úplně celé, jen jsem si prošla část kolem Gardenpavilon a zahradu Rajskou
a Středozemní. Některé z květin se objevily v článcích Květinovém a o růžích.

Přijměte tedy pozvání na toulání po dalších krásných zahradních partiích ...


Světskou zábavnou část zastupuje Gardenpavilon umístěný v zahradě typu francouzského parku.
Jsou zde umístěná výtvarná díla dvou výtvarníků, dvojrozměrné podoby zvířat
a jedna Havraní alej. To jsou úžasné postavičky havranů v různých podobách.
Pro ty mám zvlášť přichystaný článek.





Zadní fronta pavilonu


Výsadba z opět krásných starých anglických a francouzských růží


Z netu jsem zas stáhla podobu vnitřní



A jdeme opět ven. Promenáda pod pavilonem


Průchod do Japonské relaxační zahrady


Tahle partička ruských turistů se mi neustále " pletla" pod nohy. Nebylo snad
jediné místo kam jsem dorazilaa oni se tam nemotali taky. Opravdu se motali,
i když viděli že něco fotím vlezli do záběru aniž by třeba chvilinku počkali.
Ono se vůbec většina ruských turistů kterých zde bylo také dost, chovalo jako by jim patřil
celý svět.


Průchod do zahrad Středozemní a Rajské. Rajská byla ukázka osázení a rozložení
záhonků v rajských dvorech káštěrů a Středozemní byla věnovaná jenom všem
možným bylinkám


A tady je jedna z plastik, které na vás vyjukávali z míst kde by jste je ani nečekali


Na různých místech byly nasypány dekorační oblázky a tak samozřejmě
jsem se pro jeden bez vybírání sehnula abych měla i odsud památeční. Ovšem nevím co si mám
o něm myslet ...Mrkající


Ve skutečnosti je ten kříž o dost viditelnější, a opravdu jsem si ho nevybírala.
Prd jsem viděla, protože jsem neměla brýle a tak jsem si jeden prostě sebrala.
Až když jsem ho měla v ruce jsem si všimla té kresby. Prostě klášter je klášter ....

15 června 2017

Klášterní toulání pokračuje ...



V minulém článku jsme skončili na třetím
nádvoří melckého kláštera. V jeho průchodu se skrývá začátek
prohlídkového okruhu. Tady ale také končí veškeré fotografování,
takže z interiéru mám jen celkem čtyři fotky. Dokonce i na netu najdete
jen minimum fotografií. Myslela jsem, že se v kostele někde ukryju
a potajnu něco cvanu, ale nešlo to. Protože já a zákazy spolu nějak moc nekamarádíme.
Jenže tady nademnou prostě vyhráli.

Klášter vešel ve větší známost také díky temnému středověkému thrileru
Umberta Ecca " Jméno růže " a jeho následnému filmovému zpracování s Seanem Connerym
a Mathewem Broderickem v rolích mnichů řešících záhadné vraždy osazenstva kláštera.
Je zvláštní vidět tu rozjásanou barokní tvář kláštera a představovat si tu středověkou.

Ostatně co stojí opravdu za to, je výhled z polokruhové terasy . Vidíte do širokého
okolí i na majestátní tok Dunaje.


Boční chodba, kde si můžete odpočinout, ale kterou se také vychází z prohlídkového
okruhu. Jedno z mála míst kde se dá fotit.


A takhle to vypadá po celé vyhlídkové trase. Tůristi, tůristi, tůristi ....


Část schodiště a .... schovat aparáty, vypnout mobily a strčit do kapes
a jen se spoléhat na svou paměť že zachová nějaké vzpomínky na krásné artefakty
a místnosti. Ostatně třeba v takové knihovně musíte zapojit i čichovou paměť. Ta směsice vůní z kožených
vazeb a starých pergamenů je velmi příjemná.


Na terasu se dostanete z krásného sálu o kterém si nejsem vůbec jistá
k čemu slouží. Ten výklad hodně chybí.


Socha sv.Kolomana který je patronem kláštera. Stojí na nádvoříčku pod vyhlídkovou terasou. Z něj
pak už je východ přes obchod se suvenýry do oné výše zmíněné chodby


Pár detailů z nádvoří. Patří věžím kostela sv.Petra a Pavla


Ještě pohledy z terasy na kostel



A jsme venku. Postranní "ulička" mezi klášterními budovami


A znovu chodba kde můžete spočinout ve stínu. Sluníčko bylo opravdu věc, která
možná mnoha lidem nedělala zrovna dobře, navíc Melk stojí na slunečném ostrohu nad slepým
ramenem Dunaje takže se do něj slunce opíralo plnou silou a míst kde byl stín bylo opravdu velmi málo




V rámci vstupného máte zaplacený vstup na Severní baštu a do klášterních zahrad.
Na baště je panoramatická terasa kde si můžete v 360° prohlédnout další
okolí kláštera. Mezi něj třeba patří tyto dvě věže


Protější bašta. Tyhle pozůstatky dávných dob už spíš připomínají středověk



Pohled na klášter z cesty k přístavišti lodí


A pohledy z města



Tenhle pohled mi trochu připomněl pohled na Piaristický klášter v Litomyšli
z Toulovcova náměstí


Jediný obrázek interiéru kostela, který jsem na netu našla


A tady si můžete udělat obrázek o celkové rozloze kláštera. Zcela vlevo jsou dvě
bašty mezi kterými je vchod na první menší nádvoří, pak velké nádvoří druhé,
část kláštera kde jsou vystavené klášterní artefakty, východ na terasu a cesta z ní
do přiléhajícího kostela. Přes nádvoří opět ven a na jednu z bašt. V pozadí
stojí Zahradní pavilon a k němu přiléhají klášterní zahrady. Ty se celé na fotografii
už nevešly. K pavilonu a jeho okolí se podíváme příště. Klášter Melk je doposud
" živým " klášterem, a navíc zde studuje 820 studentů na klášterním gymnáziu.