37 / 52

1 / Pátek 8.11.13

A je tu zádrhel. Dost velký. Zjistila jsem že mám být jeden den na dvou místech současně ale 70 km od sebe. No a co teď....velké setkání plánované už někdy od jara a které vyšlo až ten poslední listopadový víkend a vánoční trhy kam jsem se přihlásila se svými výtvory. Termín setkání už nikdo měnit nechce a trhy zkusit chci. Takže dilema....vidět se s kámošama nebo dát přednost penězům....dcera bude na denní s nedovedu si představit že by se

mi tam mezi místní ženský šel posadit mužskej. Takže hledat náhradní řešení. Komu věřit a koho zkusit oslovit....není tady takových lidí moc. Nakonec jsem požádala svou bývalou šéfovou a mojí sousedku jestli by to nemohla třeba vzít za mne. A vzala, a jako náhradní řešení mám i vlakové spojení kterým bych to v případě nemožnosti měla stihnout, i když to bude darda. Po prohýřené noci už v devět stát na autobusové stanici v bůhví jakém počasí.....

Skóre dne: Uffff, spadl mi velký kámen ze srdce. Jedna velká radost.

2 / Sobota 9.11.13

3 / Neděle 10.11.13

Nějak mi teď díky nahánění termínu odevzdání práce na poštu dny splývají a nic moc kolem sebe nevnímám. Natož hledat v těch dnech radost. I když jo, jedna ano. Objednávka na dva velký čerty a velkej adventní věnec....snad to vydržej moje kukadlice a ramena a pařátky....

Skóre dní: Sobota - nic

Neděle - jedna radost

4 / Pondělí 11.11.13

Sv. Martin....pokec po telefonu s dvěma toho jména s kterými jsem se už strašně dlouho neviděla. A konečně jsem dostala zprávu že čert s andělem dorazili v pořádku do svého domova....po čtyřech dnech po odeslání....

Skóre dne: Jeden spadlej kámen ze srdce a jedna radost z toho že slyším své staré a dobré kamarády.

5/ Úterý 12.11.13

HOTOVO!!!!!! HOTOVO!!!!!

Už dlouho jsem tenhle pocit kdy mám hotovou nějakou práci nezažila. Naposledy když jsem dělala pro jednu mamčinou známou háčkované a vyšívané věcičky. Sice to je hodně velkej žrout času a člověk se musí podřídit určité disciplíně protože má daný termín kdy je potřeba věci odevzdat, ale ten pocit je opravdu příjemný....

Skóre dne: Skvělý pocit z dobré práce a radost z něj.

6/ Středa 13.11.13

Všechno dobře dopadlo, u doktora jsem stopku práci nedostala, zřejmě nejde vůbec o zánět šlach jak zněla prvotní diagnóza ale po rentgenu a znovu prohmatání ramene usoudil pan dochtór že to bude spíš od páteře, protože pokud by se jednalo o zánět onen první obstřik by to prý zarazil a vyléčil....no nevím, budu mu věřit a spíš se klonit k té díagnóze krční páteř neboť i s touto částí páteře mám od mládí občasné problémy. Vyfásla jsem tedy rehabky a uvidíme....tak já soukromě vím čím to asi je, ale nebudu mu vykládat že celý dny sedím u píchání a když ne u něj tak u PC....

Skóre dne: Radost že můžu dál ničit páteř další objednávkou

7/ Čtvrtek 14.11.13

Radovat se prý má i z maličkostí, takže jo, pro dnešek se raduju z toho že po zamlženém ránu vylezlo sluníčko....

Asi pro někoho to může být banalita, ale věřím že pro spoustu lidí pokud by to třeba mohli jen vidět, by to byla radost obrovská, protože už o tuto možnost buď přišli nebo jí nikdy neměli. Tím pádem by to pro mne měla být radost veliká že já tu možnost mám.....

Skóre dne: Radost že jsem, že vidím, cítím a žiju

Bojuju sama se sebou....8

Další z měsíců fuč, ale co není fuč

jsou ta moje zatracená kilča. Tak samozřejmě, když se absolutně přestane v nastaveném režimu a vrátí se ke starým zlozvykům co by taky člověk mohl chtít, že jo! Ale z druhé strany není to zase tak děsné jak jsem se obávala a hlavně to zatím! není znát na oblečení. Jen holt ten sen že do konce roku bude dest kilo dole se odkládá na jindy....tedy do doby až mne špendlíkování natolik naštve a přestane bavit, že poletí do popelnice a já se zase začnu věnovat obvyklým činnostem, tedy procházkám a focení.

