Ať žijou archívy čili listopadové (ne)focení .....

Protože už zas pracuju na další zakázce a není tudíž

tolik času na focení (i když v dnešním kráááásně mlžném ránu jsem se zas vydala) došlo na něco čemu

se říká sofistikovaně Výběry z tvorby, ale v praxi to je vykrádání archívu a uveřejňování fotek již jednou uveřejněných.

Já proti nim nemám ani to nejmenší protože je zajímavé porovnávat jak to v přírodě vypadalo před rokem, dvěma, třemi

či co se vlastně v tu dobu fotilo. Přiznávám že je to alespoň u mne dost velký rozptyl. A dnes se mi navíc podařilo naprosto

neúmyslně nafotit jak to tu vypadalo 14.11 v různých letech.

Zvu vás tedy na letem světem listopadovým focením ......

---

6.11. 2011 mlžné ráno v lesích na Mníšku

3.11.2012 výstava v Letňanech a Bobešovo vítězné Halelluja. To už jsme měli v kapse titul Grand šampion

4.11.2012 druhý den výstavy a portrét v té chvíli už čtyřnásobného šampiona, tentokrát to byl Šampion ČMKU

4.11.2012 Zatím jsme na jednom konci cesty (metro Letňany) .....

.... a tady jsme na jejím konci (stanice tramvají Anděl)

13.11.2012 a nádherně rozkvetlé pelargonie na náměstí v Třebové. Paradoxně přímo proti nim byl sloup veřejného osvětlení už s vánoční výzdobou a osvětlením

16.11.2012 a opět náměstí ve Třebové

17.11. 2012 a o nějakých padesát kilometrů dál. V Hanušovicích a moje cesta v roli osobního řidiče ......

...... a zatímco muž pracoval na servisu já si fotila zvířectvo v okolí. Jelikož je to Zemědělské družstvo byly na výběr krávy nebo koně. Fotila jsem oboje, leč moje srdce patří těmhle krasavcům

5.11.2013 koťátka v CHS Eda Karnival.

18.11.2013 tamtéž

13.11.2014 rybník Velký Košíř Nedošín u Litomyšle

A teď série čtrnáctek

14.11.2011

14.11.2012

14.11.2014

Tolik listopadový výběr a dál už se mi zas z dneška na pár dní podařilo něco nafotit. Takže snad výběr nebudu dlouho potřebovat ale je možné že se do nějakého zase pustím. Vykrádat mám co

Jak jsem k blogování přišla .....

Začnu tak trochu out of theme.....

Když se mi v listopadu roku 2008 choulil v autě na klíně chomáč šedivých chlupů s bílošedou čupřinou

netušila jsem co všechno jednou vnese do mého celkem klidného života neposkvrněného používáním počítače

natož sociálních sítí. O nějakém fotografování nemluvě. Zatímco dítka podlehla nejprve mailovému a později chatovému a ještě později fejsbukovému šílenství, já propadla šílenství výstavnímu. Bylo to spojené s podmínkou mého kamaráda že nechám Bobeše uchovnit. Na to je potřeba několik výstav s výsledkem nejhorším V3. A pak si můžu dát od toho vcelku pokoj. Jenže mne to popadlo a zalíbilo se mi to a tak zatímco okolo v rodině řádilo síťování já si v poklidu chodila po výstavách. A jak se mi to víc a víc zamlouvalo, dokonce jsem začala kvůli výstavám znovu po mnoha desítkách let i fotit, přemýšlela jsem víc a víc o krásných webových stránkách věnovaných našim úspěchům, tak jak jsem to viděla u mnoha jiných chovatelů. Jenže problém byl v tom, že já nebyla (a vlastně stále nejsem) zběhlá v téhlé sféře počítačového tvoření, synek neustále tvrdil že nemá čas a tak se mi představa vlastních webovek stále vzdalovala.

Až do začátku května roku 2010 kdy jsem na jedné výstavě v rozhovoru mezi dvěma vystavovatelkami zaslechlo ono kouzelné slovíčko BLOG.

