Chrpově.....

Když se o někom řekne, že má chrpově modré oči

asi se okamžitě vybaví každému oči herců Paula Nevmana nebo Roberta Redforda či Henryho Fondy.

Těch přirovnání je mnoho, pomněnkově modré, blankytné, modré jak studánka.... ale ta chrpa to

je opravdu nejkrásnější barva. Takovou modrou chrpovou vlnu jsem fotila na okraji pole kousek od

naší chaty. Byla dlouhá a široká, a doplněná bílou barvou heřmánku a občasným červeným cákancem

vlčích máků. Akorát jsem měla nohy pěkně odrbané protože tam rostl ještě nějaký sajrajt který škarabal

až hrůza. Navíc se to lámalo a padalo to bot. Není to bůhví jaký květ, je to obyčejný jednoduchý kvítek

ale co z něj dělá ten Nej je ta barva a pak množství. Holt jak se říká: " V množství je síla" .....

A myslím že mi dáte plně za pravdu....

---

Začíná čtvrté kolo hlasování....

Jelikož se sešlo málo příspěvků

řekla jsem si že se bude hlasovat od dnes do konce měsíce. Nemá cenu protahovat

hlasování na dest dní, a alespoň se zase vrátíme zpátky do původního modelu. Prvního

v novém měsící začít další kolo. Bude to hlasování asi jednoduché protože jsou pouze

čtyři příspěvky, i když si stále drží, musím říct, svou úroveň. Tedy doufám že to jsou

všechno co jste mi poslali odkazy nějak pořád mám tak nějak dojem že byl ještě někdo

a já nevím jestli jsem ten mejl omylem nesmázla. Pokud ano a nenajdete se tak se mi

ozvěte ještě příspěvek do hlasování dodám.

1. Kostel sv. Anny Litomyšl

(VendyW)

2. Kostel sv. Rodiny Luhačovice

(Marijakes)

3. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého Zelená Hora

(Sceneryphoto)

4. Kostel sv. Anny Žírec

(Frypat)

Modrá záplava.....

S modrou barvou to je u mě tak, že jí mám moc ráda.

Zvlášť když tvoří modré dno bazénu . Ale samozřejmě že i u kytiček se mi moc líbí, i když já sama

jich moc nemám. Ale povětšinou si vystačím i s tím co mají sousedé a kochám se u nich. A v takových

těch překvapeních, že se mi najednou něco na zahradě objeví naprosto nečekaně a překvapivě mi

udělala radost taky jedna a to modrá kytička. Jmenuje se jirnice a já ji tady kdysi měla ve dvou formách. Modrou

i bílou. Nějak se jim nedařilo a postupně odcházely až zmizely úplně. Jaké bylo moje překvapení

když jsem při totálním hubení plevelů na záhonech najednou zmerčila jednu mladou rostlinku chystající

se ke kvetení. Bafla jsem rýček a šup s ní na velký záhon kde bude mít možná lepší podmínky a bude se jí dařit.

Největší modrá záplava dnešních fotek je ale z chaty. Pole kousek od nás si vybralo neskutečné množství chrp

které vytvořily dlouhatánský pás po okraji a tam se producírovaly buď ve společnosti heřmánku nebo vlčích máků.

---

Takže se připravte a jedeme na modré, dlouhé vlně....

Poslední dubnový den a jedna krasavice silniční. Našla jsem ji růst ve spárách mezi chodníkem a silnicí. Nemá cibulky a tak šla ze spár krásně vytáhnout. Že už ji mám na záhoně snad ani nemusím říkat.....

První dekáda května, pomněnky na zahradě u chaty.....

...... a rozrazil .....

...... a zběhovec .....

..... a další pomněnková nadílka ....

Třetí dubnová dekáda, zvonky na pastvinách, ranč Jilmoví

Třetí květnová dekáda, Litomyšl a Len vytrvalý

Šalvěj v obležení včel a čmeláků, místo stejné

Druhý červnový den kosatce u sousedů

Lilek Rantonetův na naší terase

Druhá červnová dekáda, Rožďalovice divoká pažitka

Druhá červencová dekáda, zvonek u nás na zahradě

..... to samé místo a zběhovec.....

Původně jsem měla ještě v plánu sem dát ty chrpy, ale.... je jich dost a tak jsem se rozhodla pro samotný článeček. Myslím že si to zasloužej

Něco od nás......

První červencový den jsem sbalila Bobeše,

(viz Náš šedý houmlesák) foťák a vyrazila se zas jednou podívat po okolí zkouknout co je nového

a co by se dalo nafotit. Po dvou letech se zas na poli objevili bodláky. Říkáte si asi co je tak

zajímavého na bodlácích na poli? Vždyť je to nežádoucí plevel! Ale tohle jsou bodláky speciální,

a mají pro sebe celé pole. Občas tu totiž zasejí Ostropestřec mariánský což je léčivka, a pěstuje

se ve velkém. Tuším že je dobrý na játra....je krásný, velký a pichlavý. A dost. To jsem měla možnost

vyzkoušet na vlastní kůži. Letos je nějaký zakrslý, možná je to počasím, ale předloni měl stonky s květy

tak kolem dvou metrů, letos jen těch mých 175 cm. Ale i tak se dost blbě do pole lezlo i když jsem

to vzala vyšlapanou cestičkou buď od prasat nebo srnek.

---

Pokus o veverčí pohled do koruny břízy....

..... a buků .....

Tady mi vytanul název jedné tuším Remarquovi knihy ale nevím proč ve slovenčině. "Traja kamaráti"

Kde se vzal, tu se vzal mezi zelenými buky jeden vetřelec v červené. Nevím široko daleko o žádném, snad nejblíž ve městě.....ale uprostřed lesa?

Bodlináči bodlinatí pichlaví

Trocha abstrakce v čb

Vloni tu bylo jen pár rostlinek, letos už docela slušné "políčko". Jen škoda že jsem nepřišla o týden dřív, to by byli v plném květu. Náprstník červený - Digitalis purpurea. I když byl v různých odstínech, od tmavě růžové až po bílou.

A jak jsem koukala pěkně se nám tu začali rozmnožovat. Nové rostlinky jsem potkávala ještě kus od tohoto nadělení.

Klasika.....samé přepaly, ale letní atmosféra lesa jak vyšitá

Našla jsem i pár růžovek, ale domů si vzala jen ty malé, pevně zavřené. Neměla jsem tašku tak jen tak co se vešlo do kapes a nebyl z toho po donesení mišmaš

Zvláštní levitující podvodní rostlinstvo

A v trochu větším přiblížení

Další z mých oblíbených průhledů

Toliko příroda u nás a příště zase kytičky. Tentokrát modrá záplava....