Vyškrabkávám poslední obrázky archívu
které se hodí na ucelenější článek. Zatím jsem nebyla nikde na
procházce protože se snažím mrcasit po zahradě
kde je potřeba stále hrabat a vyhazovat spadaná jablka a konečně
(když je mráz na krku) zasázet v létě ze země
vytahané cibule tulipánů a narcisů. Jak já tuhle práci nemusím!
Rejt díry na výsadbové koše, do nich naházet
hlínu, napíchat cibulky a zase všechno zahrabat tak aby byly
ve správné hloubce. je to taková blbárna v kleče
a to mě moc nebaví. Včera jsem zasázela tulipány a na dnešek
mi zbyly narcisy a drobné cibuloviny jako
krokusy, modřence apod. Ta ale půjdou rovnou do země takže
s nimi nebude taková piplačka.
Sobota sice byla ve znamení velmi zajímavé exkurze, leč se
zakázaným focením. Škoda, protože to
bylo vážně zajímavé. Šlo o fabriku kde pracuje dcera a která
slaví 350 let od vzniku. Už to že základy
této výroby byly položeny za vlády krále Slunce Ludvíka IV.
je samo o sobě zajímavé. A od začátku
se firma zabývá sklem. Kdysi to bylo sklo dekorační a firma se podílela
na výzdobě Zrcadlového sálu ve Versailles,
dnes je to výroba skelných textilií které se používají ve stavebnictví
nebo stavbě silnic. Ale stále je tu základem sklo.....
Ovšem práce na provozy hodně těžká.
Hlučná, ve vedru a neustálé přítomnosti skelných vláken ve vzduchu.
A jelikož se nedalo fotit tak vám představím barevný mišmaš
květin které jsem ještě nachytala před dnešním mrazem vést
na zahradě .....
Tuhle nádheru mi přivezla dcera, včera jsem jí naštěstí večer dala už domů
na chladnou chodbu, jinak by tím mrazíkem který byl v noci a to dost nepříjemným
hodně utrpěla. Navíc teprve teď je až na pár poupat v květu celá což by byla
velká škoda. Ale možná jí ještě dám ven pokud dnes nebude mrznout.