Našpicovala jsem tedy uši a při čekání na vstup do kruhu jsem pozorně naslouchala popisování v té době už velmi zanícené blogerky o tom jaké výhody to skýtá, jak je to zajímavé a hlavně jak je to jednoduché. Po návratu domů jsem tak trochu na tenhle rozhovor zapoměla ale pak, nevím už kde, jsem narazila na server Blog.cz a vábení Založte si blog zdarma! Tož jsem si řekla že by to vlastně mohla být taková náhrada za klasické webovky a pustila jsem se do tajů zakládání, úpravy, dalších věcí spojených s tímto fenoménem. Narozdíl třeba od Malkiela jsem měla hned od začátku jasno o názvu. Jelikož se mělo jednat o blog o plemeni Dandie Dinmont teriér, o jeho vlastnostech a potažmo o našich výstavních a jiných úspěších, o soužití naší smečky a i vlastně o focení okamžitě mne napadla parafráze na název románu Johna Irvinga Svět podle Garpa (ostudně přiznávám že jsem ho nečetla!) a tak vznikl blog Svět podle Dandíka. Dokonce jsem proplula bez pomoci a bez újmy na psychice i všemi úskalími všech požadavků Blog. cz při zakládání, jen mi nějak nešlo zadat přesnější počítání návštěv. To se podařilo až po dvou a půl letech prostě zčista jasna, ani nevím jak. Trochu to byl zprvu boj s vkládáním fotek, protože ty byly vlastně druhou nejdůležitější položkou blogování, ale i to se časem lepšilo a lepšilo. Když dnes koukám zpětně na to hopsání fotek po stránce říkám si jaké že to kopyto se pustilo do téhle práce . Už párkrát mne napadlo že bych je mohla uspořádat tak aby byly úhledně řazené, proč ne, ale zase si říkám že to prostě k těm začátkům patří a tak je nostalgicky nechávám v tom neladu dál.

Zpočátku jsem všechno výstavní i dění kolem komentovala z pohledu Dandíka. Jenže časem se ukázalo, že jen tímhle nelze plně využít možností které blog dává a postupně se témata začala nabalovat, rozšiřovat a košatět.

Přibývala rubrika za rubrikou a začaly se plnit galerie. A dokonce i komentáře. První mi přistál docela brzo, hned tři dny po zveřejnění prvního článku v povídání Jací jsme . Ovšem na delší dobu taky poslední. Tedy alespoň trochu k věci. Nepočítám komenty typu Klikni mi prosíííííííííím ..... i když ten byl taky během května jen jeden.

Až 16.9. 2010 byla mým historicky prvním komentátorem z těch známých blogerů SignoraA a to u článku na TT o snech.

A byla vlastně i první blogerkou kterou jsem začala sledovat a navštěvovat abychom se posléze dopracovaly k tomu že si občas zavoláme. I když ještě se nám nepodařilo se sejít osobně jako už s některými jinými blogery a blogerkami.

A jak vlastně vypadal můj úplně první blogerský počin tak to můžete lehce zjistit. Byl předlouhý a neskutečně neúpravný.

Ale já byla nadmíru šťastná že jsem sama dokázala zvládnout takovou do té doby (pokud nepočítám účetnictví) naprosto neznámou stránku používání kompu a že se začala psát nová kapitola mého života. Života se sítěmi, psaním, focením a povídáním si se stejně postiženými, života s drogou jménem BLOG!

Rolling Stones ..... aneb Jaggerův jazyk v čistě přírodním podání

Když byla večer mlha .....

Jak jen to nazvat .....

...... posedlost, závislost, úchylka? Prostě jak je někde na něčem víc jak jedna kapka

už letím s foťákem abych to co nejlíp vyfotila. Fascinuje mne obrácený svět v kapce vody nebo ty droboulinké

kapičky na krajích trav které popírají gravitaci. O tom co se třpytí na listech růží ani nemluvě. Když do kapek zasvítí sluníčko a ony začnou házet drobné pablesky jsem na vrcholu blaha. Ovšem jen do té doby než zjistím že na fotkách jsou to jen mrtvé kousky vody. Sluníčko a duha jsou fuč a život s jinak nádherných diamantů na listech někam vyprchal.

A tak opět a zas vybíhám. A opět nic. Jen občas se zadaří trochu života jim vdechnout, občas se ten náznak

duhy a jiskření podaří do těch fotek dostat a to si pak plácám na rameno.

Takže dneska druhá část ixtého pokusu .....

---

Tentokrát pokus na stativu, zase jsem si jednou vzpoměla že ho mám. Malej, nízkej na focení na zemi ale i na čemkoli kam se dá namotat. Moc rozdílů nevidím, zřejmě dělám stejnou chybu jako když fotím z ruky.

Další vhodný adept, šalvěj a její šedostříbrné listy

Jedna z host si usmyslela že teď je nejlepší čas ke kvetení

Včera slunce, dneska déšť .....

