Dnešní soutěžní příspěvek voní dálkami i přes to,
že už dlouhá léta stojí v Praze na Petříně. Jako malá jsem tam moc ráda chodila na procházky a to mi tak nějak zůstalo až doteď. Ráda porovnávám co se tu změnilo k lepšímu, a s nelibostí nesu to co je horší. Ale musím s radostí konstatovat, že toho horšího je pomálu. A to platí i o okolí tohoto krásného dřevěného kostela.
Pravoslavný celodřevěný kostel byl původně postaven v obci Velké Loučky u Mukačeva
na Ukrajině ve druhé polovině sedmnáctého století. V roce 1929 byl rozřezán
a odvezen do Prahy. Zde byl opět znovu v Kinského zahradě postaven v původní podobě.
Kostel nese prvky lidového baroka. Pod nejvyšší věží je prostor určený jen pro ženy, lidově zvaný babinec.
Další věžičky jsou nad kněžištěm a hlavní lodí. Ceý interiér je vyzdobený barvami typickými pro pravoslavnou víru,
bílou, zelenou a červenou které symbolizují víru, naději a lásku. Stěhovn byl dokonce dvakrát. V roce 1793
byl z Velkých Louček prodán do bohatší vesnice a teprve odtud byl stěhován do Prahy. Rozřezán a naložen
do čtyř speciálních železničních vagónů. Jeho největší zajímavostí je že na něj nebyl použít žádný hřebík.
Jelikož kostel patří Pravoslavné církvi v Čechách a na Slovensku jsou de každou neděli a pondělí
pořádány svaté liturgie.
Detail dřevěných hřebů
Původně tady byla fotka kostela rozděleného protože se mi nevešel do objektivu, ale Kosáček se nade mnou slitovala a kostel mi krásně "slepila". Takže vy kdo to čtete teď už vidíte kostel krásně vcelku, tak jak opravdu vypadá.....
A pohled dovnitř, je to focené přes sklo a ještě s bleskem, takže kvalita horší.....
) ale nakone jste rozhodli o tom že je vítězkou opět dáma. A dobrá fotografka. Ještě v jednom jsem držela Patrikovi prsty, jeho fotovýlet tam kam se člověk v kostele normálně nedostane byl naprosto skvělý a obsáhl mnoho zajímavých míst která v kostelích jsou. I kdybych mu dala svůj hlas, protože já totiž normálně hlasuji jen v případě že je někde shodný počet hlasů, prostě by to na vítězství o jeden hlásek nestačilo ....