A nebudu furt sedět doma na pr....i!!!!!!

Bilance měsíce: 14.10 Váha 84,7 kg ....14.11. Váha 84,1 kg

HO 104 cm ....14.11. HO 104 cm

Pas 85 cm..... 14.11. Pas 86 cm

Boky 107 cm....14.11. Boky 106 cm

Ono to ale vlastně nakonec není vůbec taková hrůza!!!!

.....a z mrazu do slunce

Opět se vrátím do dne plného sluníčka,

procházení, focení a kafrání. Mám už svoje ustálené jak houbařské tak i fotografické cesty a po těch jsem tak trochu Pavla potáhla....Ta na podzim nejhezčí je kolem všech tří mníšeckých rybníků, protože jsou tu za prvé krásné výhledy na zbarvené stromy na hřebenu nebo naopak krásné odrazovky v hladině rybníků. A ty jsou dnešním tématem. Odrazovky vůbec jsou věc kterou ráda fotím, jen to chce mít štěstí na klidnou hladinu a slunný den. Obojí naštěstí bylo tak jsem si pár výcvaků neodpustila.....

---

---

No tenhle by tedy spíš patřil do kapitolky Krajinová panorama, toho odrazu tu fakt moc není....

Tenhle už tedy není z toulek ale tady z domova z hladiny jezírka, ale námětem je totožný, líbil se mi odraz červánků a trávy. Ovšem co mne překvapilo, že narozdíl od originálu kdy ta tráva na hladině byla černá, na fotce má zelenou barvu hladiny jezírka, což zase není vidět na té hladině, oproti originálu. No trochu zamotané....

Ze sluníčka do mrazu....

Dneska trochu odbočím od podzimního

slunečna do slunečna mrazivého. V úterý tu bylo celkem dost, tedy na danou roční dobu, mrazivé ráno a ještě v půl desáté kdy začalo na zahradu svítit sluníčko byla slušná jinovatka. A tak jsem šla udělat pár záběrů....minule mi totiž nic karta neuložila, tak jsem to šla napravit....

---

---

S Pavlem na toulkách....aneb z Petřína do lesů

U mamči jsem přespala a na úterý

jsem měla domluvený sraz s Pavlem na Smíchovském nádraží. Vracela jsem se zpátky na chatu a tohle byla dobrá příležitost aby nejezdil autem a pracně mne někde nehledal. Navíc ze Smíchova k nám na chatu to je přímá linka a za půl hoďky je člověk na místě. Je zajímavé, že ač jsem ho nikdy neviděla hned jsem ho poznala....

Počasí skvěle vyšlo i když ještě ráno před odjezdem to alespoň v Praze tak nevypadalo, ale než jsme dojeli tak sluníčko vykouklo a naplno se pěkně rozsvítilo a s ním se rozsvítily i barevné stráně po obou stranách brdských hřebenů.

Jelikož Pavel si přál jít do lesa a případně si nasbírat nějaké houby, jen jsem se převlékla a vyrazili jsme s nožíky a nezbytnými foťáky do lesa. Nejdřív to sice vypadalo že už nic nenajdeme, ale nakonec měl tašku do půly plnou. Tedy včetně tch nejedlejch kuřátek který jsem mylně považovala za kotrč. Budiž mi omluvou že tenhle druh jsem viděla jen vždycky v atlase a in natura nikdy až teď, tudíž mi to snad lze prominout. Jenže když ony tak nádherně voněly!

Courali jsme, hledali, kafrali a fotili skorem tři hodiny, a tak, jelikož jsme vylezli pod zámkem, jsme si jako zaslouženou odměnu dali ve zdejší skvělé cukráně kávu a dortík....a pěkně si odpočali....pak jsme sedli každý do autobusu svým směrem a odjeli dosvých kutlochů.....byl to zajímavý, a dost i překvapivý den, kdy se zase zhmotnila jedna virtuální postava do člověka z masa a kostí....