.... tak by se dala skvěle interpretovat

změna nálady na dnešních fotkách. Ve skutečnosti je dělí od sebe týden.

Ty dešťovky jsou focené včera, kdy jsem v okamžicích kdy přestalo mrholit a nebe se trochu rozjasnilo

vyběhla jen tak zas na zahradu abych alespoň něco málo nafotila do dalšího článku. Dneska bych měla de facto volno celý den na všechno co mne baví, ale bohužel venku prší, kouličky na další tvoření zatím taky nemám, tak se

asi po dovaření a zblajznutí oběda půjdu zachumlat do peřin.

Ostatně to počasí k tomu přímo vybízí .....

---

Klematis má ještě pár květů ......

...... stejně jako růže. Pořád nasazují nová a nová poupata

Tolik pár ze včera a zítra bude druhá várka .....

---

Podzimní sluníčko v travách ......

..... ono vlastně říkat něco víc o dnešních fotkách

asi nemá vůbec cenu. Název sám vystihuje jejich podstatu a téma.

Jen snad že při dnešním mrholivém a zataženém dni přijdou k duhu a trochu vám pozvednou náladu ....

---

A co že jsem to vlastně tak usilovně tvořila? .....

Konečně je balík se zakázkou na cestě k mezipřistání

ve Zvolenu a pak bude pokračovat dál směr Vídeň. Navíc mi došli obrázky v archívu

tak se můžu pochlubit co jsem to vlastně vytvořila a nad čím jsem tu seděla někdy až do půlnoci abych měla s

předstihem hotovo. A vyplatilo se. Protože došlo k několika nechtěným výpadkům buď v dodávce materiálu nebo času. I přes to všechno jsem měla hotovo dlouho před samou sobě daným termínem. Teď už jen čekám až se ozve objednavatelka

a dá vědět že balík došel a hlavně že se to líbí. Tedy i když zatím jen jí, dcera to dostane až jako dárek takže to neuvidí teď ale až po třináctém listopadu. A protože neumím sedět jen tak a mám docela absťák po tom špendlení tak jsem ještě udělala pár drobnůstek pro výstavu v Repechách kam jsme tentokrát s Katkou nejely, protože ona má jednu

každoroční rodinnou akci a já bez ní nemám jak se tam dostat. Ale dlouho se flákat nebudu, už mám

objednávku na zelenobílou sadu a pak se možná třeba ještě někdo ozve že bude něco chtít...

P.S. DNESKA MI PSALA PANÍ NA FB ŽE VČERA MUSELA DCEŘI PŘES SKYPE UKAZOVAT JEDNU OZDOBU ZA DRUHOU

A ŽE JEJÍ NADŠENÍ PRÝ NEBRALO MEZÍ. TAK JSEM JÍ PROSILA ABY MI OKAMŽITĚ AŽ BUDOU VISET NA STROMKU POSLALA FOTKU. A TO NEBUDE DLOUHO TRVAT PROTOŽE JEJÍ DCERA MÁ ZVYK OZDOBIT SI STROMEK UŽ 17.11. TAK VÁM PAK UKÁŽU JAK TO VYPADÁ KDYŽ SE OZDOBÍ STROMEK PATCHWORKEM .....

Zvonkohra

Koulování

Jen barvy vypadají ve skutečnosti jinak. Zvlášť ta tmavě fialová. Tady to spíš vypadá jak modrá ....

Tyhle dvě byly taky na zakázku. Takové trochu větší koule. Průměr 12 cm

Tyhle jste tu už viděli, tedy jen dvě z nich, třetí přibyla později. Skončily u některých lidiček na výstavě kteří mi po celou dobu vystavování pomáhali radami, někdy s úpravou a jindy jen tím že jsou

Vločkování. Taky už tady dvě byly ale teď jsem jim dodělala další sestřičky

Zkouška andělíka

U první zlatohnědobéžové varianty jsem přemýšlela jestli do vlasů nebo jako brož. Nakonec šla na sponku, ale střihla jsem si ještě smetanovočernou a ta už je jako brož

Aby nepřišly zkrátka ani malé parádnice

Soupravička sponky a gumička

A jedna čelenka pro Ledovou královnu

Už mám v hlavě jednu kombinaci kterou bych chtěla vyzkoušet ale až budou kouličky a hvězdy. Tak zas od příštího týdne budu tvořit další.....