---

Když jsme konečně vylezli z lesa, otevřela se takhle před námi krajina

Já jdu udělat zcela opačné fotky. Na zahradě je jinovatka, tak jdu napravit to co mi nevyšlo minule díky zlomyslné kartě....

36 / 52

1 / Pátek 1.11.13

Dušičkové počasí nastalo...v baráku je pořád tma, venku fouká a prší. Nálada na nic, radost aby jeden pohledal. Ale jo, začala jsem dělat pro Helenku zatím s materiálu který doma mám a konečně přišla ke slovu stuha kterou jsem si koupila na chatě a osvědčila se....

Skóre pro tento den: Jedna maličká radost

2 / Sobota 2.11.13

Zjistila jsem že mě zase karta neuložila fotky a jsem naštvaná, protože to byly zrovna moc pěkné jinovatkové záběry. Prostě nejmíň dvacet fotek fuč.... nejsou. Volala jsem tudíž prodejci a bylo mi doporučeno vyzkoušet jinou kartu a pak případně pokračovat v reklamaci. Nakoupila jsem korpusy na tvoření a dvě skvělé mněňavé stuhy. A večer třetí část zfilmovaného Milénia. Udělali mi tvůrci radost že se to opravdu vyrovnalo knize. Obávala jsem jak si poradí s předlohou jejíž tloušťka je zhruba šest, sedm centimetrů na každý díl.

Skóre pro tento den: Jedna větší a jedna menší radost

3/ Neděle 3.11.13

Skóre pro tento den: Nula bodou

4/ Pondělí 4.11.13

Dopoledne focení malých koťat, zase zajímavá zkušenost..... A odpoledne masážička, masáž...to je vždycky blaho největší i když občas pěkně bolavý....ale pak se mi hodně uleví.

Koupila jsem si pro radost lak na nehty z oblíbené pískové série, ale tentokrát od jiného výrobce a ten je pěkně maličký a to mám ráda, stačím ho totiž vylakovat a nemusím poloplný vyhazovat....protože si lakuju nehty jen když mám dobrou náladu. A to poslední dobou nebývá moc často....

Skóre pro tento den: Radost střední

5/ Úterý 5.11.13

Našla jsem odvahu se se svým špendlíkováním pochlubit místním obyvatelům a přihlásila se na vánoční trhy které se tu budou konat...bude to pěkná honička abych stihla jak Helence tak na trhy udělat všechno co je potřeba, ale měla bych to relativně stihnout.Pokud mi příští středu nedá ovšem ortoped stopku. Rameno bolí snad ještě víc než minule tak nevím co si na mě vymyslí.....

Skóre pro tento den: Radost velká, že jsem našla to odhodlání se jít ztrapnit :)

6/ Středa 6.11.13

Dobrý pocit který jsem už dlouho nezažila. Držet v rukou peníze za věci které jsem udělala vlastníma rukama...

Jen škoda že to není častější. Je k nezaplacení. Tedy ten pocit....

Skóre pro tento den: Radost a hrdost....

7/ Čtvrtek 7.11.13

Finišuju s prací na věcičkách na které tu mám korpusy, na další se bude muset teprve nakoupit....jde to od ruky takže hurá, měa bych všechno stihnout v předstihu....

Skóre pro tento den: Jó, radost je.

Slunce v duši....

Od té doby co mám novej foťák,

nedá mi to a tu a tam dám čipu počudit náloží přímých slunečních paprsků. Někdy z tohy vycházejí docela zajímavé sluníčkové fotečky. A jelikž se mi jich několik nastřádalo a jelikož venku prší mohly by přijít i k duhu. I když jsou díky automatice trochu tmavší a spíš takové trochu do tajemna....Dobře to nazval DRAK - PROSVÍTÁNÍ.....

---

..... prosvítání stromové.....

---

.....prosvítání listové....

.....někdy se podívám i pod nohy....

.....samostatnou kapitolkou je prosvítání hladinové....

....nebo přímo hladinové orgie.....

sluníčko trojjediné

.....zdvojené....

.....čtyřnásobné....

.....sluníčko - solitér....

A pak je tu prosvítání mraky, tajemné a zlověstné....

....nebo mlžné....

Ať tak nebo tak, suníčka není nikdy dost....a teď začne čas tmy a šediva, tak vám všem přeju alespoň

SLUNCE V DUŠI.....